Beta-blokátory, jeden z nejčastěji předepisovaných léků na srdeční choroby, nemusí být pro některé pacienty tak účinné, jak se odborníci domnívali, uvedli vědci z NYU School of Medicine v New Yorku v časopise JAMA (Journal of the American Medical Association).
Beta-blokátory jsou známé tím, že pomáhají lidem s těžce poškozeným srdcem způsobeným infarktem a také pacientům se srdečním selháním. Beta-blokátory se však běžně předepisují stabilním pacientům s určitými rizikovými faktory, jejichž srdce však není tak křehké, včetně:
- Lidé s vysokým rizikem vzniku srdečního onemocnění
- Pacienti s CAD (ischemickou chorobou srdeční); jejich tepny jsou ucpané, ale neprodělali infarkt
- Lidé, kteří přežili infarkt, i když poškození srdce nebylo značné
Vedoucí týmu, Sripal Bangalore, M.D., M.H.A. a jeho kolegové zjistili, že beta-blokátory nepřinášejí těmto třem podskupinám pacientů žádný prospěch
Autoři napsali, že pokud byly pacientům, kteří měli buď pouze rizikové faktory CAD (ischemické choroby srdeční), předchozí srdeční infarkt nebo ischemickou chorobu srdeční bez srdečního infarktu, předepsány beta-blokátory, neměli nižší riziko kardiovaskulárního úmrtí, nefatální mrtvice nebo nefatálního srdečního infarktu.
Výzkumníci napsali:
„Léčba beta-blokátory zůstává standardem péče o pacienty s ischemickou chorobou srdeční, zejména pokud prodělali infarkt myokardu . Důkazy pocházejí z poměrně starých studií po infarktu myokardu, z nichž většina vznikla před moderní reperfuzní nebo medikamentózní léčbou, a ze studií srdečního selhání, ale byly široce extrapolovány na pacienty s CAD a dokonce i na pacienty s vysokým rizikem, ale bez prokázané CAD.“
Není známo, zda jsou tyto extrapolace oprávněné. Navíc není známa dlouhodobá účinnost těchto látek u pacientů léčených současnou medikamentózní léčbou, a to ani u pacientů s předchozím infarktem myokardu.“
Dr. Bangalore a jeho tým se rozhodli zjistit, zda existuje souvislost mezi užíváním beta-blokátorů a dlouhodobými kardiovaskulárními výsledky.
Provedli observační studii a shromáždili údaje z registru REACH (Reduction of Atherothrombosis for Continued Health). Kritéria, která vědci pro studii hledali, splňovalo 44 708 pacientů z tohoto registru. Z nich 31 % (14 043 pacientů) mělo předchozí srdeční infarkt, 27 % (12 012) mělo ischemickou chorobu srdeční bez infarktu a 42 % (18 653) mělo pouze rizikové faktory ischemické choroby srdeční.
Chtěli zjistit, jaký vliv může mít léčba beta-blokátory na kardiovaskulární úmrtí, nefatální srdeční infarkt nebo nefatální mozkovou příhodu – primární výsledek studie. Sekundárním výsledkem byl primární výsledek + hospitalizace pro aterotrombotické příhody nebo revaskularizační zákrok. Pacienti byli sledováni v polovině studie po 44 měsících. Z celkového počtu 44 708 pacientů bylo 21 860 zařazeno do propensity score-matched analýzy.
Bangalore řekl:
„V naší studii jsme prokázali, že pokud proděláte infarkt a budete rok užívat betablokátory, pravděpodobně z toho budete mít prospěch. Otázkou však je, jak dlouho po infarktu by betablokátory přinášely užitek? Evropská unie říká, že tyto léky používejte dlouhodobě pouze u pacientů se srdečním selháním. Americké směrnice říkají, že je máme užívat nejméně tři roky po infarktu.“
Níže uvádíme některé výsledky studie:
- Ve skupině osob před srdečním infarktem nebyl zjištěn žádný významný rozdíl mezi osobami užívajícími betablokátory a osobami bez betablokátorů:
– 16,93 % u osob užívajících betablokátory oproti 18,6 % u osob bez betablokátorů u primárního výsledku
– 30,96 % u osob užívajících betablokátory oproti 33,12 % u sekundárního výsledku
- Ve skupině s ischemickou chorobou srdeční bez infarktu nebyl významný rozdíl ani mezi osobami užívajícími betablokátory a osobami bez betablokátorů. Ve skutečnosti u sekundárního výsledku dopadli pacienti s betablokátory o něco hůře:
– 12,94 % oproti 13,55 % pro primární výsledek
– 30,59 % oproti 27,84 % pro sekundární výsledek a hospitalizaci (pacienti s betablokátory dopadli hůře)
- Ve skupině s rizikovými faktory samotnými dopadli ti, kteří užívali betablokátory, hůře pro primární výsledek
– 14,22 % oproti 12,11 % pro primární výsledek
– 20,01 % oproti 20.17 %, resp. pro sekundární výsledek
Mezi těmi, kteří prodělali srdeční infarkt během předchozích dvanácti měsíců, byli ti, kteří užívali betablokátory, spojeni s nižším výskytem sekundárního výsledku
Autoři došli k závěru:
„Mezi pacienty zařazenými do mezinárodního registru REACH nebylo užívání betablokátorů spojeno s nižším výskytem kardiovaskulárních příhod při 44měsíčním sledování, a to ani mezi pacienty s předchozím infarktem v anamnéze. Je třeba provést další výzkum s cílem určit podskupiny, které mají z léčby beta-blokátory prospěch, a optimální délku léčby beta-blokátory.“