Předváděcí procesy
Diváci na předváděcím procesu
V září 1936 nahradil Ježov v čele NKVD Jagodu. Ježov byl více než kterýkoli jiný policejní šéf připraven vyhovět Stalinovým paranoidním fantaziím tím, že všude vyráběl důkazy o „kontrarevolučních spiknutích“ a „špionážních kruzích“. Stalinovu přízeň si získal odhalením kremelské aféry v roce 1935.
Ježov několik let prosazoval teorii, že Zinovjev a Kameněv na příkaz Trockého ze zahraničí zosnovali spiknutí s cílem zavraždit Stalina a další členy vedení strany včetně Kirova. Na tomto základě Stalin obnovil vyšetřování Kirova. V srpnu 1936 byli Zinovjev, Kameněv a dalších čtrnáct vedoucích představitelů strany postaveni před soud za velezradu. Všichni byli odsouzeni k trestu smrti spolu s dalšími 160 osobami zatčenými v souvislosti s procesem.
Tento proces byl prvním z několika „ukázkových procesů“, které se konaly v letech 1936-38. Jejich cílem bylo odhalit koordinovanou skupinu „špionů“ a „teroristů“ organizovanou bývalými opozičníky. Nestačilo je odsoudit a potrestat: cílem ukázkových procesů bylo prokázat existenci těchto „spiknutí“ nade vší pochybnost tím, že obvinění přiznají svou vinu před stranou a světem (aniž by věděli o mučení, které bylo použito k získání jejich přiznání). V kruzích NKVD bylo přiznání považováno za nejvyšší formu důkazu. Žádné jiné důkazy neexistovaly.
Zinovjevovy vězeňské fotografie
Druhý ukázkový proces v lednu 1937 byl svědkem odsouzení Pjatakova, Radka a dalších patnácti bývalých Trockého stoupenců za průmyslovou sabotáž a špionáž – což prokázal již kemerovský proces.
V dubnu až květnu 1937 bylo zatčeno osm vysokých vojenských velitelů země, včetně maršála Tuchačevského (zástupce komisaře obrany), generála Uboreviče (velitele Běloruského vojenského okruhu) a generála Jakira (velitele Kyjevského vojenského okruhu), kteří byli brutálně mučeni a tajně souzeni za velezradu a špionáž. Říkalo se, že byli financováni Němci a Japonci. Všichni byli zastřeleni téhož dne.
V posledním a největším z ukázkových procesů v březnu 1938 byli Bucharin, Jagoda a Rykov spolu s dalšími třinácti vysokými úředníky odsouzeni k zastřelení za spiknutí se zinovjevci a trockisty s cílem zavraždit sovětské vůdce, sabotovat hospodářství a špionáž na příkaz fašistických mocností. Jagodovo zapojení do spiknutí údajně vysvětlovalo, proč jeho odhalení trvalo tak dlouho.
Ve všech těchto inscenovaných veřejných procesech – v nichž měli obvinění říkat slova, která jim napsali jejich mučitelé – hrál Stalin v zákulisí řídící roli. O rozsudcích smrti vynesených nad odsouzenými rozhodovalo předem politbyro.