V lednu 2016 vystoupila Nikki Haleyová, tehdy první žena v roli guvernérky Jižní Karolíny, s republikánskou odpovědí na poslední projev Baracka Obamy o stavu Unie. Dvě volební období prezidenta poslušně kritizovala a odříkala několik bodů G.O.P. o státním dluhu, reformě zdravotnictví a hrozbě terorismu. Pokárala však také svou vlastní stranu: „Musíme si uvědomit, jak jsme přispěli k oslabení důvěry veřejnosti ve vedení Ameriky. Musíme uznat, že jsme se podíleli na tom, jak a proč je naše vláda rozbitá.“
V té době v republikánských primárkách 2016 vedl Donald Trump. Haleyová ho nezmínila jménem, ale o jejím cíli nebylo pochyb, když řekla: „Někteří lidé si myslí, že musíte být nejhlasitějším hlasem v místnosti, abyste něco změnili. To prostě není pravda. Často to nejlepší, co můžeme udělat, je ztlumit hlasitost.“ Haleyová v primárkách podpořila Marca Rubia. Když odstoupil, podpořila Teda Cruze. Poté, co Trump získal nominaci, zařadila se za něj, ale nadále trvala na tom, že mu nefandí.
Jaký rozdíl může udělat pár let. V neděli Haleyová poskytla rozhovor televizi CBS News, aby propagovala svou novou knihu, v níž vypráví o téměř dvou letech, které strávila prací pro Trumpovu administrativu jako velvyslankyně USA při OSN. Když se tazatelka Norah O’Donnellová zeptala, zda bude Trump nakonec obžalován a odvolán z funkce, Haleyová odpověděla zcela odmítavě. „Ne. Na základě čeho?“ řekla. „Budete obžalovávat prezidenta za to, že požádal o laskavost, která se nestala, a – a dal peníze, a ty nebyly zadrženy. Nevím, za co byste ho obžalovali.“
Zneužívání svého úřadu k osobnímu prospěchu, snad? Vyhrožování, že nechá zranitelného spojence napospas Rusku Vladimira Putina? Shánění špíny na Hillary Clintonovou a Bideny z cizí země ve prospěch své kampaně za znovuzvolení v roce 2020? Pokud Haleyová o některém z těchto ospravedlnění procesu impeachmentu vůbec uvažovala, nedala to najevo. „Když se podíváte na zápis, není v něm nic, co by opravňovalo prezidenta k trestu smrti,“ trvala na svém. „Ukrajinci to nikdy nevyšetřovali. A prezident uvolnil finanční prostředky. Chci říct, že když se na ně podíváte, není tam prostě nic, co by se dalo obžalovat.“
Kdyby nic jiného, rozhovor Haleyové poskytl náhled na to, co pravděpodobně uslyšíme od republikánů na Kapitolu v příštích několika týdnech, kdy výbor Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby pořádá televizní slyšení, na němž vystoupí někteří zahraničněpolitičtí činitelé uvnitř Trumpovy administrativy, kteří s údivem a zděšením přihlíželi, jak se odehrává ukrajinská mačkanice. Republikáni budou i nadále narážet na stranickost celého procesu. Budou také vytvářet diverzní akce, jako byl tento víkend požadavek, aby před kamerami vypovídal Hunter Biden a anonymní whistleblower, který o Trumpově jednání informoval. Ale jádro jejich argumentace a jejich konečná záložní pozice bude spočívat v tom, že celé vyšetřování je mnoho povyku pro nic a nemělo být nikdy zahájeno.
Přijetím tohoto postoje „nevidět zlo“ republikáni jako Haleyová potvrzují Trumpovo přesvědčení, že pro něj běžná pravidla neplatí. Trump během voleb v roce 2016 prohlásil, že by mohl někoho zastřelit na Páté avenue, aniž by přišel o příznivce. V uplynulém období se naučil, že pokud mu jeho příznivci zůstanou věrní, neztratí ani žádné zvolené republikány – nebo jich alespoň nebude příliš mnoho. Někteří republikáni jsou příliš bezcharakterní na to, aby se řídili svým svědomím. Jiní stále cítí, že ze spojení s Trumpem mohou mít osobní prospěch.
Haley, který je často zmiňován jako možný prezidentský kandidát pro rok 2024, je ukázkovým příkladem republikána, který Trumpa podporuje z oportunistických důvodů. Přestože jí chybí zahraničněpolitické zkušenosti, strávila dva roky v OSN obhajobou Trumpových snah ohrnovat nos nad světem odstoupením od jaderné dohody s Íránem, odstoupením od pařížské klimatické dohody a přesunem amerického velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Ve své nové knize podle listu Washington Post, který získal její kopii, uvádí, že všechny tyto kroky podporovala, a nezůstává jen u toho. Ve zjevné snaze ještě více se přimknout k Trumpovi a jeho příznivcům kritizuje Rexe Tillersona, bývalého ministra zahraničí, a Johna Kellyho, bývalého personálního šéfa Bílého domu, za to, že se snažili prezidenta obejít a potlačit jeho nejhorší instinkty.
„Kelly a Tillerson se mi svěřili, že když prezidentovi odporovali, nebyli neposlušní, ale snažili se zachránit zemi,“ píše Haleyová. „Byla to jejich rozhodnutí, ne prezidentova, která byla v nejlepším zájmu Ameriky, říkali. Prezident nevěděl, co dělá.“ Problém je v tom, řekla Haleyová O’Donnellovi, že „tohle měli říkat prezidentovi, a ne mě žádat, abych se k nim připojil v jejich bočním plánu“. Dodala: „Podkopávat prezidenta je opravdu velmi nebezpečná věc a je to v rozporu s ústavou a s tím, co chce americký lid. A bylo to urážlivé.“ (Kelly řekl CBS a Postu, že pokud je poskytování prezidentovi „nejlepší a nejotevřenější, legální a etické personální rady napříč, aby mohl učinit informované rozhodnutí, ‚prací proti Trumpovi‘, pak je vinen.“)
Skutečnost je taková, že Tillerson a Kelly se spolu s bývalým ministrem obrany Jimem Mattisem snažili vypořádat s neovladatelným prezidentem-nováčkem, který odmítal číst své brífinky a denně se navážel do Severní Koreje, NATO a dalších cílů. Haleyová píše, že jí Tillerson řekl, že pokud Trump nebude kontrolován, budou umírat lidé. Mezitím Haleyová – poté, co se sama stáhla z kandidatury na post ministryně zahraničí – mohla v klidu sedět v New Yorku, kde měla dostatek prostoru pro zviditelnění, ale žádnou skutečnou odpovědnost za tvorbu politiky. V říjnu 2018 oznámila svou rezignaci – jasný případ, jak se dostat pryč, dokud to šlo – a pokračovala v členství v představenstvu společnosti Boeing a psaní své knihy.
Samozřejmě obsahuje některé pasáže, v nichž se od Trumpova jednání distancuje. Jeho reakce na násilí v Charlottesville i jeho chování na summitu v Helsinkách v roce 2018 ji přiměly k tomu, aby s ním promluvila a zaregistrovala své obavy, ujišťuje své čtenáře. Při těchto příležitostech se však stejně jako nyní otevřeně nevyjádřila a její loajalita byla odměněna. V neděli Trump knihu Haleyové zapojil na Twitteru a napsal: „Nezapomeňte si dnes objednat svůj výtisk nebo se zastavte na některé ze zastávek jejího knižního turné, abyste dostali výtisk a pozdravili ji.“
V rozhovoru pro Post byla Haleyová dotázána na své vlastní prezidentské ambice. „Takto vůbec neuvažuji,“ trvala na svém Haleyová. „Přemýšlím spíše o tom, že musíme udělat vše pro to, aby byl prezident znovu zvolen. A pak se rozhodnout, jak využiji sílu svého hlasu. . . . Vím, že se musím a chci nějakým způsobem zapojit, aby to bylo užitečné.“ Pro Haleyovou je pomoc Trumpovi pomocí jí samotné.