Proč musí věci umírat?

Proč musí věci umírat? Jak skvělá otázka, kterou si položilo mnoho našich Zázračných přátel. Ve skutečnosti je to otázka, nad kterou jistě někdy přemýšlel každý člověk.

Každý člověk se v určitém okamžiku setká tváří v tvář s realitou své smrtelnosti. Všechno, co žije, nakonec zemře. Je to životní fakt, ale někdy je těžké mu čelit. Když ztratíme milovaného domácího mazlíčka nebo výjimečnou milovanou osobu, může být tato ztráta zničující a těžko se s ní vyrovnáváme.

Proč tedy nemůžeme žít věčně? Tato otázka má filozofické a náboženské aspekty, které dalece přesahují rámec tohoto Zázraku dne. Můžeme se však podívat na některé praktické, vědecké aspekty, které nám tuto otázku osvětlí. Podíváme se také na to, jak bychom mohli v budoucnu žít déle, i když nemůžeme žít věčně.

Smrt je nezbytnou součástí koloběhu života. Ať už mluvíme o člověku, zvířeti nebo rostlině, každý živý tvor v určitém okamžiku ožije. Pro lidi a zvířata je prvním krokem v koloběhu života narození.

Od narození je životní cyklus zaměřen na přežití. Pokud přežijeme, rosteme a dospíváme. V určitém okamžiku začne naše tělo rychleji stárnout, až nakonec náš životní cyklus ukončí smrt.

K přežití potřebuje většina živých tvorů potravu, vodu, sluneční světlo a kyslík. Lidem a zvířatům tyto věci obvykle dodávají naši rodiče, dokud si je nejsme schopni zajistit sami. Pro lidské bytosti je přežití obvykle poměrně snadné a my se můžeme soustředit na mnoho dalších příjemných aspektů života.

Pro některé lidi, většinu zvířat a téměř všechny ostatní formy života je přežití každodenní úkol, který vyžaduje úsilí a energii. Protože přežití může být takovým bojem, je životní cyklus některých organismů velmi krátký. Například životní cyklus typické ovocné mušky může trvat pouhý týden. Na druhou stranu borovice štětinatá může žít tisíce let.

Dospělý člověk se dnes dožívá 75-80 let. Přibližně před 200 lety byla tato délka života jen asi 35 let. Vidíte tedy, že za posledních několik set let jsme průměrnou délku života více než zdvojnásobili. Velkou zásluhu na tom má pokrok v medicíně a technologiích. Myslíte si, že v příštích zhruba sto letech by mohlo dojít k dalšímu zdvojnásobení průměrné délky života?“

Někteří vědci si to myslí. I dnes existuje mnoho vědců, kteří pokračují v práci na řešení problémů, které způsobují stárnutí a umírání lidí. Jak stárneme, naše těla se nakonec opotřebovávají. Mnohokrát podlehnou různým nemocem, které způsobují smrt. Někteří vědci tyto přirozené jevy označují za problémy, které se snaží vědecky vyřešit.

Dokáží například vědci určit příčiny toho, proč stárneme? Pokud ano, mohou vynalézt způsob, jak proces stárnutí zastavit? Stejně tak mohou vědci přijít na to, jak odstranit všechny nemoci a zdravotní problémy, které by mohly vést ke smrti?“

Když se rozhlédnete po výrobcích, které jsou dnes dostupné v obchodech, nemluvě o pokrocích moderní medicíny, které můžete vidět ve většině nemocnic, je jasné, že vědci na těchto problémech usilovně pracují. Na své cestě zažívají také mnoho úspěchů. I když je skutečná nesmrtelnost možná ještě daleko – a nakonec je možná jen věcí pohádek – vědecký pokrok nám rozhodně pomáhá žít déle.

Při úvahách o těchto otázkách života a smrti vám možná pomůže také zamyslet se nad tím, zda byste chtěli žít věčně, kdybyste mohli. Jaké by to mělo výhody? Jaké negativní důsledky byste si dokázali představit? Jak by mohla Země vypadat, kdyby nikdo nikdy nezemřel?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.