FT Alphaville je příznivcem hospodářských dějin: nejen proto, že jsou často fascinujícím čtením, ale také proto, že hrají zásadní roli při objasňování toho, jak změny politického, sociálního a technologického prostředí ovlivnily růst – a také ekonomické myšlení a tvorbu politiky.
S jistým zájmem jsme si proto všimli, že řada ekonomů z oficiálního i soukromého sektoru se stále častěji obrací k datovým souborům založeným na velmi dlouhých ekonomických časových řadách. Málokdo se však může rovnat souboru Bank of England, který shromažďuje ekonomické údaje za téměř tisíciletí sahající až do roku 1086.
Jak užitečné jsou tyto informace? No, začali bychom tím, že něco nemusí být vztaženo k současnosti, aby to stálo za to vědět. Někdy stačí, když jsou věci zajímavé samy o sobě.
Pokud jde o užitečnost poučení z chyb minulosti, je zřejmé, že některá období jsou relevantnější než jiná. Například viktoriánská ekonomika měla mnohem více rysů současné ekonomiky – jako jsou hospodářské cykly a industrializace – než ekonomiky, které jí předcházely. Existují však zcela oprávněná poučení z mnohem dřívějších období, která nám napovídají o jevech, jež se nás týkají dnes. Například znehodnocování měny bylo rysem římské ekonomiky, kterému někteří dokonce přičítají vinu za pád říše. Vlastně je to možná špatný příklad vzhledem k současné neexistenci inflace, ale chápete nás.
FT Alphaville má však hlubší obavy ohledně přesnosti údajů. I když necháme stranou otazníky nad tím, zda je měření proměnných přesné, narazíme na problém, že některé koncepty vznikly teprve relativně nedávno
Diane Coyleová ve své historii HDP píše, že tento koncept byl zaveden ve 40. letech 20. století (i když předchůdci existovali již v 18. století). Jak je tedy možné, že máme údaje datované o několik století dříve? Bank of England tento problém částečně obchází tím, že používá míry odvětvové produkce pro období od roku 1270 do roku 1870:
Banka však údajně disponuje měřítkem anglického HDP z roku 1086. K tomu se stavíme poněkud odmítavě vzhledem k tomu, že z toho, co lze vyčíst ze samotných údajů, vyplývá, že ve staletích před průmyslovou érou se „růst“ v ekonomikách ve větší míře neprojevoval:
To je pravděpodobně důvod, proč se nikdo neobtěžoval s jeho měřením.