Výlety na Galapágy, neúspěšná kariéra a teorie, která všechno změnila: 12 podivných a úžasných faktů o Charlesi Darwinovi
Nebyl prvním člověkem, který vstoupil na ostrovy, ale Charles Darwin je dostal na světovou scénu díky svým výletům na Galapágy a převratným objevům, které ho inspirovaly. Od ochromující mořské nemoci až po jeho bizarní odpor k mořským leguánům – zde je vše, co potřebujete vědět o muži, který se zasloužil o vznik evoluční teorie.
1. Charles Darwin se narodil 12. února 1809, tedy 22 let předtím, než se vydal na své legendární cesty po Galapágách. Vyrůstal v křesťanské domácnosti, i když s otevřenou myslí: jeho dědečkové byli bojovník proti otroctví Josiah Wedgewood a kontroverzní lékař a biologický teoretik Erasmus Darwin, který ve své knize „Zoonomia“ z roku 1794 napsal: „Darwin je člověk s otevřenou myslí: „
2. Darwin studoval medicínu na univerzitě v Edinburghu, ale neměl k ní dobrý vztah: v době před anestezií nebyly krvavé operace pro slabé povahy.
„Jeden obecný zákon, který vede k pokroku všech organických bytostí, totiž: množte se, měňte se, nechte žít nejsilnější a umírat nejslabší.“
Charles Darwin, O vzniku druhů přírodním výběrem
3. Další neúspěšnou kariéru udělal v duchovní oblasti – v osmnácti letech studoval teologii na univerzitě v Cambridgi, ačkoli většinu času tam trávil sbíráním brouků a procházkami po přírodě, což ho připravilo na jeho nadcházející cesty po Galapágách.
4. „Gentleman přírodovědec“ – tak ho popsal jeho učitel, když mu doporučil, aby se připojil k cestě kolem světa na lodi HMS Beagle. Cesta trvala pět let, obsáhla čtyři kontinenty a umožnila Darwinovi zkoumat vzorky a geologii. Námořní život si neužíval a napsal: „Utrpení, které jsem snášel kvůli mořské nemoci, přesahuje to, co jsem si kdy dokázal představit.“
„Uvedl jsem, že u třinácti druhů zemních pěnkav lze vysledovat téměř dokonalou gradaci, od zobáku mimořádně tlustého až po tak jemný, že jej lze přirovnat k zobáku pěnice.“
Charles Darwin, Plavba lodí Beagle
5. Psal se rok 1835, když loď HMS Beagle dorazila na Galapágy, kde měl Darwin s posádkou strávit pět týdnů. Navštívil Chathamův ostrov (nyní San Cristobal), Charlesův ostrov (nyní Floreana), Albemarleův ostrov (nyní Isabela) a Jamesův ostrov (nyní Santiago) – ostrovy, které dnes mohou lidé z celého světa navštívit v rámci svých vlastních galapážských výletů.
6. Byl uchvácen pěnkavami, obřími želvami a drozdy, pozoroval je a přemýšlel o nich – což se vrylo do jeho pozdějších teorií. Jeho fascinace nejznámějšími galapážskými ptáky a jejich počáteční pozorování ovlivňují myšlení dodnes: v knize Zobák pěnkavy: Jonathan Weiner popisuje současné studie pěnkav, konkrétně studie evolučních biologů Petera a Rosemary Grantsových, kteří posledních 20 let pozorovali pěnkavy a sledovali, jak se „vyvíjejí“ a „přizpůsobují“ mimořádným tempem, což Darwinovy teorie posiluje.
„Přírodní historie tohoto souostroví je velmi pozoruhodná: zdá se, že je to malý svět sám v sobě.“
Charles Darwin, Journal of researches
7. Myšlenka „přírodního výběru“ se v Darwinově mysli zformovala po jeho návratu z cesty po Galapágách a on začal sepisovat své nové kvetoucí teorie. Sdělil je však jen málokomu; místo toho vydal divácky úspěšnou kroniku svých mořských dobrodružství s názvem Plavba na ‚Beaglu‘.
„Želva má velmi ráda vodu, pije jí velké množství a válí se v bahně… Když želva dorazí k prameni, zcela bez ohledu na diváky zaboří hlavu do vody nad očima a lačně polyká velká sousta, rychlostí asi deset za minutu.“
Charles Darwin, Cesta „Beaglem“
8. V knize vyprávěl o pokusu, který provedl na leguánovi mořském během své cesty po Galapágách: „Jednoho dne jsem jednoho z nich odnesl k hluboké tůni, kterou po sobě zanechal odliv, a několikrát jsem ho do ní hodil, jak jen to bylo možné. Neustále se vracel v přímé linii k místu, kde jsem stál….. Jakmile si myslela, že nebezpečí pominulo, vylezla na suché kameny a co nejrychleji se odplazila. Několikrát jsem chytil tutéž ještěrku… a přestože disponovala tak dokonalými schopnostmi potápění a plavání, nic ji nepřimělo vstoupit do vody, a tak často, jakmile jsem ji tam hodil, se vrátila…“
9. Darwin seděl nad svými poznatky dvě desetiletí, než je vypustil do světa, a později řekl, že napsat knihu O původu druhů bylo „jako přiznat se k vraždě“. K tomu, aby konečně zveřejnil statisíce slov, která o evoluci napsal, ho přiměl dopis od Alfreda Russela Wallace, cestovatele ovlivněného Darwinovým vyprávěním o dobrodružství na lodi Beagle, který se vydal na vlastní cestu a který dospěl k vlastním závěrům o evoluční teorii. Předběhl by ho Darwin a zveřejnil své vlastní závěry dříve, než se jeho obdivovatel vrátí domů?“
10. Darwin nakonec svou převratnou teorii publikoval v červenci 1858 a Wallace v ní uvedl na pravou míru. O rok později publikoval spis O vzniku druhů přírodním výběrem, který přirovnal k „životu v pekle“, protože přemýšlel, zda nebude ostrakizován jako jeho dědeček Erasmus.
„je to odporně vypadající tvor, špinavě černé barvy, hloupý a pomalý ve svých pohybech.“
Charles Darwin, Plavba na Beaglu
11. Co se stalo? Darwinovy studie ho vedly k obavám ze zvyku uzavírat sňatky mezi bratranci a sestřenicemi a obával se, že příčinou zdravotních potíží je příbuzenské křížení. Sám se oženil se svou sestřenicí Emmou a z jejich deseti dětí tři zemřely na nemoci. Lobboval za zařazení otázky na toto téma do sčítání lidu v roce 1871, ale byl odmítnut. Tehdejší panovnice, královna Viktorie, byla provdána za svého bratrance.
12. V revizionistické biografii Charles Darwin: Historik A. N. Wilson tvrdí, že Darwin byl egoistické monstrum, které bylo v honbě za svou prací schopné zabít kočku vlastní dcery, které běžně vykrádalo nápady jiných a v rohu své pracovny si nainstalovalo záchod.
Plánujte si dovolenou na Galapágách
Podívejte se na naši Safari dovolenou, kde najdete navrhované trasy a doporučené aktivity na Galapágách.
Plánujte si dovolenou na Galapágách
.