Zákazy jednorázových plastových tašek – jednoho z nejrozšířenějších zdrojů znečištění – vstupují v platnost ve městech a státech po celých USA v souvislosti se snahou bojovat proti globální produkci plastů.
Ačkoli jsou však tyto kroky chváleny ochránci životního prostředí a místními samosprávami, které je podporují, někteří zpochybňují jejich účinnost, a to především kvůli nezamýšleným ekologickým důsledkům spojeným s náhradními materiály, jako je papír, silný plast a tašky pro opakované použití.
Plastové tašky byly americkým spotřebitelům široce představeny v roce 1979 a podle Programu OSN pro životní prostředí byly uváděny na trh jako výhodnější než papírové, protože jsou odolné, nepromokavé a mají mnoho funkcí.
Do začátku 80. let byly papírové tašky standardem pro přenášení nákupů. Po zavedení plastových tašek obchodními řetězci Safeway a Kroger v roce 1982 plastové tašky do konce desetiletí brzy převládly v supermarketech a obchodech se smíšeným zbožím po celých USA, uvádí UNEP.
V USA se ročně použije 380 miliard plastových tašek a obalů, na jejichž výrobu se podle Agentury pro ochranu životního prostředí spotřebuje 12 milionů barelů ropy. Polyethylen nízké hustoty, materiál, z něhož se plastové tašky vyrábějí, se vyrábí z ropy nebo zemního plynu, takže plastové tašky na bázi ropy nejsou biologicky rozložitelné.
Ačkoli je mnoho plastových tašek recyklovatelných a velcí prodejci v některých oblastech jsou povinni je přijímat k dalšímu zpracování, mnoho jich končí zamotaných ve stromech a znečišťují ulice.
Podle agentury EPA stojí některé obce odstranění odpadu tvořeného převážně nákupními taškami ročně 1 milion dolarů.
Celosvětové úsilí
Na celém světě země zvýšily své úsilí o omezení výroby, distribuce a konečného uvolňování plastových tašek a dalších plastových materiálů do životního prostředí.
V USA, jsou zaváděny celostátní zákazy plastových tašek. Osm států přijalo právní předpisy zakazující jednorázové plastové tašky, přičemž tři z nich – Kalifornie, Havaj a Oregon – jsou v současné době v platnosti. Zákazy v New Yorku, Maine a Vermontu jsou naplánovány již na příští měsíc, zatímco v několika městech byla omezení zavedena bez přijetí státem řízené legislativy.
Kalifornie jako první zavedla předpisy zakazující jednorázové plastové tašky v srpnu 2014. Návrh 67, známý také jako SB270, oficiálně přijatý v listopadu 2016, zakazuje plastové tašky v obchodech s potravinami, řetězcích lékáren a dalších obchodech.
Od doby, kdy toto nařízení vstoupilo v platnost, nezisková organizace Californians Against Waste (CAW), která návrh zákona sponzorovala, zaznamenala výrazné snížení množství odpadků z plastových tašek v řekách, na plážích a v krajině státu.
Při každoročním úklidu pláží v roce 2010 zaznamenaly posádky CAW, že podél vodních ploch bylo rozházeno 65 000 nákupních tašek, v roce 2017 se jejich počet podle CAW snížil o 72 %. Mark Murray, výkonný ředitel neziskové organizace, tento pokles přičítá zákazu.
Maloobchodníci v Kalifornii podle něj plně dodržují zákon a ve srovnání s 13,8 miliardami sáčků na potraviny, které byly kdysi ve státě distribuovány každý rok před zavedením této politiky, nyní nejsou distribuovány žádné. Místo toho jsou zákazníkům za poplatek dodávány papírové tašky a tašky na opakované použití.
Organizace se původně obávala, že omezení vyvolá výrazný nárůst používání papírových tašek, ale údaje naznačují, že poplatek 10 centů omezil jakýkoli nárůst produkce papírových tašek.
Kalifornský údajný úspěch s SB270 podnítil politiku ve státech, jako je New York, který bude brzy 1. března následovat jeho příkladu. Podobně jako chystané zákazy v Maine a Vermontu budou i newyorské obchody nahrazovat plastové tašky papírovými, které si zákazníci budou moci zakoupit za cenu ne nižší než 5 centů.
Komisař Basil Seggos z newyorského odboru ochrany životního prostředí (NYSDEC) doufá, že zákaz zabrání tomu, aby 23 milionů jednorázových plastových tašek používaných ročně ve státě skončilo v životním prostředí a na skládkách. Očekává, že po odstranění škodlivých odpadků se zvýší kvalita života obyvatel New Yorku.
Papír má širokou podporu zákonodárců jako alternativa plastových tašek, která méně poškozuje životní prostředí. Terry Webber, výkonný ředitel American Forest & Paper Association, obchodní asociace papírenského průmyslu, uvedl, že papír je obnovitelný, recyklovatelný a kompostovatelný zdroj, který se vyrábí z dřevních vláken z udržitelně obhospodařovaných lesů.
Na rozdíl od plastových tašek na bázi ropy Webber tvrdí, že dvě třetiny energie používané k výrobě papíru pocházejí z obnovitelné biomasy (zbytky stromů, jako jsou větve a kůra, které se používají jako obnovitelný zdroj energie pro pohon papíren). Tvrdí, že 90 % vody použité při výrobě se také vrací do vodních toků.
Co říkají skeptici
Na přechod od plastových tašek k opakovaně použitelným a papírovým se však někteří spotřebitelé, výrobci a odborníci z průmyslu dívají skepticky a obávají se, že zákaz plastů povede k dalším ekologickým problémům a poškodí spotřebitele.
Studie provedená v roce 2017 kanadskou vládní recyklační agenturou Recyc-Québec se zabývala životními cykly různých jednorázových tašek používaných v provincii.
Výsledky ukazují, že ačkoli konvenční plastové tašky mají při uvolňování do životního prostředí obvykle vyšší dopad na životní prostředí, ve srovnání s alternativami (jako jsou kompostovatelný bioplast, papír, silný plast a oxorozložitelné plastové tašky) se zdá, že mají celkově nejmenší dopad na životní prostředí (s výjimkou odpadků).
„Vzhledem k tomu, že jsou tenké a lehké a jsou určeny k jednorázovému použití, jejich životní cyklus vyžaduje málo materiálu a energie,“ uvádí zpráva. „Navíc se vyhýbá výrobě pytlů na odpadky, protože se běžně používá i pro tuto funkci.“
Ze studie, která se zabývá lidským zdravím, kvalitou ekosystémů, spotřebou fosilních paliv a opuštěním v životním prostředí, vyplývá, že papír byl nejméně efektivním typem tašky na jedno použití s potenciálním dopadem na životní prostředí v rozmezí 4 až 28násobku standardní plastové tašky na potraviny.
Také opakovaně použitelné tašky vyrobené z bavlny, tkané a netkané polypropylenové tašky vyžadují desítky až tisíce použití, než se stanou ekologicky účinnějšími než jednorázové plastové tašky, uvádí studie.
Od společnosti Recyc-Quebec až po britskou Agenturu pro životní prostředí další studie zdůrazňují nutnost dlouhodobého používání při používání opakovaně použitelných tašek, aby jejich přínos pro životní prostředí převýšil přínos jednorázových plastových tašek.
Výzkum provedený oregonským ministerstvem pro kvalitu životního prostředí (DEQ) naznačuje, že kompostovatelné materiály mohou často vést k vyšším environmentálním nákladům než nekompostovatelné alternativy, a to kvůli dopadům spojeným s těžbou, zpracováním a výrobou surovin při nástupu výroby.
David Allaway, vedoucí politický analytik programu DEQ pro nakládání s materiály, uvedl, že v případě 90 % vyráběných předmětů dochází k většině dopadů spíše při výrobě výrobku než při jeho skládkování nebo recyklaci.
„Veřejnost se domnívá, že materiály k nám přicházejí bez dopadů a jediné, na co musíme myslet, je kompostování versus skládkování nebo recyklace. Ve skutečnosti to není tak docela pravda. V době, kdy tyto věci kupujeme, je většina dopadů na životní prostředí již hotová.“
Allaway poukazuje na důležitost posuzování materiálů na základě jejich zamýšleného účelu.
„Nemyslím si, že lze jednoznačně říci, že recyklovaný papír nebo panenské plastové tašky na potraviny jsou univerzálně „lepší“ nebo „horší“ pro životní prostředí. Většina hodnocení životního cyklu obecně poukazuje na to, že plastové tašky na potraviny mají menší dopady než papír, ale není tomu tak vždy. V závislosti na tom, kterému problému životního prostředí dáváte přednost – odpadky, změna klimatu, toxiny v ovzduší, znečištění moří, spotřeba vody atd. – můžete dát přednost jednomu materiálu před druhým. Neexistuje žádný konzistentní nebo univerzální vítěz.“
Pro Sarah Nicholsovou, ředitelku projektu udržitelného státu Maine ve společnosti Natural Resources Council of Maine, bylo rozhodnutí zakázat jednorázové plastové tašky rozhodnutím, se kterým se potýkala posledních šest let.
Podle jejího vysvětlení je plast v konečném důsledku vedlejším produktem průmyslu fosilních paliv a je udržován jako levný materiál, což umožňuje jeho hojnou výrobu. Vzhledem k tomu, že fosilní paliva významně přispívají ke změně klimatu, Nicholsová říká, že dospěla k názoru, že úplný zákaz plastových tašek je správná věc. Podobně jako v případě zákazů v Kalifornii a Oregonu věří, že lidé v Maine budou toto omezení nejen dodržovat, ale také využívat jeho výhod.
„Každé nezávislé hodnocení životního cyklu, které se zabývalo různými variantami tašek, zjistilo, že běžná plastová taška na potraviny má při správné likvidaci nejmenší dopad na životní prostředí,“ řekl Matt Seaholm, výkonný ředitel Americké aliance pro recyklovatelné plastové tašky. „Papír má své opodstatnění a měl by být možností, kterou si spotřebitelé mohou vybrat, ale není pochyb o tom, že na jeho výrobu je potřeba více materiálu, energie a vody než na výrobu plastových tašek a jeho hmotnost a objemnost vyžaduje sedm nákladních aut k přepravě stejného množství tašek, které lze odvézt v jediném plastovém autě.“
A Adrian Hong, prezident společnosti Island Plastic Bags, Inc. na Havaji, se domnívá, že tašky na potraviny by měly být k dispozici za poplatek, a ne nakonec zakázány kvůli dopadu na výrobce.
„Nemyslím si, že nahrazení plastů jinými materiály zlepší stav planety,“ řekl, „Musíte se podívat na životní cyklus materiálů, abyste zjistili, co je nejlepší.“
Rady pro spotřebitele
V Oregonu dostávalo ministerstvo pro kvalitu životního prostředí v prvních týdnech po zavedení zákazu neustálý proud telefonátů. Jak si obyvatelé na tuto politiku zvykali, telefonáty pomalu ustávaly a úředníci zaznamenali nárůst používání opakovaně použitelných plastových tašek v supermarketech.
Pokud jde o zákaz jednorázových plastových tašek, úředníci z odboru životního prostředí spotřebitelům radí, aby se rozhodovali tak, aby omezili počet všech jednorázových tašek, které používají – ať už papírových nebo plastových. Recyklace papíru a správná likvidace plastových tašek zajistí, že se do životního prostředí nebudou nadměrně uvolňovat odpadky a škodlivé toxiny. Pokud jde o výrobu, ekologičtí úředníci tvrdí, že odpovědnost za udržitelnější konstrukci výrobků musí nést výrobci, aby došlo k systémové změně.
„Dobré je, že vstupujeme do fáze, kdy lidé začínají přemýšlet o jednorázovém použití, recyklaci a klimatu,“ řekl Matt Flechter z michiganského odboru životního prostředí, velkých jezer a energetiky. „To samo o sobě je vítězství.“
Agentura EPA vyzývá spotřebitele, aby snížili počet sáčků, které používají, snížili počet sáčků, které po jednom použití vyhodí, opakovaně používali sáčky a recyklovali sáčky, když už je nelze použít.
„Agentura podporuje udržitelné nakládání s materiály (SMM), což je holistický, systémový přístup k produktivnějšímu využívání a opětovnému používání materiálů během celého životního cyklu výrobků a služeb v ekonomice USA,“ uvedla agentura ve svém prohlášení.