Útok mafieEdit
Dne 31. prosince 2019, poté, co se konal pohřeb ozbrojenců hnutí Hizballáh Kata’ib, kteří byli zabiti při předchozím útoku USA. leteckými údery, rozzuřený dav desítek iráckých šíitských milicionářů a jejich příznivců prošel obvodem silně opevněné bagdádské Zelené zóny, pochodoval po ulici Kindi a obklíčil vchod do areálu velvyslanectví USA. Podle agentury Associated Press se irácké bezpečnostní síly nepokusily dav zastavit a umožnily jim projít bezpečnostním kontrolním stanovištěm.
Přehrát média
Rozvášněný dav se začal vysmívat bezpečnostnímu personálu kontrolního stanoviště před vrátnicí velvyslanectví poblíž parkoviště ambasády a skandoval „dolů, dolů USA“, „Smrt Americe“ a „Smrt Izraeli“. Šplhali a házeli kameny a vodu přes zdi a útočili na brány, okna a dveře provizorními beranidly. Desítky demonstrantů pak rozbily hlavní dveře kontrolního stanoviště, zapálily recepci, vztyčily vlajky milicí PMF a protiamerické plakáty a nastříkaly protiamerické graffiti. Na videozáznamu z demonstrace bylo údajně také vidět, jak milicionáři plenili recepci a odnášeli si dokumenty. Bezpečnostní personál se stáhl na velvyslanectví; Pentagon a ministerstvo zahraničí USA se k situaci bezprostředně nevyjádřily. Americký velvyslanec v Iráku Matt Tueller v té době na velvyslanectví nebyl a byl na předem naplánované „osobní cestě“.
Když vypukl požár, reportér agentury AP na místě pozoroval nejméně půl tuctu amerických vojáků. příslušníků námořní stráže a diplomatické bezpečnostní služby na střeše hlavní budovy velvyslanectví se zbraněmi namířenými na vetřelce, z nichž mnozí měli na sobě uniformy domobrany; vetřelci se zastavili v chodbě asi po 5 metrech a od hlavní budovy velvyslanectví byli vzdáleni asi 200 metrů. Objevily se také zprávy o nasazení slzného plynu k rozehnání narušitelů, neboť se zdálo, že nejméně tři protestující mají potíže s dýcháním. Dav následně zapálil tři přívěsy používané ochrankou podél zdi areálu velvyslanectví. Muž údajně z reproduktoru vyzval dav, aby nevstupoval do areálu, a řekl: „Zpráva byla doručena.“ K protestujícím se začali přidávat někteří velitelé z Íránem podporovaných iráckých miličních frakcí, včetně šéfa organizace Badr a velitele PMF Hádího al-Amírího a vůdce Íránem podporovaného polovojenského kolektivu „Zvláštní skupiny“ Kajse Chazalího. Na místě byl krátce i irácký ministr vnitra Yassine al-Yasseri, který situaci označil za „…trapnou pro vládu“.
Do podvečera se dav, který v jednu chvíli čítal několik stovek lidí, z velké části stáhl a protestující postavili před velvyslanectvím stany a pokusili se o sit-in. Mluvčí Kata’ib Hizballáhu Jaafar al-Husseini prohlásil, že protestující nemají v úmyslu vtrhnout na velvyslanectví a že sit-in bude pokračovat, „dokud americká vojska neopustí Irák a velvyslanectví nebude uzavřeno“. Mnozí z účastníků větších iráckých protestů odsoudili předchozí americké letecké údery na pozice PMF v Iráku s tím, že „emonstrace na americkém velvyslanectví jsou přirozenou reakcí na americké údery nad pozicemi Hashd v Iráku“, ale také odsoudili útok na americké velvyslanectví s tím, že „zůstáváme zde, v centru mírového protestního hnutí“, a dodali, že „davy v Zelené zóně nás nereprezentují“. Chceme pokojnou změnu.“
Ministr zahraničí Mike Pompeo 31. prosince 2019 označil za vůdce útoku na velvyslanectví Abú Mahdího al-Muhandího, Kajse Chazalího, Fáliha Alfajjáda a Hádího al-Amírího.
Bezpečnostní reakceEdit
Přehrát média
Po zprávě o narušení areálu amerického velvyslanectví americký ministr obrany Mark Esper uvedl, že do areálu míří posily, a vyzval iráckou vládu, aby „splnila své mezinárodní povinnosti“ a objekt ochránila. Přibližně pět hodin po prvním vypuknutí násilností dorazilo 30 iráckých vojáků v sedmi obrněných vozidlech, kteří se rozmístili u zdí velvyslanectví, nikoli však u hořícího, narušeného kontrolního stanoviště. Později se údajně k ambasádě přiblížila čtyři vozidla s pořádkovými silami, ale byla vytlačena zpět protestujícími, kteří jim zablokovali cestu. K zabezpečení velvyslanectví byl nasazen oddíl přibližně 100 příslušníků námořní pěchoty USA přidělený k jednotce krizové reakce v Kuvajtu, Special Purpose Marine Air-Ground Task Force – Crisis Response – Central Command (SPMAGTF-CR-CC), spolu se dvěma bojovými vrtulníky AH-64 Apache americké armády z iráckého Taji. Mark Esper následně oznámil okamžité vyslání pěšího praporu o síle přibližně 750 amerických vojáků z 82. výsadkové divize na Blízký východ. Neupřesnil jejich cíl, ale americký představitel obeznámený s rozhodnutím uvedl, že mají být nasazeni v Kuvajtu. Esper uvedl, že další vojáci z brigády rychlého nasazení 82. výsadkové divize, oficiálně známé jako síly okamžité reakce, byli připraveni k nasazení v průběhu několika následujících dnů. Těchto 750 okamžitě nasazených vojáků doplňuje 14 000 amerických vojáků vyslaných do oblasti Perského zálivu od května 2019 v reakci na obavy z íránské agrese.
Dne 1. ledna 2020 se protesty opět rozhořely, když demonstranti založili požár na střeše recepce, což údajně přimělo americkou námořní pěchotu, aby proti davu použila slzný plyn, aniž by došlo k výraznějšímu zranění protestujících nebo stráží. Mezi protestujícími a areálem se seřadili iráčtí vojáci, federální policie a protiteroristické jednotky. K dalším střetům nedošlo, protože velitelé milicí Lidových mobilizačních sil vyzvali demonstranty, aby sundali stany a stáhli se. Příznivci milicí považovali útok na velvyslanectví za vítězství nad USA a za vyslání svého poselství, přičemž jeden z příznivců prohlásil: „Otřeli jsme Americe nos o špínu“. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že všichni američtí zaměstnanci jsou v bezpečí a že se neplánuje evakuace velvyslanectví.