Srovnání postojů západních a východních Němců 30 let po pádu Berlínské zdi

Tři desetiletí po pádu Berlínské zdi lidé v bývalém západním a východním Německu v drtivé většině označují sjednocení své země za pozitivní vývoj, vyplývá z nového průzkumu Pew Research Center. Velké většiny obyvatel obou oblastí tvrdí, že změny, které se v Německu odehrály po roce 1989, měly dobrý vliv na životní úroveň, zdravotní péči a národní hrdost, a většina z nich vidí zlepšení také v oblastech, jako jsou rodinné hodnoty, duchovní hodnoty a právo a pořádek.

Němci jsou spokojenější se svým životem i v osobní rovině, vyplývá z průzkumu, který byl proveden na jaře 2019 na reprezentativních vzorcích dospělých obyvatel Spolkové republiky Německo (Západní Německo) a bývalé Německé demokratické republiky (Východní Německo) před rokem 1990. Většina obyvatel obou oblastí se nyní na desetibodovém „žebříčku“ životní spokojenosti, kde desítka představuje nejlepší možný život, hodnotí známkou 7 nebo vyšší. Když Pew Research Center pokládalo tuto otázku životní spokojenosti v letech 1991 a 2009, neumístila se na této nejvyšší příčce ani v jedné z těchto oblastí více než zhruba polovina. Nárůst byl obzvláště dramatický na bývalém Východě, kde se podíl těch, kteří hodnotí svůj život známkou 7 nebo vyšší, téměř zečtyřnásobil z pouhých 15 % v roce 1991 na 59 % v letošním roce.

Přes všeobecně rozšířené pozitivní pocity Němců ohledně změn za posledních 30 let se pohledy obyvatel bývalého Západu a Východu stále v některých pozoruhodných ohledech liší. Zde je pohled na některé oblasti, kde jsou tyto rozdíly nejvýraznější.

1Obyvatelé bývalého Západu jsou více než obyvatelé bývalého Východu spokojeni s tím, jak se věci v jejich zemi dnes vyvíjejí, včetně výkonnosti německé demokracie. Přibližně šest z deseti dospělých v bývalém západním Německu (61 %) je spokojeno s tím, jak se věci v Německu vyvíjejí, zatímco 37 % je nespokojeno. V bývalém východním Německu jsou názory vyrovnanější: 50 % je spokojeno a 47 % nespokojeno.

Pokud jde o fungování německé demokracie, jsou spokojeny přibližně dvě třetiny obyvatel bývalého západního Německa (66 %), zatímco mezi obyvateli bývalého východního Německa je to těsná většina 55 %.

2Podle různých ukazatelů jsou obyvatelé bývalého západního Německa ohledně budoucnosti optimističtější než jejich kolegové z bývalého východního Německa. Více obyvatel bývalého Západu uvádí, že jsou optimističtí než pesimističtí, pokud jde o vzdělávací systém (57 % optimistických oproti 41 % pesimistických) a fungování politického systému země (53 % oproti 45 %). Na bývalém Východě jsou lidé v obou těchto oblastech spíše pesimističtí než optimističtí.

Obyvatelé bývalého Západu také častěji než obyvatelé bývalého Východu (50 % vs. 42 %) tvrdí, že dnešní děti na tom budou finančně lépe než jejich rodiče, až vyrostou.

3Postoj k EU je pozitivnější na bývalém Západě než na bývalém Východě. Němci jsou obecně pro Evropskou unii, ale podíl dospělých, kteří mají na EU příznivý názor, je vyšší na bývalém Západě než na bývalém Východě (72 % oproti 59 %). Podobně tři čtvrtiny obyvatel bývalého Západu považují členství Německa v EU za dobrou věc ve srovnání s 62 % obyvatel bývalého Východu.

4Obyvatelé bývalého Východu mají dvakrát častěji než obyvatelé bývalého Západu příznivý názor na pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Ačkoli její celostátní přízeň zůstává relativně nízká, AfD v poslední době zaznamenala volební zisky, zejména na bývalém východě. V novém průzkumu Pew Research Center vyjádřilo příznivý názor na AfD 24 % dospělých na východě ve srovnání s 12 % na bývalém západě.

Názory na dvě hlavní centristické strany v Německu, Křesťanskodemokratickou unii (CDU) a Sociálnědemokratickou stranu (SPD), jsou v bývalém západním i východním Německu zhruba stejné. Mezi dospělými v bývalém západním i východním Německu má 45 % příznivý názor na CDU, zatímco 42 % má příznivý názor na SPD.

Přibližně dvě třetiny dospělých v bývalém západním Německu (66 %) mají příznivý názor na Alianci 90/Zelení, zatímco v bývalém východním Německu je to 51 %. Mezitím mají obyvatelé bývalého Východu častěji než obyvatelé bývalého Západu (44 % oproti 36 %) příznivý názor na stranu Levice, nástupkyni komunistické strany v bývalé Německé demokratické republice. Obyvatelé bývalého západního Německa častěji než obyvatelé bývalého východního Německa nemají na stranu Levice žádný názor.

5Obyvatelé bývalého východního Německa mají negativnější názory na některé menšinové skupiny než obyvatelé bývalého západního Německa. Většina obyvatel obou oblastí vnímá muslimy a Židy příznivě, ale obyvatelé bývalého Východu mají o 14 procentních bodů častěji než jejich západní protějšky nepříznivý názor na muslimy (36 % oproti 22 %) a přibližně dvakrát častěji mají nepříznivý názor na Židy (12 % oproti 5 %).

Názory na další menšinovou skupinu – Romy – jsou v obou oblastech rozhodně negativnější, ale lidé na bývalém Východě opět častěji než lidé na bývalém Západě vyjadřují nepříznivý názor (48 % oproti 35 %).

Z dlouhodobého hlediska došlo v obou oblastech k pozoruhodným změnám v názorech na menšinové skupiny. Například v roce 1991 vyjádřila nepříznivý názor na Židy přibližně čtvrtina obyvatel bývalého západního Německa (27 %), což je přibližně dvojnásobek podílu osob vyjadřujících tento názor v bývalém východním Německu (12 %). Od té doby se názory na Židy staly v obou oblastech mnohem příznivějšími – zejména v bývalém západním Německu, kde nyní zastává příznivý názor přibližně devět z deseti (88 %), zatímco v roce 1991 to byla přibližně polovina (51 %).

6Náboženství je pro obyvatele bývalého západu důležitější než pro obyvatele bývalého východu. Šest z deseti dospělých v bývalém západním Německu tvrdí, že náboženství je pro jejich život velmi nebo do určité míry důležité, zatímco stejný podíl obyvatel bývalého východního Německa tvrdí, že náboženství není příliš nebo vůbec důležité. Z toho 45 % dospělých v bývalém východním Německu tvrdí, že náboženství není v jejich životě vůbec důležité.

Podobně většina dospělých v bývalém západním Německu (56 %) souhlasí s tvrzením „Bůh hraje v mém životě důležitou roli“, zatímco téměř tři čtvrtiny dospělých v bývalém východním Německu (72 %) s tímto tvrzením nesouhlasí.

Ačkoli s výrokem „Modlitba je důležitou součástí mého každodenního života“ souhlasí méně než polovina lidí v obou oblastech, lidé na bývalém Západě s ním souhlasí častěji než lidé na bývalém Východě (42 % oproti 25 %).

Podívejte se na úplné výsledky a metodiku.

Oprava (5. listopadu 2019): V předchozí verzi tohoto příspěvku byly chybně popsány rozdíly v názorech obyvatel bývalého západního a východního Německa na finanční vyhlídky příští generace.

(oprava).