A. Kalendář placených svátků
Každé jaro zveřejňuje personální oddělení Harvardu kalendář placených svátků pro akademický rok začínající 1. července. Svátky, které univerzita pravidelně dodržuje, jsou následující:
Nový rok (1. ledna)
Martin Luther King, Jr.(třetí pondělí v lednu)
Den prezidentů (třetí pondělí v únoru)
Pamětní den (poslední pondělí v květnu)
Den devatenáctého června (19. června)
Den nezávislosti (4. července)
Svátek práce (první pondělí v květnu)
Svátek práce (první pondělí v měsíci) září)
Den Kolumba (federální) / Den původního obyvatelstva (město Cambridge) (druhé pondělí v říjnu)
Den veteránů (11. listopadu)
Den díkůvzdání (čtvrtý čtvrtek v listopadu)
Pátek po Dni díkůvzdání
Jedna-půlden Štědrý den (24. prosince)
Štědrý den (25. prosince)
Uznávaný svátek, který připadá na sobotu, se obvykle slaví v předcházející pátek; svátek, který připadá na neděli, se bude slavit v následující pondělí.
V týdnu mezi Vánocemi a Novým rokem má univerzita zimní prázdniny. Tento týden je kombinací dnů dovolené a placených prázdnin.
Aktuální kalendář dovolených
B. Základní zaměstnanci
Základní zaměstnanci, kteří mohou být povinni pracovat ve stanovených dnech zimních prázdnin, si mohou tyto dny vzít jako osobní volno v jiném termínu během daného fiskálního roku.
C. Práce o svátcích
O některých svátcích zůstanou některé úřady nebo oddělení otevřeny a zaměstnanci těchto úřadů mohou být povinni pracovat. Zaměstnancům s nárokem na přesčasy, kteří budou muset pracovat ve svátek, bude práce ve svátek proplacena a bude jim poskytnut další den volna s náhradou mzdy (na základě jedné pětiny jejich běžného týdenního rozvrhu). Toto volno může být čerpáno podle toho, jak to zaměstnanci vyhovuje, v závislosti na personálních požadavcích a pracovním vytížení, a musí být čerpáno před začátkem následujícího fiskálního roku (1. července).
D. Zásady čerpání dovolené pro osvobozené zaměstnance
a) Svátky, které spadají do rozvrhu pracovní doby
Zaměstnanci, kteří mají normálně naplánovanou pracovní dobu na den, na který připadá svátek (a tento den nepracují), dostanou za tento den normální mzdu. To platí i pro zaměstnance s pružnou pracovní dobou a zaměstnance na částečný úvazek. (Tj, pokud osvobozený zaměstnanec pracuje ve čtyřdenním pracovním týdnu a má normálně naplánovanou práci na den, na který připadá svátek, a tento den nepracuje, obdrží za tento den svou obvyklou mzdu).
b) Svátky, které připadají mimo rozvrh práce
Odvolaným zaměstnancům, kteří nemají naplánovanou práci na svátek, bude za tento týden vyplacena jejich obvyklá týdenní mzda a bude jim umožněno rezervovat si svátek (jednu pětinu svého pravidelného týdenního rozvrhu) pro využití v jiném termínu. Toto volno může být čerpáno podle toho, jak to zaměstnanci vyhovuje, v závislosti na personálních požadavcích a pracovním vytížení, a musí být čerpáno před začátkem následujícího fiskálního roku (1. července).
E. Zásady čerpání dovolené pro zaměstnance s nárokem na přesčasy
a) Nárok na dovolenou pro zaměstnance s částečným úvazkem nebo pružnou pracovní dobou
Příspěvek na dovolenou je poměrný, jak je popsáno v oddíle 1 těchto zásad.
b) Svátky, které spadají mimo rozvrh pracovní doby
Pokud svátek připadne na den, který není zahrnut v pravidelném rozvrhu pracovní doby zaměstnance s částečným nebo pružným pracovním úvazkem, bude mu umožněno nasbíranou dobu svátku uložit a vzít si příslušný počet hodin placeného volna ze svého pravidelného rozvrhu v jiném termínu. Toto volno může zaměstnanec čerpat podle svého uvážení, v závislosti na personálních požadavcích a pracovním vytížení, a musí ho čerpat před začátkem následujícího fiskálního roku (1. července).
c) Svátky, které spadají do rozvrhu pracovní doby
Pokud svátek připadne na den zahrnutý do pravidelného rozvrhu pracovní doby zaměstnance s částečným nebo pružným úvazkem, dostane zaměstnanec příslušný počet hodin volna s náhradou mzdy podle výše uvedeného principu. Pokud je počet hodin běžně odpracovaných ve svátek nižší než získaná doba placeného volna, lze si další hodiny vybrat ve vzájemně dohodnutém termínu v rámci fiskálního roku. Pokud počet hodin běžně odpracovaných v den svátku přesáhne zaslouženou dobu placeného volna, existují dvě možnosti:
- Pokud to pracovní vytížení v oddělení vyžaduje, může nadřízený požádat zaměstnance, aby dodatečně odebrané hodiny nahradil
- Pokud pracovní vytížení nevyžaduje, aby byl čas nahrazen, může být zaměstnanci přesto umožněno, aby si dodatečně odebrané hodiny nahradil, nebo si je může započítat do volné dovolené, náhradní doby nebo osobní doby
V obou těchto případech, pokud je třeba dodatečné hodiny nahradit, se tak stane ve vzájemně dohodnutém termínu do jednoho měsíce od svátku. Například zaměstnanec, který pracuje 17-1/2 hodiny týdně, má nárok na 3-1/2 hodiny náhradního volna za svátek. Pokud takový zaměstnanec běžně pracuje celý den (7 hodin) v pondělí a v úterý a půl dne ve středu, pak když svátek připadne na pondělí, obdrží 3-1/2 hodiny placené doby dovolené a další 3-1/2 hodiny, které v tento svátek neodpracoval, musí dorovnat nebo odečíst z jiné naběhlé placené doby.
F. Další zásady upravující placené svátky
a) Svátky během neplaceného volna
Zaměstnanec na neplaceném volnu nebo letním volnu nemá nárok na mzdu za svátek dodržovaný během volna nebo volna, s výjimkou svátku připadajícího na pondělí, pokud se zaměstnanec vrací z volna následující den (úterý).
b) Svátky během pracovní neschopnosti
Zaměstnanec v krátkodobé pracovní neschopnosti, dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo v pracovní neschopnosti nemá nárok na mzdu za svátky pozorované během pracovní neschopnosti.
c) Svátky během placené rodičovské dovolené
Zaměstnanec na placené rodičovské dovolené má nárok na mzdu za svátky během této dovolené a může si za ně účtovat placenou dobu. Tím se neprodlužuje placená rodičovská dovolená nad obvyklé čtyři týdny ani nad 13 týdnů po porodu nebo adopci.
d) Dovolená během nemocenské nebo dovolené
Dovolená, která nastane v době dovolené, se považuje za dovolenou a nebude se účtovat jako den dovolené.
Zaměstnanec, který je v době, kdy nastane svátek, v pracovní neschopnosti, obdrží za tento den běžnou náhradu mzdy za svátek a tento den se mu neodečítá od celkového počtu dnů pracovní neschopnosti, na které má nárok.
e) Svátky, které byly dodrženy před prvním pracovním dnem
Nový zaměstnanec obecně nemá nárok na náhradu mzdy za svátek, který byl dodržen před jeho prvním pracovním dnem. U zaměstnanců, jejichž datum jmenování se odvíjí od akademického roku nebo semestru, však bude schváleno datum nástupu prvního dne v měsíci, i když měsíc začíná o víkendu nebo svátku
f) Svátky dodržené po posledním pracovním dni
Zaměstnanec, jehož pracovní poměr skončí z jakéhokoli důvodu, nemá nárok na mzdu za žádný svátek dodržený po jeho posledním odpracovaném dni, pokud svátek není dodržen v poslední den pracovního týdne a zaměstnanec neodpracuje první čtyři dny pracovního týdne.
g) Volno na sobotu nebo náboženské svátky
Univerzita přiměřeně vyhoví žádosti zaměstnance o volno na sobotu nebo náboženské svátky zaměstnance za předpokladu, že každý zaměstnanec, který hodlá být nepřítomen v práci, když to vyžaduje jeho náboženství, oznámí univerzitě každou takovou nepřítomnost nejméně 10 dní předem a že každá taková nepřítomnost v práci bude, pokud je to podle názoru univerzity možné, nahrazena rovnocennou dobou v jiném vzájemně vhodném termínu. Zaměstnanec si může vybrat, zda si nechá volno započítat do dovolené nebo do osobního volna, nebo si ho vezme bez nároku na mzdu. „Přiměřeným přizpůsobením“, jak je použito v tomto dokumentu, se rozumí přizpůsobení náboženským obřadům nebo praktikám zaměstnance, které nezpůsobí nepřiměřené obtíže při výkonu „činnosti“ univerzity.
Poslední aktualizace: 12/10/2020