Co je republikánská vláda? | Politika

Rachel Hammersleyová

Podstata a přednosti republikánské vlády jsou již dlouho spornou otázkou. Platí to jak v zemích, které se řídí jako republiky, jako jsou USA, tak v těch, které jimi nejsou, včetně Spojeného království. V prvně jmenovaných zemích se diskuse obvykle soustřeďuje na to, zda je současná praxe v souladu s původními záměry, nebo zda by se současné problémy daly vyřešit odkazem na dřívější praxi. Ve Spojeném království se o výhodách republikánské vlády obvykle hovoří v reakci na skandály týkající se monarchie, přičemž někteří naznačují, že Spojenému království by bylo lépe jako republice.

Tyto debaty komplikuje skutečnost, že to, co se rozumí pod pojmem „republika“, se liší podle kontextu. Prohlásit se za „republikána“ v USA nebo Irsku má například jiné konotace než ve Francii. Další komplikace vznikají proto, že v minulosti existovaly přinejmenším dvě značně odlišné definice republikánské vlády, které obě zabarvují dnešní chápání. Podle staršího pojetí, které se odráží v dochovaných fragmentech spisu Marca Tullia Cicerona De republica, je republikánská vláda v podstatě vládou sloužící veřejnému blahu. Republika prý „skutečně existuje“, „když jsou její záležitosti vedeny dobře a spravedlivě, ať už jediným králem, nebo několika aristokraty, nebo lidem jako celkem“ (Cicero, O společenství a o zákonech, vyd. a přel. James E. G. Zetzel, Cambridge 1999, s. 59). Dokonce i Spojené království by se z tohoto hlediska mohlo jevit jako republika, protože politika je vždy prezentována jako politika ve veřejném zájmu; jakýkoli pokus otevřeně prosazovat politiku sloužící soukromým zájmům, ať už královny nebo kohokoli jiného, by byl zpochybněn a odmítnut.

V průběhu renesance se začalo objevovat alternativní chápání, které je bližší v současnosti převládajícímu smyslu. Podle tohoto názoru musí být skutečná republikánská vláda založena na vůli lidu, což s sebou nese odmítnutí všech forem nevýběrové monarchie a všech dědičných politických privilegií. Tento přístup převzali stoupenci regicidy v Anglii, která znamenala konec vlády Karla I. a začátek období anglické republiky. John Milton i Marchamont Nedham tvrdili, že svobodu lze zachovat pouze zákazem monarchie.

Toto chápání tvoří základ moderního rozlišování mezi republikami a monarchiemi, je však pozoruhodné, jak dlouho trvalo, než se pevně prosadilo. Jean-Jacques Rousseau, který psal více než sto let po vzniku anglické republiky, se svou definicí více přiblížil Ciceronovu chápání: „Proto dávám jméno „republika“ každému státu, který se řídí zákony, ať už je forma správy jakákoli, neboť pouze v takovém případě vládne veřejný zájem“. V poznámce pod čarou dále potvrdil, že „v takovém případě je i monarchie republikou“ (Jean-Jacques Rousseau, Společenská smlouva a jiné pozdní politické spisy, vyd. a přel. Victor Gourevitch, Cambridge 1997, s. 67). Teprve americká a francouzská revoluce do značné míry upevnily posun k novějšímu chápání republikánské vlády, ale i po tomto okamžiku lze zahlédnout stopy staršího chápání. Například britská ústava byla v těchto termínech nadále prezentována jako republika. V roce 1790 Charles James Fox prohlásil, že „naše ústava byla republikou v pravém slova smyslu; byla to monarchie založená pro dobro lidu“. O sto let později popsal H. G. Wells britský systém jako „korunovanou republiku“ (Frank Prochaska, The Republic of Britain, 1760-2000, London, 2000, s. xvi). Navíc nezmizela ani představa, že republikánská vláda by měla fungovat v zájmu veřejného blaha, ani tvrzení, že vládce lze posuzovat podle toho, zda tak činí, či nikoli.

Republikanismus je tedy složitý politický koncept s dlouhou historií. A přesto je právě jeho přizpůsobivost tím, co ho po staletí udržuje v aktuálním stavu. Moje připravovaná kniha v nakladatelství Polity se dějinami tohoto konceptu podrobně zabývá. Pochopení této historie nám poskytne nejen lepší porozumění naší současné politické situaci, ale také bohatou zásobárnu myšlenek, které by mohly sloužit jako zdroje při řešení naléhavých politických problémů jednadvacátého století.

Rachel Hammersleyová je vedoucí lektorkou intelektuální historie na Newcastle University. Její kniha Republicanism je k dispozici od 25. září v Evropě a od 20. listopadu v Severní Americe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.