Přetištěno se svolením z Second Jewish Catalog, vydaného Jewish Publication Society.
Být bar/bat micva a stát se bar/bat micvou (tím, kdo je povinen plnit přikázání) nejsou v příčinné souvislosti. Jinými slovy, člověk je plnohodnotným členem židovské komunity a může se podílet na všech aspektech jejího náboženského projevu a existence, i když nikdy neslavil bar/bat micva. Stačí, aby bylo člověku 12 let, pokud je žena, a 13 let, pokud je muž.
Často slýcháme, jak lidé naříkají nad tím, že neměli příležitost slavit bar/bat micva. Bar/bat micva dospělých je v posledních letech stále častější. Mnozí jedinci, kteří neměli příležitost ji mít ve správném věku, se rozhodli tento přechodový rituál slavit později. I když jsou tyto obřady docela dojemným zážitkem a snaha o studium a přípravu na ně by měla být chválena a podporována, je důležité mít na paměti, že podstatou bar/bat micva je věk jedince. Povinnosti a zodpovědnosti se stávají jejich vlastnictvím bez ohledu na to, zda se koná formální oslava, nebo ne.
Obřad, který je poměrně nedávného původu, nečiní z člověka bar/bat micva; pouze označuje dobu, kdy se člověk stává „synem/dcerou přikázání“. Skutečný význam slovního spojení není „syn nebo dcera přikázání“, ale „jeden z přikázání“ .
.