Slova: Tom Connick a Tom Smith
Některá témata se na večeři prostě nevytahují. Jedním z nich je politika, druhým náboženství. Má to svůj důvod – vyvolávají příliš vášnivé debaty a názory lidí na obě témata jen zřídkakdy zaujímají pokrčený střed. Postupem času to vypadá, že na tento seznam budeme muset přidat i The 1975.
Manchesterská kapela se rychle stala jedním z nejžhavějších témat současné hudby a stejnou měrou vzbuzuje nadšení i znechucení. Pokud jde o Mattyho Healyho a jeho spoluhráče, existuje jen málo lhostejnosti – „milovat je, nebo nenávidět“ sotva vystihuje intenzitu emocí, které tuto kapelu provázejí. Stačí se podívat do sekce komentářů pod jakýmkoli článkem, videem nebo rozhovorem, kde se The 1975 objeví, a uvidíte, co máme na mysli.
VÍCE ČTĚTE: Bez ohledu na to, co naznačovala naše cena NME za nejhorší kapelu roku 2014 (mimochodem, ta byla udělena na základě hlasování čtenářů), jsme si The 1975 zamilovali, jako by to byli naši vlastní potomci. Britská kapela s žánrovým přesahem je konzumentem i producentem moderní kultury, dokonalým odrazem doby, kdy se kulturní hranice a žánrové škatulky zdají být den ode dne méně relevantní. Jsou inteligentní, popoví a zajímaví, z teenagerovských idolů se stali plnohodnotnými ikonami a s každým novým albem dělají smělé kroky vpřed.
Vzhledem k tomu jsme prošli rozsáhlý zpětný katalog The 1975 a vybrali to nejlepší z jejich nedefinovatelné tvorby. Od balad po bangery, od pop-punku po britpop, opravdu si tu každý najde něco pro sebe. No tak, dědo – dej jim ještě jednu šanci.
10) ‚You‘
Melodramatická, zamilovaná balada vhodná do romantického filmu pro teenagery, ‚You‘, je jedním z nejvzdorovitějších kousků The 1975. „Chce to trochu víc než jen tebe,“ zní do nebe volající háček, který je mantrou pro všechny opuštěné milence. Je zvláštní, že pro kapelu, která naplňuje tak velké arény jako The 1975, je to skladba z raného EP, která je také základem koncertního setlistu. Tato oddanost hlubokým skladbám, i když vyprodávají obrovské haly, je jen jednou z mnoha méně než obvyklých cest, kterými se The 1975 dostali k popové superhvězdě. TC
9) ‚Milk‘
Přilepená na konec alba ‚You‘ jako skrytá bonusová skladba (pamatujete na ně?) se ‚Milk‘ rychle stala dalším nepravděpodobným oblíbencem fanoušků. Stejně jako mnohé z nejlepších raných bangrů The 1975 je o drogách a souložení, ale v ‚Milk‘ jsou tato otřepaná témata zpracována s popovou citlivostí. Jako málokterá píseň manchesterské kapely od té doby je „Milk“ přímočarý poprockový hit – a o to lepší. TC
8) ‚It’s Not Living (If It’s Not With You)‘
Čas mezi ‚I Like It When You Sleep…‘ a ‚A Brief Inquiry…‘ byl pro Mattyho a kapelu objevný. Po boji se závislostí strávil zpěvák nějaký čas na rehabilitační klinice na Bahamách, aby se před psaním třetího alba očistil. Pobyt se vyplatil a mezi ním a klíčovou součástí pobytu – terapeutickým koněm jménem Favor – vzniklo trvalé přátelství. Tato píseň není o tomto věrném oři; místo toho Healy polidšťuje svého největšího nepřítele a přemýšlí o své dřívější závislosti, ale s výhledem do budoucnosti. Těžké téma se nepromítlo do skladby. Je postavena na svižném popovém riffu se vzletným a optimistickým refrénem a to, co by mělo být těžkým poslechem, přetváří v zázračné znovuzrození. TS
7) ‚Antichrist‘
Pardon, Matty. ‚Antichrist‘ se pro kapelu stal jakýmsi albatrosem, chápete – chudák Healy každý den otevírá na Twitteru stovky žádostí, aby ho kapela zařadila do svého setlistu. Dokonce vznikla i petice na change.org, aby ji tam přidali. Nikdy ji nehráli naživo – Matty si zřejmě není jistý, jestli by ji dokázal zahrát spravedlivě nebo ji emocionálně zvládnout. Není však těžké pochopit, proč je tak oblíbená – ponurá, skličující a silná, je dokonalou destilací nejgotičtějších tendencí raného roku 1975. TC
6) ‚I Always Wanna Die (Sometimes)‘
Zní jako ztracená klasika z ‚Urban Hymns‘ od The Verve nebo ‚The Bends‘ od Radiohead, tohle je kapela ve své nejvelkolepější a nejambicióznější podobě. Spojení s Davidem Campbellem, hudebníkem, který aranžoval smyčce na mamutí ‚Iris‘ od The Goo Goo Dolls, a finále ‚A Brief Inquiry…‘ je mistrovským dílem samo o sobě. Matty se v něm s obdivuhodnou upřímností zamýšlí nad nepřízní osudu a vzdoruje jí („Nemá smysl kupovat betonové boty, odmítám“), ale právě tíživý sucker-punch v prostřední osmičce je největším slzopudným momentem písně: „Když nemůžeš přežít, tak to prostě zkus“. TS
5) „Somebody Else“
Moment, který přiměl většinu odpůrců prvního alba zpozornět a zpozornět, „Somebody Else“ je srdcervoucí hit jako málokterý jiný. Rezolutně současná ve svých lyrických dotecích („Dívám se skrz tebe, zatímco ty se díváš skrz svůj telefon“) je dokonalým příkladem schopnosti The 1975 obrátit zažité tropy, jako je láska, sex, smrt a drogy, a odtáhnout je od zažitých klišé. TC
4) ‚Robbers‘
Další záchvěv balady z hlubin Healyho emo srdce, ‚Robbers‘, je nejčistší slzopudnou písní The 1975. Spolu s videoklipem jako z Hollywoodu vykresluje obraz mladé lásky, který je stejně bolestně upřímný jako samotné pocity teenagerů. Zapalovače nahoře, kamarádi na ramenou – je to festivalová klasika a to pronesené „babe, you look so cool“ je dokonalou dávkou poloironického teenagerského sentimentu, kterým Healy proslul. TC
3) „Sex“ (EP verze)
Promiňte, že budu říkat „staré věci jsou lepší“, ale v předdebutové verzi „Sex“ je drsná brilantnost, kterou nelze ignorovat. ‚Sex‘, využívající jejich nejameričtější pop-punkové vlivy, je tříminutová smršť, do které je pro jistotu vhozena mohutná post-rocková prostřední osmička. Ty vypjaté akordy na začátku stačí k tomu, aby vyvolaly mánii i v těch nejzralejších fanoušcích ’75. Ne nadarmo tato skladba dodnes uzavírá jejich sety. Punkový, mladistvý a drzým šarmem protkaný háček „stejně má přítele“ je dokonalým návratem do dob dospívání, na které bychom všichni určitě raději zapomněli – místo toho nás The 1975 vybízejí, abychom je přijali. TC
2) ‚The Sound‘
Když v roce 2017 přišlo na to, aby dnes už miláčci kritiky zahráli tuhle písničku naživo na Brits, přišlo jim vhodné trochu si rýpnout do haterů. Během jejich vystoupení se na národních televizních obrazovkách objevilo několik kritik kapely – včetně výtek na jejich „nepřesvědčivé emo texty“ a náznaků, že jsou „povrchní“ a „rozladění“ -, aby se ukázalo, kdo se směje jako poslední. Album „The Sound“ se tak stalo vědomou oslavou kapely, která zůstala věrná tomu, v čem je dobrá – psát rádiové písničky a bavit se u toho – a tento hravý přístup zdvojnásobuje třpytivou popovou produkcí. TS
1) ‚Love It If We Made It‘
Málokteré písni se podaří zachytit kulturní moment tak jako ‚Love It If We Made It‘. Text písně, která je obrazem současnosti, od zhroucení na Twitteru přes podnětné bulvární titulky, drogové návyky až po mladé mrtvé rappery, obsáhne v pouhých čtyřech minutách celé moderní povědomí. The 1975 se netají touhou vytvořit něco v uvozovkách důležitého, téměř v každém rozhovoru Healy mluví o činech svých a svých spoluhráčů a o nutnosti kultury ve světě, ve kterém žijeme.
S ‚Love It If We Made It‘ se však všechny tyto velkolepé myšlenky naplnily – je to píseň, která působí aktuálně, ale ne odbytě, důležitě, ale ne přehnaně inteligentně, a je důkazem toho, že The 1975 jsou skutečně geniální kapela, ať už se vašemu nevrlému strýci Healyho účesy líbí, nebo ne. TC