Kde je (bezhormonové) hovězí?

Poslední týden začaly přicházet zprávy o dohodě mezi Spojenými státy a Evropskou unií týkající se dlouhodobého sporu o hovězí maso. Dozvídáme se, že USA a EU dosáhly „principiální dohody“ o tom, že USA budou mít zaručený podíl na roční kvótě EU ve výši 45 000 tun na dovoz vysoce kvalitního hovězího masa bez hormonů.

Pozadí sporu USA a EU o hovězí maso ošetřené hormony

USA a EU vedou dlouhodobý spor ohledně rozhodnutí EU zakázat maso ošetřené hormony. Tento spor vedl k řadě řízení o urovnání sporů a jednání se Světovou obchodní organizací, přičemž USA napadají rozhodnutí EU zakázat hormonálně ošetřené maso navzdory převažujícím vědeckým důkazům, že tento produkt je pro spotřebitele bezpečný. EU v současné době omezuje dovoz většiny masa na omezené množství hovězího masa, které je certifikováno jako vyrobené bez použití hormonů.

Zákaz EU, který byl plně zaveden v roce 1989, se vztahuje na šest růstových stimulátorů, které jsou schváleny k použití a podávány v USA. Zákaz se trvale vztahuje na jeden hormon – estradiol – 17β- a dočasně zakazuje pět dalších hormonů. V reakci na tento zákaz zavedly USA odvetná cla na dovoz z EU a v roce 1996 USA i EU požádaly WTO o konzultace ve snaze spor vyřešit. V srpnu 1997 vydala komise WTO pro urovnání sporu zprávu, v níž souhlasila s USA, že zákaz je v rozporu se sanitární a fytosanitární dohodou WTO, kterou musí EU i USA dodržovat. Odvolací orgán WTO později potvrdil, že zákaz porušuje závazky EU, ale dal EU možnost provést posouzení rizik hormonálně ošetřeného masa. V návaznosti na toto rozhodnutí si EU nechala vypracovat několik výzkumných studií, které použila jako podklad pro zdůvodnění zákazu, a tvrdila, že provedla důkladné posouzení rizik v této oblasti. Obchodní a veterinární úředníci USA však tyto studie odmítli s tím, že předložené důkazy neprokázaly, že by konzumace hormonálně ošetřeného masa představovala pro spotřebitele riziko. Podle USA navíc EU ignorovala řadu vědeckých studií, které prokazovaly bezpečnost konzumace hormonálně ošetřeného masa.

EU tvrdila, že splnila své závazky vyplývající z dohody, a v roce 2005 zahájila nové řízení o urovnání sporu v rámci WTO proti USA a Kanadě. V roce 2008 panel WTO vytkl všem třem stranám různé aspekty sporu. Panel WTO zjistil, že EU stále nepředložila dostatečné vědecké důkazy, které by odůvodňovaly zákaz, zatímco USA a Kanada se dopustily procesních porušení při zachování uložených obchodních sankcí. Odvolací senát nakonec vydal smíšené rozhodnutí. Povolil pokračování odvetných opatření ze strany USA a Kanady, ale zároveň povolil pokračování zákazu. V květnu 2009 podepsaly USA a EU memorandum o porozumění, které tento spor řeší. Memorandum o porozumění stanovilo novou celní kvótu pro americké vysoce kvalitní hovězí maso bez hormonů. Výměnou za to USA nezvýší cla na vybrané vývozy z EU do USA a nakonec zruší všechna odvetná cla.

Současná situace

USA vyvážejí hovězí maso do EU především v rámci dvou celních kvót: kvóty na vysoce kvalitní hovězí maso a kvóty Hilton. Vývoz hovězího masa z USA do EU musí být certifikován v rámci programu „Non-Hormone Treated Cattle Program“. Ačkoli jedna z TRQ má v názvu produkt, obě TRQ se týkají vysoce kvalitního hovězího masa krmeného obilím.

S celní sazbou 0 % pro hovězí maso je kvóta HQB pro vývoz z USA výhodnější z obou kvót. Obvykle se americké hovězí maso dostává do EU v rámci kvóty Hilton jako poslední možnost, když je příděl HQB vyčerpán a americké hovězí maso je v EU potřeba. Sazba mimo kvótu pro většinu kusů je pro dovozce nákladově neúnosná a vzhledem k vyšším nákladům na produkci zvířat podle požadavků EU by byl dovoz amerického hovězího masa pro konečné uživatele v EU nerentabilní.

Trh s hovězím masem v EU lze obecně rozdělit podle kvality; na trh s hovězím masem vyšší kvality (myslí se steaky), které obvykle pochází z hovězího dobytka, a na trh s hovězím masem nižší kvality, který je z velké části zásobován vyřazováním mléčného skotu a dovozem z Brazílie nižší kvality pro zpracovatelský sektor. Poptávka po vysoce kvalitním hovězím mase roste, částečně díky silné poptávce v sektoru stravovacích služeb, zejména v Německu a Itálii. Část této poptávky je uspokojována dovozem vysoce kvalitního hovězího masa z Argentiny, Uruguaye, Austrálie a USA, tento dovoz je však omezen v rámci kvót HQB a Hilton.

S otevřením kvóty HQB zaznamenaly USA nárůst dovozu do EU. Ten dosáhl vrcholu v roce 2015 na úrovni 272 milionů USD a od té doby každý rok klesal, přičemž nejprudší pokles, o 23 %, nastal v roce 2016. Třináctiprocentní nárůst dovozu do USA v roce 2015 byl v kontrastu s klesajícím dovozem z ostatních nejvýznamnějších zemí. Na druhé straně, zatímco dovoz z USA v roce 2016 klesl, dovoz z Argentiny a Uruguaye vzrostl, přičemž Argentina zaznamenala větší nárůst každý rok až do roku 2018.

Přestože se jedná o celková čísla dovozu na rozdíl od dovozu pouze v rámci kvóty HQB, údaje odrážejí obecný děj přicházející od subjektů zapojených do vývozu amerického hovězího masa: V rámci kvóty je americký výrobek vytlačován těmito jinými zeměmi. Vzhledem k růstu Argentiny a Uruguaye na úkor amerických dodavatelů činí podle některých odhadů podíl USA na trhu v rámci kvóty méně než 30 %. Kvóta HQB je také velmi konkurenční kvótou, což zhoršilo erozi podílu USA na trhu v rámci této kvóty.

Kvóta HQB TRQ funguje na základě čtvrtletního systému přidělování, což znamená, že se otevírá jednou za čtvrtletí. Jakmile je čtvrtletní příděl naplněn, musí si dovozci zajistit výrobek v rámci jiné kvóty nebo na domácím trhu, dokud se neotevře další čtvrtletní příděl. Vzhledem k 0 % clu a rostoucí poptávce po vysoce kvalitním hovězím mase v EU se HQB TRQ naplňuje každé čtvrtletí ve stále kratších lhůtách (příklady zde, zde, zde a zde). Nyní se čtvrtletní příděl naplní během několika týdnů, což přispívá k obrovským logistickým problémům v celém dodavatelském řetězci v USA i v EU.

Brazílie je zdaleka největším vývozcem hovězího masa do EU, zejména co do objemu. Většinu brazilského vývozu do EU tvoří hovězí maso nižší kvality používané ke zpracování. Naproti tomu americký, argentinský a uruguayský vývoz do EU tvoří převážně vysoce kvalitní a hodnotné kusy, což vede k rozdílům v tržních podílech jednotlivých zemí při porovnání hodnotového a objemového dovozu.

Obrázek 3 ukazuje dovoz do EU jak podle hodnoty, tak podle objemu. Je vidět výrazný rozdíl mezi podíly Brazílie na trhu, která představuje 42 % podílu na trhu podle objemu, ale jen 31 % podle hodnoty. To podporuje myšlenku, že větší část brazilského dovozu směřuje k méně kvalitnímu a levnějšímu hovězímu masu ve srovnání s hodnotnými kusy, které přicházejí v rámci kvóty z jiných zemí. Naopak USA vykazují opačný vztah, neboť se na dovozu podílejí 9 % hodnotově, ale pouze 6 % objemově. Zbytek zemí má podobný trend, přičemž nejvýraznější je Argentina, která představuje 19 procent dovozu podle objemu, ale 23 procent podle hodnoty.

Závěr

V tuto chvíli je možná nejlepší nespekulovat o žádných podrobnostech „principiální dohody“, protože se může změnit. V konečném důsledku představuje EU pro americké producenty hovězího masa atraktivní trh. Po vysoce kvalitním hovězím mase je vysoká poptávka a vzhledem k omezené nabídce by američtí producenti hovězího masa pravděpodobně profitovali z jakéhokoli zvýšení bezcelního přístupu.

.