Podle dosud nejúplnější analýzy tají polární ledovce šestkrát rychleji než v 90. letech. Podle vědců úbytek ledu z Grónska a Antarktidy sleduje nejhorší scénář oteplování klimatu, který stanovil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).
Bez rychlého snížení emisí uhlíku by podle analýzy mohlo do konce století dojít k takovému zvýšení hladiny moří, že by 400 milionů lidí bylo každoročně vystaveno pobřežním záplavám.
Zvyšování hladiny moří je jedním z nejškodlivějších dlouhodobých dopadů klimatické krize a příspěvek Grónska a Antarktidy se zrychluje. Nová analýza aktualizuje a kombinuje nedávné studie ledových mas a předpovídá, že rok 2019 se po zpracování nejnovějších dat ukáže jako rekordní.
Předchozím vrcholem tání grónského a antarktického ledu byl rok 2010 poté, co přirozený klimatický cyklus vedl k sérii velmi horkých let. Arktická vlna veder v roce 2019 však znamená, že je téměř jisté, že v loňském roce bylo ztraceno více ledu.
Průměrný roční úbytek ledu z Grónska a Antarktidy v roce 2010 činil 475 miliard tun, což je šestkrát více než 81 miliard tun ročně ztracených v 90. letech. Celkově oba ledovce od roku 1992 do roku 2017 ztratily 6,4 bilionu metrických tun ledu, přičemž tání v Grónsku je zodpovědné za 60 % tohoto čísla.
Nejnovější střednědobá předpověď IPCC pro zvýšení globální hladiny moří v roce 2100 je 53 cm. Nová analýza však naznačuje, že při pokračování současných trendů se hladina oceánů zvýší o dalších 17 cm.
„Každý centimetr zvýšení mořské hladiny vede k záplavám a pobřežní erozi, což narušuje život lidí na celé planetě,“ řekl Andrew Shepherd z univerzity v Leedsu. Dodal, že 17 cm navíc by znamenalo, že počet lidí vystavených každoročně pobřežním záplavám vzroste z 360 milionů na 400 milionů. „Nejde o nepravděpodobné události s malými dopady,“ řekl. „Již probíhají a pro pobřežní komunity budou zničující.“
.