Aerobní a anaerobní bakterie lze identifikovat jejich pěstováním ve zkumavkách s thioglykolátovým bujónem:
1: Obligátní aeroby potřebují kyslík, protože nemohou kvasit nebo dýchat anaerobně. Shromažďují se v horní části zkumavky, kde je koncentrace kyslíku nejvyšší.
2: Obligátní anaeroby jsou kyslíkem otráveny, proto se shromažďují na dně zkumavky, kde je koncentrace kyslíku nejnižší.
3: Fakultativní anaeroby mohou růst s kyslíkem i bez něj, protože mohou metabolizovat energii aerobně nebo anaerobně. Shromažďují se většinou v horní části, protože aerobní dýchání vytváří více ATP než kvašení.
4: Mikroaerofilové potřebují kyslík, protože nemohou kvasit ani anaerobně dýchat. Vysoké koncentrace kyslíku je však otravují. Shromažďují se v horní části zkumavky, ale ne úplně nahoře.
5: Aerotolerantní anaeroby kyslík nepotřebují, protože k tvorbě ATP využívají kvašení. Na rozdíl od obligátních anaerobů nejsou kyslíkem otráveny. Lze je nalézt rovnoměrně rozmístěné po celé zkumavce.