Ženy na celém světě používají každý měsíc ke zvládnutí menstruace nejrůznější materiály – od zvířecích kůží a starých hadrů až po kravské placky a silikonové kalíšky.
Základní potřeby pro správné zvládání menstruace, jako je přístup k čisté vodě nebo důstojné toaletě, jsou pro miliony žen a dívek jednoduše nedostupné.
Bez těchto služeb může menstruace negativně ovlivnit zdraví žen i jejich zapojení do společenských a ekonomických aktivit, říká Louisa Goslingová z organizace WaterAid, která zveřejnila fotogalerii s podrobnými informacemi o různých způsobech zvládání menstruace ženami po celém světě.
-
Zleva nahoře: Některé ženy krájejí kravský trus na velikost pro použití při menstruaci; jiné používají práškový trus vložený do sáčku; ; tampon; domácí hygienická vložka.
„Ženy by se neměly obávat, kam by mohly jít, jak by mohly zvládnout svou menstruaci nebo zda bude k dispozici vhodné zázemí – včetně tekoucí vody a odpovídajícího způsobu likvidace,“ říká Gosling, který působí jako manažer programů kvality v charitativní organizaci pro vodu, sanitaci a hygienu.
Podle organizace WaterAid nemá každý třetí člověk v celosvětovém měřítku přístup k vlastnímu důstojnému záchodu a každý devátý nemá možnost získat v blízkosti svého bydliště čistou vodu. Zpráva Unesco zjistila, že každá desátá dívka v subsaharské Africe zamešká v době měsíčních menstruací školu, zatímco některé z nich jednoduše školu opustí úplně.
-
Zleva nahoře: Nyanda, malý kousek látky používaný jako hygienická vložka v Malawi; bavlněné vložky používané v Ouagadougou, Burkina Faso; nitroděložní tělísko; vložka pro opakované použití.
Ať už jde o zdanění hygienických výrobků, nevybudování oddělených toalet nebo odmítání výuky dívek o jejich reprodukčním zdraví a právech, vlády nejenže nezajišťují infrastrukturu nezbytnou pro zvládání menstruace žen a dívek, ale ignorují i související souvislosti se zdravím žen a ekonomickým a sociálním blahobytem, říká Gosling, který trvá na tom, že je třeba udělat mnohem více.
„Organizace WaterAid vyzývá vlády po celém světě, aby upřednostnily odpovídající sanitaci, čistou vodu a dobrou hygienu ve školách, v domácnostech a na pracovištích a přístup k hygienickým výrobkům pro všechny, a zajistily tak, aby ženy nebyly jednou měsíčně vyloučeny ze společnosti v důsledku přirozeného procesu.“
-
Munyes, 44 let, kope díru v zemi v ugandském regionu Karamoja. Během menstruace si sedá na vrchol díry, aby zachytila krev.
Ačkoli Indie i Tanzanie nedávno zrušily „daň z tamponů“, která v některých případech zatěžovala hygienické výrobky 12-14% poplatkem, organizátoři kampaní již dlouho upozorňují, že většina žen a dívek tyto výrobky nepoužívá kvůli nedostatečnému přístupu, informacím a cenové dostupnosti.
„I když rozhodnutí naší vlády zrušit daně na hygienické výrobky bylo odvážným krokem správným směrem, je třeba udělat mnohem více,“ říká Ibrahim Kabole, ředitel organizace WaterAid pro Tanzanii.
„Polovina obyvatel žije bez přívodu čisté vody v blízkosti domova a více než 75 % nemá k dispozici důstojnou toaletu, která je pro ženy při zvládání menstruace klíčová.“
V mnoha zemích podle charity ženy během menstruace nejčastěji používají látku. Látky jsou opakovaně použitelné a pro mnoho žen jsou považovány za levnější a udržitelnější metodiku než hygienické vložky. Jen v Indii je podle organizace WaterAid zhruba 121 milionů žen v reprodukčním věku: kdyby všechny používaly jen osm hygienických vložek měsíčně, znamenalo by to 12 miliard vložek ročně.
Dvaatřicetiletá Sangita z Nepálu si místo toho vyrábí vlastní hygienické vložky.
„Hotové vložky jsou drahé, a pokud je správně nezlikvidujete, znečistíte tím životní prostředí,“ říká.
„V obci, jako je ta naše, kde neexistuje plán pro nakládání s pevným odpadem, mohou tyto druhy vložek kontaminovat i náš vodní zdroj, pokud nejsou řádně zlikvidovány. Takže když se podíváme na širší dopad, domácí vložky jsou bezpečnější.“
Třiadvacetiletá Lepera Joyce v Ugandě používá kozí kůži k zachycení krve, kterou pak v soukromí smývá kravským ghí, protože „nikdo se nemá dívat na vaši krev“.
„Menstruovat jsem začala, když mi bylo asi 14 let. Od té doby je mým oblíbeným materiálem pro zvládání menstruace vždy kozí kůže,“ říká.
„Jednou jsem si v obchodě koupila balení hygienických vložek, ale nelíbily se mi, protože když má žena silný tok krve, může za den spotřebovat více než tři vložky, a navíc jsou drahé. Také jsou malé a neabsorbují všechnu krev, přitom sukně z kozí kůže funguje celý den.“
Limpo, 22 let, ze Zambie, používá kravský trus, který sbírá na pláních. Placky vysuší a vytvaruje z nich malé kousky. Jak říká, nemůže si dovolit používat hygienické vložky.
„Kravské placky si nedávám přímo na kůži, ale zabalím je do látky a pěkně položím, aby zachytily výtok a neušpinily ostatní oblečení,“ vysvětluje.
„Tato metoda se mi líbí, protože kravské placky nasáknou hodně krve, než se úplně nasáknou. Bez potíží pak dělám nejrůznější věci. Po nasáknutí ji pečlivě likviduji v soukromí. Obvykle vykopávám v zemi malou díru a zakopávám ji. V naší kultuře není dovoleno, aby muži takové věci viděli.“
Claire, 40 let, z Manchesteru, používá při menstruaci vložky, tampony a Mooncup.
„Tampony a vložky jsou vyrobeny ze 100% bavlny, neobsahují parfémy ani chlór a jsou biologicky odbouratelné. Mooncup je vyroben ze silikonu a neobsahuje plasty. Měsíční kalíšek si zavedete do pochvy a pak z něj vyčnívá malá hlavička, takže ho můžete zase vytáhnout,“ říká.
„Můj hlavní názor je, že tyto výrobky jsou lepší pro životní prostředí. Rozhodla jsem se pro životní styl, který snižuje množství odpadu. Než jsem začala více dbát na životní prostředí, používala jsem běžné značky ze supermarketů. U Mooncupu je vedlejší výhodou to, že nemusím kupovat velkou část běžných výrobků, protože kelímek je opakovaně použitelný. Ráda ho používám, protože ho mohu nechat v pochvě déle než tampon, je pro tělo bezpečnější.“
