Draci, létající ryby a snílci. Mohlo by se zdát, že jde o tvory ze světa fantazie, ale ve skutečnosti jsou to jména ryb, které žijí v chladné, hluboké, temné a vysokotlaké oceánské zóně zvané mezopelagická. V hloubce 650 až 3 300 stop (200 až 1 000 metrů) pod hladinou není cesta do mezopelagické zóny jednoduchá. Nějakou dobu si vědci jen stěží dokázali představit, že by v tak extrémním prostředí mohlo něco žít.
Ukázalo se však, že střed oceánu není prázdnotou bez života, jak se kdysi myslelo. A mezopelagická zóna Mexického zálivu je obzvlášť rozmanitá vodní plocha. Tak rozmanitá, že vědci nedávno popsali záliv jako jednu z 33 jedinečných mezopelagických oblastí na celém světě (které nazývají ekoregiony). Záliv je také jednou ze čtyř mezopelagických oblastí, které jsou považovány za „superrozmanité“.
Průzkumy provedené konsorciem DEEPEND (součást Výzkumné iniciativy Mexického zálivu) v letech po úniku ropy z Deepwater Horizon zjistily, že v hlubokých vodách zálivu žije zhruba 800 druhů ryb – podobným počtem se mohou pochlubit pouze tři další hluboké oblasti na světě. Sto osmdesát z těchto ryb nebylo dříve v regionu zaznamenáno. Dokonce existuje několik druhů, které žijí pouze v zálivu, jako například dračí ryba chňapavec, což je rarita – většina středooceánských živočichů se vyskytuje po celém světě.
„Stále nás udivuje, že tam stále nacházíme nové druhy,“ říká Tracey Suttonová, hlavní řešitelka konsorcia DEEPEND a profesorka mořských a environmentálních věd na Nova Southeastern University.
Jak je možné, že tato oblast má takovou rozmanitost? Je to kombinace několika faktorů, z nichž jeden souvisí s jeho geografií. Jižní část zálivu se nachází v tropech, což je oblast světa, která se obecně vyznačuje vysokou mírou rozmanitosti už na začátku. Severní část zálivu však také obsahuje vody mírnějšího pásma. Díky tomu zde mohou pohodlně žít jak tropické, tak mírné druhy. Díky sousedství otevřeného Atlantiku a Karibiku sem mohou pronikat i druhy z těchto ekosystémů, kterým se v jedinečném prostředí zálivu daří.
Změny teploty v zálivu přinášejí další nárůst rozmanitosti. Na vrcholu léta mohou být povrchové vody zálivu velmi horké, až 93 stupňů Fahrenheita (34 stupňů Celsia), a v zimě se mohou ochladit na 64 stupňů Fahrenheita (18 stupňů Celsia). Tato sezónnost způsobuje malé narušení ekosystému, které ve skutečnosti přispívá k diverzifikaci živočichů vyskytujících se v systému. Hypotéza přechodného narušení je vědecký termín pro tuto myšlenku – že mírné narušení ve skutečnosti umožňuje, aby více druhů žilo pohromadě.
V tomto konkrétním případě šok z chladné vody umožňuje druhům, které dávají přednost nižším teplotám, žít v zálivu, zatímco pouze nejodolnější z druhů, které dávají přednost teplým teplotám, mohou přežít. Obraťte šok z chladné vody na prudký nárůst teplot a nyní přežijí pouze nejodolnější z druhů, které preferují chladnou vodu. Ve světě s omezenými zdroji potravy může v mezopelagických vodách žít jen omezený počet živočichů. Výkyvy a poklesy teplot umožňují tropickým i mírným druhům, aby si vzaly svůj podíl dostupné energie, místo aby jeden z nich dominoval.
Nakonec je tu řeka Mississippi. Řeka, která protéká rychlostí 600 000 krychlových stop za sekundu (stejné množství vody jako sedm plaveckých bazénů olympijské velikosti), se rozlévá do zálivu a přináší živiny, jako je dusík a železo, z větší části vnitrozemí. V pobřežních vodách mohou živiny někdy zahltit ekosystém, ale silné proudy také stahují tuto vodu hluboko do středu zálivu, takže „na chvíli se objeví malé pulzy živin, které systém trochu pohnojí,“ říká Sutton. Zatímco v mnoha tropických vodách chybí živiny, které jsou nezbytné pro růst živočichů, Mississippi jich dodává právě tolik, aby pomohly podpořit ekosystém středních vod.
Přestože je známo, že záliv je jedinečným prostředím, je také známo, že mohou existovat další místa, která jsou stejně rozmanitá jako záliv a která ještě nebyla objevena. Vědci prozkoumali méně než jedno procento světových ekosystémů středních vod a podle Suttona je nyní záliv pravděpodobně nejlépe prozkoumaným prostředím středních vod na světě.
„Tady je oblast, o které jsme si mysleli, že toho víme hodně, a vyrazili jsme tam a zjistili jsme, že toho nevíme tolik, jak jsme si mysleli. To vypovídá o tom, jak málo je celý světový oceán probádaný. Je pravděpodobné, že se s tím setkáme všude, kam se vydáme,“ říká Sutton.
Budoucí průzkumníci nepochybně objeví nějaké úžasné tvory, ale prozatím nám bude muset stačit kochat se rozmanitostí zálivu a bizarností vážky chňapavé.
Poznámka redakce: Portál Ocean Portal získává podporu od Výzkumné iniciativy Mexického zálivu (GoMRI) na rozvoj a sdílení příběhů o GoMRI a vědě o ropných skvrnách.
Výzkumná iniciativa Mexického zálivu (GoMRI) je desetiletý nezávislý výzkumný program, který byl zřízen za účelem studia účinků a možných souvisejících dopadů úniků uhlovodíků na životní prostředí a veřejné zdraví, jakož i za účelem vývoje zdokonalených technologií pro zmírnění úniků, detekci, charakterizaci a sanaci ropných látek. Další informace naleznete na adrese http://gulfresearchinitiative.org/.
.