Nová studie zjistila, že u některých dětí, u kterých byla v raném věku správně diagnostikována porucha autistického spektra (PAS), se mohou příznaky ve vyšším věku vytratit. Další výzkum může vědcům pomoci pochopit tuto změnu a ukázat cestu k účinnějším intervencím.
ASD zahrnuje několik příbuzných mozkových poruch, jejichž příznaky se pohybují od mírných až po závažné. Lidé s poruchou autistického spektra mají obecně problémy se sociálními interakcemi a komunikací. ASD postihuje přibližně 1 z 88 dětí.
Optimální výsledek – termín používaný při ztrátě příznaků v pozdějším věku – byl zdokumentován v předchozích studiích ASD. Otázkou však zůstávalo, zda příznaky vymizely, nebo zda byla původní diagnóza chybná.
Výzkumný tým vedený Dr. Deborah Feinovou z University of Connecticut ve Storrs se snažil zjistit, zda lze optimální výsledek pozorovat u dětí, u kterých byla potvrzena diagnóza ASD před dosažením 5 let věku. Účastníci s optimálním výsledkem museli být v současné době zařazeni do běžných vzdělávacích tříd a mít zdokumentovanou zprávu o své dřívější diagnóze od lékaře nebo psychologa specializujícího se na autismus. Pro potvrzení tohoto posouzení byly zprávy upraveny tak, aby z nich byly odstraněny všechny informace kromě popisu chování. Poté byly přezkoumány odborníkem na diagnostiku poruch autistického spektra.
Tří skupin se zúčastnilo 34 dětí ve skupině s optimálním výsledkem. Ty odpovídaly věkem, pohlavím a neverbálním IQ 44 dětem s vysoce funkční poruchou autistického spektra a 34 typicky se vyvíjejícím vrstevníkům. Účastníci byli ve věku od 8 do 21 let. Studie financovaná Národním institutem duševního zdraví (NIH) vyšla v únoru 2013 v časopise Journal of Child Psychology and Psychiatry.
Ukázalo se, že optimální výsledná skupina měla v raném věku o něco mírnější sociální problémy než skupina s vysoce funkční poruchou autistického spektra. Obě skupiny však měly podobné příznaky v oblasti komunikace a opakovaného chování.
K vyhodnocení jejich aktuálního stavu použili vědci standardní sadu kognitivních a pozorovacích testů a také dotazníky pro rodiče. Při tomto hodnocení bylo zjištěno, že děti s optimálním výsledkem neměly žádné zjevné deficity v oblasti jazyka, rozpoznávání tváří, komunikace nebo sociální interakce.
Výzkumníci nyní plánují podrobnější srovnání těchto dětí, včetně strukturálních a funkčních zobrazovacích studií mozku. Doufají, že lépe pochopí, u kterých dětí s poruchou autistického spektra může dojít k optimálnímu výsledku a proč.
„Všechny děti s poruchou autistického spektra jsou schopny dosáhnout pokroku při intenzivní terapii, ale za současného stavu našich znalostí většina z nich nedosáhne takového optimálního výsledku, který studujeme,“ říká Fein. „Doufáme, že další výzkum nám pomůže lépe pochopit mechanismy změn, aby každé dítě mohlo mít co nejlepší život.“
.