V Janově evangeliu pokládá Pilát Pontský Ježíši Nazaretskému otázku: „Co je pravda?“
Je to otázka, kterou bychom si mohli položit i o Pilátově vlastní historii. Z pohledu Nového zákona křesťanské Bible byl římský místodržitel Judeje váhavým soudcem, který Ježíše nejprve očistil, než se přiklonil k vůli davu a odsoudil ho k smrti. Nebiblické prameny ho naopak líčí jako barbarského vůdce, který se svévolně vzepřel tradicím židovského národa, na nějž dohlížel. Který z nich byl pravdivý?
PŘEHLÉDNĚTE SI: Ježíš: Jeho život v trezoru HISTORIE
Ježíš před Pilátem před svou smrtí.
DeAgostini/Getty Images
Pilátův raný život je záhadou.
Dějiny o Pilátovi říkají jen málo, než se stal římským prefektem Judeje v letech 26-36 n. l. Předpokládá se, že se narodil v jezdecké rodině v Itálii, ale některé legendy tvrdí, že jeho rodištěm bylo Skotsko.
Jedna z prvních – a nejhorších – zpráv o Pilátovi pochází od židovského filozofa Filóna Alexandrijského. Psal kolem roku 50 n. l, odsuzoval prefekta za jeho „úplatky, urážky, loupeže, nehoráznosti a nesmyslná zranění, popravy bez soudu, neustále se opakující, neustálou a svrchovaně těžkou krutost“.
„Filón shrnuje Pilátovu vládu jako zkorumpovanou a plnou úplatků,“ říká Stephen J. Patterson, historik raného křesťanství na Willamette University a autor několika knih včetně The Forgotten Creed: Christianity’s Original Struggle Against Bigotry, Slavery, and Sexism. Takové chování by pro římského vládce nebylo až tak výjimečné, ale Pilát to zřejmě dělal bezohledněji než většina ostatních.“
Problém je v tom, že není snadné zjistit, nakolik bylo Filónovo vyprávění skutečně historické, říká Helen Bondová, vedoucí bohoslovecké fakulty Edinburské univerzity a autorka knihy Pontius Pilate in History and Interpretation. „Filón je nesmírně dramatický spisovatel,“ podotýká, a to s velmi zřetelnými předsudky: „Lidé, kteří dodržují židovské zákony, jsou zaznamenáni velmi pozitivně, zatímco lidé, kteří je nedodržují, jsou popisováni velmi negativně.“
Vzhledem k Pilátovu odporu k židovským zákonům ho Filón popisuje „velmi tvrdě“.
PŘEČTI SI VÍCE: Bible říká, že Ježíš byl skutečný. Jaké další důkazy existují?“
Bičování Ježíše, který byl před ukřižováním mučen.
DeAgostini/Getty Images
Pilát se střetl s židovským obyvatelstvem Jeruzaléma.
Philo také napsal, že Pilát v rozporu s židovskými zvyklostmi povolil vnést do bývalého paláce krále Heroda v Jeruzalémě pár pozlacených štítů s nápisem římského císaře Tiberia. Židovský historik Flavius Josephus, který psal o půl století později, vyprávěl podobnou historku, že Pilát povolil vojákům vnášet do Jeruzaléma vojenské standarty s císařovou podobiznou, ačkoli židovské zákony zakazovaly obrazy ve městě. Velký zástup lidí se na protest vydal do judského hlavního města Cesareje a pět dní ležel v pokleku kolem Pilátova paláce, dokud Pilát neustoupil.
„Josephus se narodil v Jeruzalémě v roce, kdy Pilát opustil svůj úřad, a tak by měl poměrně dobré informace,“ říká Bond. „Příběh působí dojmem, jako by nový místodržící zkoušel, co mu projde, a zcela podcenil sílu místního mínění, pokud jde o náhrobní obrazy.“ Zároveň, poznamenává Bond, příběh ukazuje jeho ochotu ustoupit a respektovat veřejné mínění.
V jiném incidentu – s krvavějším koncem – vyprávěl Josef, že Pilát použil prostředky z chrámové pokladny na stavbu akvaduktu do Jeruzaléma. Tentokrát, když se shromáždili protestující, Pilát vyslal vojáky v civilu, aby pronikli do davu. Ti na jeho pokyn vytáhli obušky ukryté v oděvu a mnoho protestujících ubili k smrti.
ČTI VÍCE: Kde je hlava svatého Jana Křtitele?“
Evangelium líčí nerozhodného Piláta.
Josef také zmiňuje Pilátovu pověstnou roli při souhlasu s Ježíšovou popravou. Podle evangelií zatkl Ježíše během židovského svátku Pesach Sanhedrin, elitní rada kněžských a laických starších, hluboce ohrožená jeho učením. Odvlekli ho před Piláta, aby ho soudil za rouhání – prý za to, že tvrdil, že je židovským králem. A tlačili na Piláta, který jediný měl pravomoc vynést rozsudek smrti, aby ho nechal ukřižovat.
V rozporu s tím, jak Piláta jako nemilosrdného vládce líčí Filón a Josef, ho všechna čtyři evangelia zobrazují jako váhavého soudce. Podle Markova evangelia se Pilát postavil na Ježíšovu obranu, než podlehl přání davu.
Marek však měl postranní úmysly, poznamenává Patterson, protože evangelium napsal uprostřed neúspěšného židovského povstání proti římské nadvládě v letech 66-70 n. l., kdy křesťanská sekta procházela trpkým rozchodem s judaismem a snažila se získat římské konvertity.
VÍCE INFORMACÍ: Vnitřní taktika konverze raně křesťanské církve
„Markův účel není ve skutečnosti historický,“ říká Patterson. „Je jím vrhnout na židovskou válku zvláštní světlo. Marek viní židovské vládce v Jeruzalémě z jeho zničení, protože velekněží a úředníci odmítli Ježíše, když přišel do města. Markovo vyprávění příběhu o Ježíšově soudu je méně o Pilátovi a více o přenesení viny na židovské představitele.“
Pilát si myje ruce a tvrdí, že Ježíšova konečná smrt nebude z jeho viny.
DeAgostini/Getty Images
Podle Matoušova evangelia si Pilát před davem umyl ruce a poté prohlásil: „Jsem nevinný z krve tohoto člověka, postarejte se o to sami.“
Podle Matoušova evangelia si Pilát před davem umyl ruce a pak prohlásil: „Jsem nevinný z krve tohoto člověka, postarejte se o to sami.“ Židovský lid v reakci na to vykřikl: „Jeho krev na nás a na naše děti!“ „Ať je jeho krev na nás a na naše děti,“ odpověděli Židé. Je to pasáž, která bude po tisíciletí využívána k pronásledování židovského národa.
„Matouš říká, že ačkoli čin skutečně provedli Římané, odpovědnost za něj nesou Židé – argumentační linie, která má samozřejmě od té doby katastrofální důsledky,“ říká Bond. „Kdyby Ježíš působil potíže na shromáždění jako Pesach, kdy bylo město přeplněné k prasknutí, nemyslím si, že by Pilát trávil mnoho času starostmi, co s ním udělat. Bylo zcela na místodržiteli, jak s případem naloží, a po vyslechnutí důkazů si nepochybně myslel, že zbavit se Ježíše je nejlepší řešení.“
Dalším prvkem novozákonního příběhu, který dosud není podložen historickými důkazy, je Pilátova nabídka zmírnit rozsudek smrti nad zločincem na základě lidového hlasování – což byla podle autorů evangelií každoroční velikonoční tradice. Podle evangelií si dav místo Ježíše vybral zločince Barabáše. „Vědci hledali důkazy,“ říká Patterson, a zatím „nikdy nenašli nic, co by se týkalo takzvaného zvyku propouštět vězně na Pesach“.
PŘEČTĚTE SI VÍCE: Podle Josefa a římského historika Tacita byl Pilát odvolán z úřadu a poslán zpět do Říma poté, co použil nepřiměřenou sílu k rozehnání domnělého povstání Samaritánů. Po příjezdu do Říma Pilát zmizel z historických záznamů. Podle některých tradic byl popraven císařem Caligulou nebo spáchal sebevraždu a jeho tělo bylo vhozeno do řeky Tibery. Raně křesťanský autor Tertulián dokonce tvrdil, že Pilát se stal Ježíšovým stoupencem a snažil se císaře obrátit na křesťanství.
V roce 1961 objevili archeologové v Cesareji nezvratné důkazy o Pilátově existenci. Byl nalezen úlomek vytesaného kamene s Pilátovým jménem a titulem v latině, který byl nalezen lícem dolů a byl používán jako stupínek ve starověkém divadle. Je pravděpodobné, že „Pilátův kámen“ původně sloužil jako věnovací deska jiné stavby. Článek v časopise Israel Exploration Journal z listopadu 2018 oznámil další objev, když pokročilá fotografie odhalila Pilátovo jméno vyryté v řečtině na 2000 let starém prstenu ze slitiny mědi vykopané v Herodiu.
.