Abychom mohli odpovědět na vaše otázky, musíme si uvědomit jednu důležitou věc:
- Původní anglický „podtitul“ pro 進撃の巨人 („Shingeki no Kyojin“) je ve skutečnosti „Attack on Titan“. (Viz obálku prvního dílu.)
Semantický význam, který by oba názvy spojoval, je velmi malý a pravděpodobně jej lze přičíst chybě, a to na straně autora nebo jeho editora/publicistů.
Největší pozoruhodnou změnou je použití slova „titan“ jako překladu pro „kyojin“.“
Podle slovníku Merriam-Webster je titan definován jako:
s velkým písmenem: některý z rodu obrů v řecké mytologii, kteří se zrodili z Urana a Gaii a vládli Zemi, dokud nebyli svrženi olympskými bohy
který má gigantické rozměry nebo moc: ten, který vyniká velikostí úspěchu
Z hlediska jednoduchosti může být slovo titán velmi dobrou volbou, ale z hlediska vyjádření skutečného významu poněkud pokulhává.
„Kyojin“ je velmi jednoduché slovo, skládající se ze dvou kandži, které se překládají jako „obrovský“ a „člověk“, respektive „osoba“. Přirozeně správnější překlad tohoto slova by byl „obří“, protože je to nejjednodušší způsob, jak v angličtině můžeme označit lidi, kteří jsou podobní lidem, ale jsou podstatně větší.
„Attack“ se zdá být širokou a zjednodušenou volbou „útoku“ pro „shingeki.“ Obě slova mají vzájemnou podobnost, sémantické konotace jsou trochu jiné. „Šingeki“ je velmi specifický výraz pro obdobu (rychlého) vojenského postupu/útoku na nepřítele. Použití slova „útok“ jej příliš zjednodušuje a v kombinaci s předložkou „na“ a podstatným jménem „titan“ (které může odkazovat i na jeden ze Saturnových měsíců stejného jména) vede k chybnému výkladu. Shingeki lze také použít pro označení předsunutého shromáždění/útoku, podobně jako je tomu u průzkumných sborů.
Podívejme se však hlouběji na samotný název a zjistěme, co z něj můžeme vyvodit. Pokud bychom jej přímo přeložili a vzali jeho význam doslova, název by zněl nějak jako „Postupující obr“. To jako název nefunguje dobře a pravděpodobně to není to, co si myslím, že autor zamýšlel svým čtenářům sdělit.
Pokud bychom četli anglický název tak, jak je, „Attack on Titan“, gramaticky by se dalo odvodit, že „Titan“ je spíše nějaké místo než osoba nebo skupina. Například „Útok na Normandii“. Za to může předložka „on“. Zahájení útoku „na“ obvykle znamená, že to, k čemu se „na“ vztahuje, je věc, na kterou se útočí, nikoli to, kdo útočí. Takže kombinace „útok“ a „na“ jako pasivní propozice implikuje v aktu podněcování akt agrese na následující podstatné jméno, „titan“.“
Japonská částice „no“ (ve slově „Shingeki no Kyojin“) se často vyskytuje v překladu buď jako předložka „of“, nebo jako přivlastňovací (-‚s), jako označení vlastnictví.
V případě názvu by „kyojin“ bylo něco, co vlastní „shingeki“. Můžeme tedy předpokládat, že obr je něco, co patří k záloze/útoku, jinými slovy obr se vztahuje k vojenské záloze/útoku předvoje.
Co to všechno znamená? Týká se to titánů jako celku, nebo vyčleňuje jednoho konkrétního? Lze usuzovat, že název odkazuje na Erena Jaegera, protože je to jediný obr, který bojuje na straně lidí, tedy obr, který vede jejich vojska, aby konečně udělala díru do nepřátelských sil, a představuje tak pro lidi naději. Takže něco jako „Postupující/útočící obr“ nebo vhodněji něco jako „Obr z předvoje“. V podstatě odkazující na obra, který by vedl lidi k vítězství/spasení.
Původní název měl s největší pravděpodobností vyjadřovat velkou emocionální hodnotu, zvláště když se jednalo o okolnosti příběhu. To by však nemuselo být tak snadno sdělitelné v angličtině, takže se často rozhodli pro něco krátkého a výstižného pro anglický podtitul (který je tam obvykle jen kvůli „cool“ faktoru) a nikdy neměl být použit jako lokalizovaný název.