Dotaz: „Co je to Neposkvrněné početí?“
Odpověď: Co je to Neposkvrněné početí? Mnoho lidí se mylně domnívá, že neposkvrněné početí se týká početí Ježíše Krista. Ježíšovo početí bylo zcela jistě neposkvrněné – to znamená bez poskvrny hříchu -, ale Neposkvrněné početí se vůbec netýká Ježíše. Neposkvrněné početí je učení římskokatolické církve týkající se Marie, Ježíšovy matky. Oficiální prohlášení této nauky zní: „Blahoslavená Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí zvláštní milostí a výsadou všemohoucího Boha vzhledem k zásluhám Ježíše Krista, Spasitele lidstva, uchována bez jakékoli poskvrny prvotního hříchu“ (papež Pius IX, Ineffabilis Deus, prosinec 1854). Neposkvrněné početí je v podstatě víra, že Maria byla uchráněna prvotního hříchu, že Maria neměla hříšnou přirozenost a byla vlastně bez hříchu.
Katolíci slaví svátek Neposkvrněného početí Panny Marie 8. prosince. V rámci východního pravoslaví se 9. prosince slaví svátek Početí svaté Anny přesvaté Bohorodičky. (Anna je podle tradice Mariina matka.) Východní církev nezastává učení o neposkvrněném početí, ačkoli Marii považuje za „všesvatou“, to znamená, že nikdy nespáchala hřích.
Neposkvrněné početí není panenské zrození. Katolíci věří, že Maria byla počata normálním způsobem, ale Bůh ji učinil imunní vůči přičitatelnému nebo dědičnému hříchu. Po celou dobu své existence byla Maria bez hříchu. To jí umožnilo stát se „druhou Evou“ a porodit „druhého Adama“ (viz 1 Kor 15,45). Zastíněna Duchem svatým (Lk 1,35) byla Maria čistou a svatou „schránou“, vhodnou k tomu, aby nesla Božího Syna. Tak jako Hospodinova archa v Mojžíšově době v sobě nesla prvky Staré smlouvy, tak v sobě Maria nesla Autora Nové smlouvy.
Římskokatolická církev zakládá své učení o Neposkvrněném početí na tradici spolu s několika úryvky Písma. Jedním z nich je Genesis 3,15, protoevangelium. Tam Bůh promlouvá k hadovi: „Učiním nepřátelství mezi tebou a ženou a mezi tvým potomstvem a jejím potomstvem“. Katolíci poukazují na skutečnost, že konflikt mezi hadem a ženou se rovná konfliktu mezi hadem a potomkem ženy, a vysvětlují to tím, že žena (Maria) musí být stejně bezhříšná jako její potomek (Kristus). Další pasáž, kterou katolíci citují na podporu Neposkvrněného početí, je Lukáš 1,28: „Anděl k ní přistoupil a řekl: ‚Buď pozdravena, ty, která jsi vysoce obdařena! Pán je s tebou.“ Řecké slovo přeložené jako „vysoce obdařená“ lze přeložit jako „obdařená milostí“; podle katolického dogmatu tedy Maria měla nadbytek milosti, což ji činilo bezhříšnou, a proto si ji Bůh vybral, aby porodila jeho Syna.
Římskokatolická církev tvrdí, že Neposkvrněné početí je nezbytné, protože bez něj by Ježíš přijal své tělo od té, která byla sama otrokyní ďábla, jehož skutky Ježíš přišel zničit (1 Jan 3,8). Maria jako matka Vykupitele potřebovala, aby její tělo bylo osvobozeno od moci hříchu, a Bůh jí tuto výsadu dal. Od chvíle, kdy byla v mateřském lůně, byla Maria posvěcena kvůli své zvláštní roli při přivedení vtěleného Božího Syna na svět.
Jedním z problémů učení o neposkvrněném početí je, že se o něm v Bibli neučí. Dokonce i katolíci připouštějí, že Písmo svaté o neposkvrněném početí přímo neučí. Bible nikde nepopisuje Marii jinak než jako obyčejnou lidskou ženu, kterou si Bůh vyvolil za matku Pána Ježíše Krista. Marie byla nepochybně zbožná žena (Lk 1,28). Marie byla jistě skvělá manželka a matka. Ježíš svou matku rozhodně miloval a vážil si jí (Jan 19,27). Bible nám však nedává žádný důvod věřit, že Marie byla bez hříchu. Ve skutečnosti nám Bible dává všechny důvody věřit, že Ježíš Kristus je jedinou osobou, která nebyla „nakažena“ hříchem a nikdy se hříchu nedopustila (viz Kaz 7,20; Římanům 3,23; 2. Korintským 5,21; 1. Petrova 2,22; 1. Janova 3,5).
Učení o neposkvrněném početí není ani biblické, ani nezbytné. Ježíš byl zázračně počat v Marii, která byla v té době pannou. To je biblické učení o narození z panny. Bible nikdy nenaznačuje, že by na Mariině početí bylo něco významného. Marie není výjimkou z biblického tvrzení, že „všichni zhřešili“ (Římanům 3,23). Marie potřebovala Spasitele stejně jako my ostatní (Lukáš 1,47).
.