Revmatoidní artritida (RA) je systémové zánětlivé onemocnění charakterizované především synovitidou a destrukcí kloubů. Etiologie RA není známa. Ačkoli je vliv genetických faktorů zřejmý, genetický základ není dostatečný pro vysvětlení spuštění imunitního inzultu. Dominantním znakem je zánět, primárně v synovii. Synoviální membrána se u RA stává hyperplastickou. Je zde zvýšený počet synoviocytů obou typů a je infiltrována imunitními a zánětlivými buňkami: zejména makrofágy, B- a T-lymfocyty, plazmatickými buňkami a dendritickými buňkami. Jsou přítomny zvýšené hladiny cytokinů. Cytokiny hrají ústřední roli v přetrvávání synoviálního zánětu. Přetrvávání chronické zánětlivé reakce ve spojení s pokračující destrukcí kloubu (je nálezem u mnoha pacientů s RA navzdory užívání účinných protizánětlivých látek a chorobu modifikujících léků) se pravděpodobně jeví jako přímý důsledek trvalého náboru, nevhodné retence a narušené apoptózy.