„Dámská zima je tady. Mráz je tady,“ varuje parodie na seriál Hra o trůny před teplotními preferencemi mužů a žen v kancelářích.
Pokud máte chromozom Y, pravděpodobně jste „ženskou zimu“ nezažili. Jak video vysvětluje, ženská zima je, „když se jaro mění v léto a na stromech kvetou květy, vzduch v kanceláři se mění v led a všechny ženy mrznou.“
Ačkoli je skeč už několik let starý, dokonale vystihuje každodenní boj žen s příliš klimatizovanými pracovišti. Někomu mohou stížnosti na termostat připadat banální. Nová studie však zjistila, že studené kanceláře způsobují více než jen to, že se ženy třesou. Nastavení termostatu určené pro pohodlí mužů – obvykle nižší teploty – může ve skutečnosti znevýhodňovat ženy tím, že snižuje jejich schopnost vykonávat některé úkoly.
Studie publikovaná v časopise PLOS One zjistila, že ženy jsou lepší v matematických a slovních testech, když je v místnosti vyšší teplota. Ženy ve studii odpověděly správně na více otázek a celkově předložily více odpovědí během časově omezených testů. Muži naopak dosahovali nepatrně lepších výsledků ve stejných testech při nižších pokojových teplotách, zjistili vědci. teplota neměla vliv na výkon v logických testech u žádného z pohlaví.
Autorka studie Agne Kajackaite, výzkumnice v oblasti behaviorální ekonomie z Centra sociálních věd WZB v Berlíně, uvedla, že výzkum ilustruje, že „boj o termostat není jen stížností na úroveň pohodlí“. Pokud jde o úspěch žen ve třídě nebo na pracovišti, teplota v místnosti může mít velký význam.
Polární protiklady
Předchozí studie zjistily, že ženy v průměru preferují místnosti o teplotě 77 stupňů Celsia, zatímco muži se cítí pohodlně při 71 stupních. A ženy se díky své fyziologii obecně cítí při stejné teplotě chladnější než muži. Až dosud se však nevědělo, zda je fyzické nepohodlí jediným důsledkem prohraných válek o termostat. kajackaite a její kolegyně pozorovaly, jak si více než 500 německých mužů a žen vedlo v testech prováděných při různých teplotách. Teplota v místnosti se pohybovala od 61 stupňů Fahrenheita (16 stupňů Celsia) do 90 stupňů Fahrenheita (32 stupňů Celsia). Účastníci obdrželi peněžní odměnu podle počtu správně zodpovězených otázek.
Výzkumníci tvrdí, že na matematické schopnosti žen měl největší vliv chladný vzduch. Podle vědců však zvýšení teploty jejich výkon v testu zlepšilo. S každým zvýšením teploty o jeden stupeň Celsia (1,8 stupně Fahrenheita) se u žen zvýšil počet správně zodpovězených matematických otázek o 1,76 procenta.
Teplota v místnosti měla také vliv na to, jak dobře si ženy vedly ve slovním testu. V tomto testu – který spočíval ve vytváření slov ze zakódovaných písmen – se výkon žen zvýšil o 1 procento s každým zvýšením teploty o jeden stupeň Celsia. Stejně jako vědci pozorovali u matematického testu, i u slovního testu dosahovaly ženy nejlepších výsledků, když byla teplota v místnosti vyšší a pravděpodobně pro ně příjemnější.
Mužům však více vyhovuje nižší teplota v místnosti. Nezdá se však, že by jejich výkon v testu byl tolik ovlivněn preferencí termostatu. Na každý stupeň Celsia zvýšení teploty odevzdali muži o 0,6 procenta méně správných odpovědí v matematických a slovních testech, což je podle vědců rozdíl, který není tak významný.
„Pozitivní vliv zvýšené teploty na výkon žen je mnohem silnější než negativní vliv na muže,“ uvedla Kajackaiteová v e-mailu.
Její práce však nedokázala říci, zda existuje optimální teplota v místnosti pro muže a ženy.
Studie
Studie přichází v souvislosti s medializovanými případy tzv. sexistických teplot v místnostech. V loňském roce nevyřízená žádost herečky a političky Cynthie Nixonové debatovat s newyorským guvernérem Andrewem Cuomem v posluchárně nastavené na 76 stupňů Fahrenheita znovu rozpoutala debatu o teplotě v kancelářích, která se rozhořela mezi pohlavími. Podle CBS News její kampaň poznamenala: „Proč je to zase jednou tak, že to musí být ženy, kdo v práci mrzne?“
No, ukázalo se, že teplotní normy používané v kancelářích po celém světě byly do značné míry vymyšleny pro muže. Model pro určení ideální teploty na pracovišti byl vyvinut v 60. letech 20. století na základě tehdejšího průměrného pracovníka – 40letého, 154kilového muže oblečeného v obchodním obleku. Tento model byl vytvořen předtím, než ženy tvořily polovinu pracovní síly, a nezohledňuje fyziologické rozdíly žen. Metabolismus žen je asi o 35 % pomalejší než u mužů, což znamená, že také vydávají méně tělesného tepla.
Vzhledem k tomu, že se zdá, že ženy fungují nejlépe, když nemrznou – zatímco na muže nemají teplotní rozdíly takový vliv – možná by nebylo od věci brát stížnosti na klimatizaci trochu vážněji.