Tato lekce je k dispozici také v: Korejská výslovnost se od té anglické značně liší a správná výslovnost vyžaduje hodně cviku. Největší chybou, které se můžete dopustit, je předpokládat, že výslovnost korejského písmene je totožná s výslovností jeho romanizace v angličtině. To prostě není pravda a je to chyba, kterou dělají prakticky všichni noví studenti korejštiny.
Tato lekce je k dispozici také v angličtině: V této lekci probírám různé aspekty korejské výslovnosti: Español, Ελληνικά a العربية
. Pomocí této lekce proberu aspekty korejské výslovnosti, které nejsou pro anglicky mluvícího člověka intuitivní. Tuto lekci jsem rozdělil do různých částí:
Všeobecná výslovnost a přesun hlásek do jiných slabik
Neaspirace někdy vede k legračně znějícím slabikám
Výslovnost slabik se čtyřmi písmeny
Výslovnost hlásek se čtyřmi písmeny Výslovnost ㅢ
Všeobecná výslovnost a přechod hlásek k jiným slabikám
Poslechněte si některé slabiky za sebou, abyste získali představu, jak by měly znít:
강, 밥, 숨, 독, 어, 민, 육
실, 력, 교, 예, 무, 화, 동
학, 김, 의, 월, 식, 꿈, 완
빵, 몸, 왜, 산, 씹, 했, 찌
Kromě výše uvedených slabik pokračujte v poslechu zvukových souborů v lekci 1 a lekci 2 (jednotka 0) v tabulkách uvedených v těchto lekcích.
Korejská výslovnost má zcela odlišnou strukturu ve srovnání s výslovností anglickou. Možná jste si toho všimli při poslechu výše uvedených nahrávacích souborů. V angličtině, kdykoli slovo končí souhláskou, vždy po vyslovení tohoto posledního písmene vydáváme malý zvuk. Ten je velmi slabý a pro člověka s „nekorejským uchem“ těžko slyšitelný. Ale zkuste si ten rozdíl poslechnout.
V angličtině, když řeknu „ship“, se po otevření našich rtů ozve nepatrný zvuk dechu za „p“.
V angličtině, když řeknu „dock“, se po otevření vašeho hrdla ozve nepatrný zvuk dechu za „ck“.
V angličtině, kdybych řekl „cod“ (nebo kod), je po „d“, když se váš jazyk odlepí od střechy úst, malý zvuk dechu.
V korejštině tento závěrečný zvuk „dechu“ nemají. Tomu se říká „aspirace“. To znamená, že koncové písmeno v korejské souhlásce není aspirované. Pro anglicky mluvící je to zpočátku těžko pochopitelné. Ať už jsou ústa v jakékoli poloze, když vydávají zvuk koncové souhlásky ve slabice – zůstává to tak. Poslechněte si následující rozdíly v anglické a korejské výslovnosti stejných slabik:
V češtině: loď
V korejštině: 십 (ve významu ‚ten‘)
V češtině: dok
V korejštině: 독 (ve významu ‚jed‘)
V češtině: kod
V korejštině: Pokud má slovo jako koncovou hlásku souhlásku a první písmeno na následující slabice je ‚ㅇ‘ (což znamená, že první hláska je samohláska), vyslovuje se dech z koncové souhlásky z první slabiky se samohláskou z této slabiky. Je to matoucí napsat ve větě, proto vám ukážu příklad:
Například:
먹 se v korejštině vyslovuje stejně, jak bylo popsáno dříve (tj. zrušením „posledního dechu“ po „ㄱ“ v „먹“. Například
먹
Pokud je následující slabikou souhláska, nic se nemění a obě slabiky se vyslovují jako obvykle:
먹다
Pokud však následující slabika začíná samohláskou, „dech“ po zvuku „k“ se tvoří spolu s touto samohláskou. Například:
먹어
Technicky to zní takto:
머거
Všimněte si, že se to tak ve skutečnosti nepíše, ale pouze to tak zní.
Také si všimněte, že kdyby se tyto dvě slabiky vyslovovaly odděleně (먹 a 어), k tomuto jevu by nedošlo.
먹 + 어 (vyslovují se odděleně)
Nejvíce matoucí z tohoto pravidla je, když jsou ㅅ nebo ㅆ posledními písmeny ve slabice. Když je některé z nich posledním písmenem slabiky, NEVYSLOVUJÍ se jako „S.“ Místo toho se vyslovují podobně jako zvuk „D“. Důvod je stejný, jaký jsem popsal dříve, to znamená, že Korejci při závěrečné souhlásce nedovolí, aby jim z úst vyšel onen „nádech“ vzduchu. Jakmile se jazyk při vyslovování hlásky „S“ dotkne zubů, hláska se zastaví a žádný nádech se po ní nevydává.
Poslechněte si následující slabiky, abyste si procvičili sluch:
싯, 했, 겠, 었, 았, 짓
Ale stejně jako 먹 a 어, pokud se slabiky končící na ㅅ nebo ㅆ připojí k jiné slabice, kde je první hláska samohláska, toto ㅅ nebo ㅆ se vyslovuje jako S v kombinaci s následující samohláskou (vím, je to velmi matoucí).
Poslechněme si několik příkladů:
했 a 어 (vyslovují se samostatně)
했어 (vyslovují se společně)
Stejně jako u 먹다, pokud následující slabika začíná souhláskou, vyslovuje se normálně:
했다
Vysvětlení, proč by po slově měly následovat různé koncovky (například 먹다 vs. 먹어 a 했다 vs. 했어) je něco, co pochopíte, až se naučíte korejskou gramatiku. V lekci 5 a lekci 6 jednotky 1 se seznámíte s konjugací a s tím, kdy byste měli tato různá pravidla výslovnosti použít. Prozatím je dobré jednoduše pochopit, že k tomuto jevu dochází.
Neaspirace někdy vede k legračně znějícím slabikám
V předchozí části této lekce bylo vysvětleno, že poslední písmeno v korejské slabice není aspirované. Viděli jste, jak to způsobuje odlišnou výslovnost slabik, pokud následující slabika ve slově začíná souhláskou (먹다) nebo samohláskou (먹어).
Zkuste znovu vyslovit slovo „먹다“.
Zkuste to znovu.
Zkuste to znovu. Při vyslovování myslete na pohyb jazyka od zvuku ㄱ ve slově „먹“ ke zvuku ㄷ ve slově „다“. Tomuto pohybu nic nebrání ani ho nezastavuje.
Existují kombinace slabik, kde – při vyslovování – není pohyb jazyka tak snadný. V těchto případech je těžké pohybovat jazykem dostatečně rychle, aby člověk vyloudil příslušný zvuk. Většina z nich (ale ne všechny) se vyskytuje, když se jedná o písmeno ㄹ. Zkuste například vyslovit slabiku „복“. Nyní zkuste vyslovit slabiku „리“. Vysloveny odděleně znějí takto:
복 + 리 (vysloveno odděleně)
Pokud jsou tyto dvě slabiky vysloveny společně (což by se stalo ve slově „복리“), jazyk nemůže okamžitě přejít ze zvuku ㄱ na zvuk ㄹ. Proto obě slabiky vyslovené společně znějí takto:
복리 (vysloveno společně)
Všimněte si, že zvuk ㄹ není zřetelný. Zní spíše jako zvuk ㄴ. Podívejme se, proč k tomuto jevu dochází. Jak již bylo zmíněno dříve v této lekci, zvuk ㄱ není aspirovaný. Proto je třeba ihned po neaspirovaném zvuku ㄱ vyslovit zvuk ㄹ. Bez aspirace (tj. bez nádechu) není čas na to, aby se jazyk pohnul a správně vyslovil zvuk ㄹ.
Takových slov je mnoho. Nemá smysl je všechna vyjmenovávat, protože by vás to příliš stresovalo, abyste si mysleli, že je důležité se to všechno naučit nazpaměť. Myšlenky, které uvádím v této části (a v této lekci obecně), jsou věci, které byste měli mít na paměti, ale zatím se je nemusíte konkrétně učit nazpaměť. Vaše výslovnost korejských slovíček jako začátečníka bude nevyhnutelně špatná – a to i u slovíček, kde je výslovnost relativně jednoduchá.
Prošel jsem seznam slovíček, který je uveden v každé lekci 1. a 2. dílu. V těchto dvou jednotkách je celkem 1850 slovíček. Ze všech těchto slov jsem našel dvaadvacet slov, která vykazují tento jev (skutečnost, že jej má pouze 22 z 1850 slov, by mohla naznačovat, jak velkou pozornost byste mu měli v této fázi věnovat. Opět si toho buďte vědomi, ale jako úplní začátečníci se tím příliš neznepokojujte).
Tato slova jsem rozdělil do skupin. Slova v každé skupině mají stejná příslušná písmena jako koncovou souhlásku v jedné slabice a první souhlásku v následující slabice. Například v první části mají všechna slova (někde ve slově) slabiku, kde je koncová souhláska ㅇ a první souhláska následující slabiky je ㄹ:
Slova, kde jedna slabika končí na ㅇ a následující slabika začíná na ㄹ
V těchto slovech se zvuk ㄹ mění na zvuk ㄴ. Poslechněte si zvukovou nahrávku každého z těchto slov, abyste si procvičili sluch:
정류장 (vyslovuje se jako 정뉴장)
종류 (vyslovuje se jako 종뉴)
대통령 (vyslovuje se jako 대통녕)
등록 (vyslovuje se jako 등녹)
능력 (vyslovuje se jako 능녁)
명령 (vyslovuje se jako 명녕)
입장료 (vyslovuje se jako 입장뇨)
동료 (vyslovuje se jako 동뇨)
Slova, kde jedna slabika končí na ㄴ a další slabika začíná na ㄹ
V těchto slovech, se zvuk ㄴ mění na zvuk ㄹ. Poslechněte si zvukovou nahrávku každého z těchto slov, abyste si procvičili sluch:
안락 (vyslovuje se jako 알락)
훈련 (vyslovuje se jako 훌련)
관련 (vyslovuje se jako 괄련)
관리비 (vyslovuje se jako 괄리비)
권력 (vyslovuje se jako 궐력)
Slova, kde jedna slabika končí na ㄱ a další slabika začíná na ㄹ
V těchto slovech, se zvuk ㄱ mění na zvuk ㅇ a zvuk ㄹ se mění na zvuk ㄴ. Poslechněte si zvukovou nahrávku každého z těchto slov, abyste si procvičili sluch:
국립 (vyslovuje se jako 궁닙)
학력 (vyslovuje se jako 항녁)
Slova, kde jedna slabika končí na ㅁ a další slabika začíná na ㄹ
V těchto slovech se zvuk ㄹ mění na zvuk ㄴ. Poslechněte si zvukovou nahrávku každého z těchto slov a procvičte si sluch:
음료수 (vyslovuje se jako 음뇨수)
Slova, kde jedna slabika končí na ㅍ a další slabika začíná na ㄴ
V těchto slovech se zvuk ㅍ mění na zvuk ㅁ. Poslechněte si zvukovou nahrávku každého z těchto slov, abyste si procvičili sluch:
앞니 (vyslovuje se jako 암니)
Slova, kde jedna slabika končí na ㅌ a další slabika začíná na ㄴ
V těchto slovech se zvuk ㅌ mění na zvuk ㄴ. Poslechněte si zvukovou nahrávku každého z těchto slov, abyste si procvičili sluch:
끝내다 (vyslovuje se jako 끈내다)
끝나다 (vyslovuje se jako 끈나다)
Slova, kde jedna slabika končí na ㄱ a další slabika začíná na ㅁ
V těchto slovech, se zvuk ㄱ mění na zvuk ㅇ. Poslechněte si zvukovou nahrávku každého z těchto slov, abyste si procvičili sluch:
박물관 (vyslovuje se jako 방물관)
목마르다 (vyslovuje se jako 몽마르다)
Slova, kde jedna slabika končí na ㅊ a další slabika začíná na ㅁ
V těchto slovech, se zvuk ㅊ mění na zvuk ㄴ. Poslechněte si zvukovou nahrávku každého z těchto slov, abyste si procvičili sluch:
몇몇 (vyslovuje se jako 면멷)
(Všimněte si, že druhé „ㅊ“ také nezní jako ㅊ. Zní jako „ㄷ“, protože ㅊ není aspirované)
Slova, kde jedna slabika končí na ㅅ
Pokud slabika končí na ㅅ, je možné, že se jedná o „střední ㅅ“. Jedná se o velmi složitý pojem, který je podrobně probrán v lekci 131.
Výslovnost ~습니다 nebo ~ㅂ니다
V lekci 6 se seznámíte se zdvořilostí v korejštině. Jedním ze způsobů, jak udělat větu zdvořilou, je přidat ~습니다 nebo ~ㅂ니다 na konec slovesa nebo přídavného jména (rozdíl mezi nimi bude vysvětlen v této lekci). Při vyslovení ~습니다 nebo ~ㅂ니다 se zvuk ㅂ změní na zvuk ㅁ. Například:
~습니다 (vyslovuje se jako 슴니다)
Výslovnost slabik se čtyřmi písmeny
Výslovnost slabik, které obsahují čtvrté písmeno, je trochu jiná než výše. Pokud jste začátečník, rozhodně se nemusíte tato pravidla/hlásky/pojmy učit nazpaměť hned od začátku. Pohodlné zvládnutí korejské výslovnosti trvá roky a není to něco, co si můžete omotat kolem prstu za jeden den. To nejlepší, co můžete jako začátečník udělat, je jednoduše se seznámit s tím, co je uvedeno níže (a také výše). Jak budete postupovat v našich lekcích, nakonec na tato slova narazíte v našich seznamech slovíček a v příkladových větách v našich lekcích. Naštěstí pro vás jsou k našim slovíčkům a příkladovým větám připojeny zvukové soubory, takže si je můžete poslechnout, jak jsou prezentovány (pokud nemají zvukový odkaz, časem ho mít budou). Seznámení s tím, co je uvedeno níže, vám pomůže, až se s těmito slovíčky budete seznamovat později v našich lekcích. Svůj názor zopakuji ještě jednou: I když je důležité umět vyslovovat věci v korejštině – nestane se tak přes noc. Použijte zde představené koncepty, abyste vykročili správným směrem, ale nenechte se hned teď příliš zatížit tím, abyste se všechno naučili nazpaměť. To přijde – časem.
Pokud slabika obsahuje čtvrté písmeno a vyslovuje se sama, obvykle je slyšet pouze jedna ze dvou koncových souhlásek.
Příklad když si poslechnete slovo „닭“, „ㄹ“ není slyšet a slovo se ve skutečnosti vyslovuje jako „닥“
Dalším příkladem je slovo „삶“, kde „ㄹ“ není slyšitelné a slovo se ve skutečnosti vyslovuje jako „삼“
Těžko se mi to vysvětluje, protože jste se pravděpodobně do této chvíle nenaučili příliš mnoho (pokud vůbec) korejské gramatiky. Pokud vám budu vysvětlovat něco, co vám z hlediska gramatiky přeroste přes hlavu – příliš se tím nezabývejte a zkuste se soustředit jen na poznámky k výslovnosti, které jsem zmínil.
Dvě výše uvedená slova jsou podstatná jména.
Ze všech hledisek by bylo vzácné najít podstatné jméno, které by ve větě sedělo samo o sobě. Spíše by se k němu v korejštině připojila jedna z mnoha částic (nebo jiných věcí). O těchto částicích jste se zatím neučili, ale v průběhu našich lekcí se s nimi seznámíte.
Například:
닭과
닭만
닭이랑
닭이다
닭이나
atd…
O významu všech těchto částic se dozvíte v dalších lekcích, ale teď si s tím nedělejte starosti. Zaměřme se jen na výslovnost.
Pokud věc, která se k těmto slovům připojuje, začíná souhláskou, platí stejné pravidlo z výše uvedeného a vyslovuje se pouze jedna ze dvou spodních souhlásek. Například (Ve zvukovém souboru níže jsou dva samostatné příklady. Myslel jsem, že bude lepší uvést dva příklady místo jednoho v každém případě):
닭과 – 닭만
(To zní blíže k „닥과 – 닥만“)
Jestliže však věc, která se k těmto slovům připojuje, začíná samohláskou, výslovnost koncové souhlásky by se teoreticky měla přesunout na nadcházející slabiku. Například:
닭을 – 닭이다
(To by mělo znít blíže k „달글 – 달기다“… ale uznávám, že to zní jako 닥을 – 닥이다.)
To je rodilá Korejka, která ta slova vyslovuje, a pravděpodobně existuje důvod, proč to tak vyslovila. To je ale daleko nad rámec této lekce. Opět se jen snažte pochopit, co je zde teoreticky prezentováno. Budete mít k dispozici tisíce zvukových souborů, které vám pomohou při postupu do dalších lekcí.
닭 je podstatné jméno, ale ke slovesům/přídavným jménům se také připojují různé věci, které mění výslovnost.
Následují tři běžná korejská slovesa, která mají toto čtvrté písmeno (všechna slovesa končí na „~다“, ale tím se zatím netrapte):
앉다 = sedět
읽다 = číst
없다 = nemít
Poslechněte si výslovnost každého z těchto slov. Všimněte si, že (stejně jako u výše uvedeného slova 닭), protože po každé ze čtyřpísmenných slabik následuje souhláska (다), vyslovuje se pouze jedna ze dvou koncových souhlásek. Jak je zde vidět, písmeno, které se nevyslovuje, není v každém slově stejné.
V 앉다 není ㅈ vyslovováno (zní jako „안“)
V 읽다 není ㄹ vyslovováno (zní jako „익“)
V 없다, ㅅ se nevyslovuje (zní jako „업“)
To je teď mimo vaše chápání, ale různé gramatické principy mohou nahradit „다“ a mít tak různé významy. O všech se dozvíte v pozdějších lekcích. Například:
앉겠다
앉고
앉거나
앉는
앉아
앉으면
앉아요
앉아서
앉을
앉은
etc…
Pokud věc, která nahrazuje „다“, začíná souhláskou, platí stejné pravidlo jako výše (u podstatných jmen) a vyslovuje se pouze jedna ze dvou spodních souhlásek. Například pokud po 앉 následuje souhláska:
앉겠다 – 앉고
(To zní blíže k „안겠다 – 안고“)
Pokud však věc, která nahrazuje „다“, začíná samohláskou, výslovnost koncové souhlásky se přesune na nadcházející slabiku. Například pokud po 앉 následuje samohláska:
앉아 – 앉으면
(zní to blíže k „안자 – 안즈면“)
Stejný jev můžete pozorovat u všech slov, která mají toto 4. písmeno. Poslechněme si „읽다“, když je „다“ nahrazeno něčím, co začíná souhláskou ve srovnání se samohláskou.
Po souhlásce:
읽겠다 – 읽고
(Zní to blíže k „익겠다 – 익고“)
Po samohlásce:
읽어 – 읽으면
(Zní blíže k „일거 – 일그면“)
Též uděláme s 없다
Následuje hláska souhláskou
없겠다 – 없고
(zní blíže k „업겠다 – 업고“)
Následuje samohláska
없어 – 없으면
(zní blíže k „업서“ – „업스면“)
To samé uděláme s „긁다“ (poškrábat)
Po něm následuje souhláska
긁겠다 – „긁고“
(zní blíže k „극겠다 – 극고“)
Po samohlásce
긁어 – 긁으면
(Zní blíže k „글거 – 글그면“)
Znovu, vysvětlení rozdílu ve významu a účelu mezi…
앉다 vs. 앉고 vs. 앉아
읽다 vs. 읽고 vs. 읽어
없다 vs. 없고 vs. 없어
닭 vs. 닭과 vs. 닭을
… je záležitostí korejské gramatiky, která bude vysvětlena v našich lekcích. Jak jsem se již zmínil, naše pozdější lekce budou obsahovat mnoho příkladových vět se zvukovými nahrávkami, abyste si mohli dále trénovat sluch, jak budete postupovat ve studiu. Rozhodně se nemusíte tyto pojmy učit nazpaměť, než se posunete dál. Zapamatujete si je přirozeně, jak budete postupovat s našimi lekcemi.
Výslovnost ㅢ
Výslovnost ㅢ často způsobuje cizincům, kteří se učí korejsky, zmatek. V kapitole 0: Lekce 3 najdete nahrávku Korejce, který vyslovuje „ㅢ“ při různých počátečních souhláskách. Zde je tato nahrávka znovu:
의, 븨, 즤, 듸, 긔, 싀, 늬
Kromě 의 se s ostatními slabikami v této nahrávce setkáte jen zřídka (nebo nikdy). Věnujte více pozornosti zvuku, který je vydáván
Ačkoli to může být dobrý trénink, slabiky se málokdy používají jen tak samy o sobě. Častěji jsou slabiky spojeny tak, aby tvořily slova nebo nějaký gramatický princip. Výslovnost „ㅢ“ se může měnit podle toho, kde a jak je použita.
Pokud toto čtete, aniž byste četli lekce z 1. oddílu, může vám toto vysvětlení přerůst přes hlavu. Abyste porozuměli některým níže uvedeným informacím, mohla by vám pomoci určitá znalost struktury korejských slov a gramatiky. Toto vysvětlení zařazuji do této lekce (do jednotky 0), protože se jedná o lekci o výslovnosti. Ve skutečnosti se tím pravděpodobně nemusíte zabývat, dokud na to nenarazíte v mých lekcích. Na tuto část lekce vás odkážu, až to bude při vašem studiu důležité.
Oficiálně je správná výslovnost „ㅢ“ „ㅢ“. (jak je zaznamenáno výše). To dává smysl. Následují alternativní výslovnosti, které jsou považovány za „přijatelné“ a jsou v řeči běžné.
———-
Když se ㅢ nachází v první slabice slova a slabika začíná „ㅇ“. (takže první hláska je „ㅢ“), je výslovnost „ㅢ“. Zde je nahrávka dvou slov, kde to lze slyšet:
의자 = židle
의사 = lékař
———-
Pokud se ㅢ nachází v první slabice slova, ale slabika začíná souhláskou, výslovnost může být „이.“
희망 (vyslovuje se jako „히망“) = naděje (podstatné jméno, nikoli sloveso)
띄어쓰기 (vyslovuje se jako „띠어쓰기“) = mezera v písmu
Pokud se ㅢ nachází jinde než na první slabice slova, výslovnost může být „이.“ Např:
저희 (vyslovuje se jako „저히“) = formální způsob, jak říci „my“
동의 (vyslovuje se jako „동이“) = dohoda
정의 (vyslovuje se jako „동이“) jako „정이“) = definice
회의 (vyslovuje se jako „회이“) = setkání
———-
V jednotce 1: Lekce 3 se dozvíte o slově „~의“ a o tom, jak může mít význam vlastnictví. V angličtině můžeme dát „‚s“ na konec slova nebo změnit „I“ na „my“ nebo „him“ na „his“. Např:
저 = já/já
친구 = přítel
저의 친구 = můj přítel
책 = kniha
저의 책 = můj. kniha
저의 친구의 책 = Kniha mého přítele
차 = auto
저의 차 = Moje auto
Když se použije takto, může být výslovnost „에.“ Např:
저의 책 (vyslovuje se jako „저에 책“) = Moje kniha
저의 차 (vyslovuje se jako „저에 차“) = Moje auto
저의 친구 (vyslovuje se jako „저에 친구“)= Můj přítel
저의 친구의 책 (vyslovuje se jako „저에 친구에 책“)= Kniha mého přítele
———-
Slovo, které se naučíte mnohem později při studiu, je „의의,“, což v překladu znamená „smysl“ nebo „význam“.“ Pro vás není překlad v tuto chvíli důležitý. Místo toho se zaměříme na výslovnost. Představte si, že bych se chtěl zeptat na výslovnost „의의“. V korejštině bych musel použít dodatečné „~의“, o kterém byla řeč výše (a které bylo představeno v 1. jednotce: Lekce 3). Teoreticky bych mohl napsat:
의의의 발음 = výslovnost 의의
Znovu: „의의“ je slovo. Třetí „의“ je připojeno ke slovu, aby mělo funkci „‚s“ v angličtině. Gramatikou se prozatím nezabývejte.
První slabika začíná na „ㅇ“, a proto se „의“ vyslovuje jako „의“
„ㅢ“ se nachází i ve druhé slabice. V tomto případě lze „의“ vyslovit jako „이“
„의“ je připojeno ke slovu, aby mělo funkci popsanou v lekci 3. V tomto případě lze „의“ vyslovit jako „에“.
Celou konstrukci lze vyslovit jako „의이에“.
Okay, I got it. Vezmi mě zpět na domovskou stránku jednotky 0!