Běžte vytrvale
Židům 12,1-13
Je pro vás „vytyčený“ závod, který máte „běžet vytrvale“ (v. 1). V tomto závodě máte velké povzbuzení. Jste ‚obklopeni velkým oblakem svědků‘ (v. 1). Jsou to muži a ženy víry. Ti, kteří jsou vyjmenováni v listu Židům 11, všichni zemřeli, ale mezi svědky, kteří nás obklopují, jsou také ti, kteří ještě žijí a jsou živými příklady víry: „všichni ti průkopníci, kteří razili cestu, všichni ti veteráni, kteří nás povzbuzují“ (v. 1, MSG).
Běh tohoto závodu není bez obtíží a výzev. Jsou věci, které ti mohou na cestě podrazit nohy: „odhoď všechno, co ti překáží, a hřích, který tě tak snadno spoutá“ (v. 1).
V antickém světě se atleti na závod svlékali do bederní roušky. Příliš mnoho oblečení by jim překáželo. To jako analogie zbavení se nejen hříchu, ale i dalších rozptýlení a překážek.
Jak píše Henri Nouwen: „Kdybych nechal svůj život ovládnout tím, co je naléhavé, dost možná bych se nikdy nedostal k tomu, co je podstatné.“
Klíčem k úspěšnému běhu je „upřít oči na Ježíše“ (v. 2). To, kam se sportovec dívá, je klíčem k jeho úspěchu. Dobří sportovci mají oči upřené na cílovou čáru.
Ježíš ‚nikdy neztratil ze zřetele, kam směřuje – k tomu vzrušujícímu cíli v Bohu a s Bohem‘ (v. 2, MSG). Jediný způsob, jak vytvořit ‚rovné cesty pro své nohy‘ (v. 13, KJV), je dívat se dopředu na cíl, a ne dolů na své nohy. Mějte oči upřené na Ježíše. Na každý jeden pohled dovnitř se desetkrát podívejte na něj.
Jako Kristův následovník se setkáte s velkým odporem, kritikou a negativní publicitou, ale to není vůbec nic ve srovnání s tím, co pro vás vytrpěl Ježíš.
Ježíš je ‚původce a dovršitel naší víry, který pro radost, jež mu byla uložena, vytrpěl kříž, pohrdl jeho potupou a usedl po pravici Božího trůnu‘ (v. 2). Klíčem k vaší vytrvalosti je „uvažovat o tom, který snášel takový odpor hříšníků, abyste se neunavili a neztratili odvahu“ (v. 3).
Udržování pohledu upřeného na Ježíše by vám mělo pomoci dát všemu perspektivu. Většina z nás ve svém boji proti hříchu (stejně jako čtenáři tohoto dopisu) ještě neodolala do té míry, že by prolila svou krev (v. 4).
Úspěšný běh vyžaduje trénink. Trénink je tvrdá práce, vyžaduje kázeň a může být i dost bolestivý.
Autor zde používá obraz rodičů, kteří vychovávají své děti. Děje se tak z lásky: „Pán kárá ty, které miluje“ (v. 6a). Kázeň je důkazem, „že vás Bůh považuje za své děti“ (v. 6, MSG).
Pokračuje: „Bůh vás vychovává, proto nesmíte nikdy odpadnout. Chová se k vám jako k drahým dětem. Tyto potíže, do kterých jste se dostali, nejsou trestem, je to výchova, normální zkušenost dětí“ (v. 7-8, MSG).
„Vážíme si vlastních rodičů, že nás vychovávají a nerozmazlují, tak proč nepřijmout Boží výchovu, abychom mohli skutečně žít?“ (v. 7-8, MSG). (v. 9, MSG). Bůh tě vychovává pro tvé vlastní dobro, abys mohl ‚mít podíl na jeho svatosti‘ (v. 10). V danou chvíli to může být bolestné, ale ‚později se to samozřejmě bohatě vyplatí, protože právě dobře vycvičení lidé se ocitají ve zralém vztahu s Bohem‘ (v. 11, MSG).“
Pokračujte v běhu: „Tak neseďte se založenýma rukama! Už žádné vlečení nohou! Uvolněte cestu běžcům na dlouhé tratě, aby nikdo nezakopl a neupadl, aby nikdo nešlápl do díry a nevymkl si kotník. Pomáhejte si navzájem. A běžte si pro něj! (v. 12-13, MSG).
Pane, pomoz mi snášet těžkosti jako kázeň s vědomím, že se mnou jednáš jako se svým dítětem (v. 7). Kéž přijdu, abych měl podíl na tvé svatosti a přinesl úrodu spravedlnosti a pokoje.
.