Vliv bobra na ryby

Vliv, který by bobr mohl mít na rybí populace, zejména na populace lososů, vyvolává stále větší obavy některých rybářů v celé zemi. Přestože se na lokalitě skotského bobřího pokusu v Knapdale ve středním Argyllu nevyskytují žádné populace lososa, je pro partnery skotského bobřího pokusu důležité se touto obavou zabývat.

1. Živí se bobři rybami?

Ne, jedná se o rozšířený mýtus. Bobři ryby nežerou – jsou zcela vegetariánští, v letních měsících dávají přednost stravě složené z vodních rostlin, travin, bylin a keřů, v zimě se živí spíše stromy a dřevinami.

2. Jaké existují obavy z možného vlivu, který by bobři mohli mít na ryby?“

Někteří lidé se obávají, že činnost bobrů (tj. vytváření hrází) by mohla mít negativní dopad na některé volně migrující druhy ryb, především na lososa obecného, a že to tedy může mít škodlivý vliv na populace volně žijících lososů ve Skotsku.

3. Proč bobři stavějí hráze?

Bobr je semiakvatický živočich, který tráví většinu života ve vodě nebo v její blízkosti. Nejraději obývají stojaté nebo pomalu tekoucí vodní toky, které jsou dostatečně hluboké, aby jim umožnily přístup jak k jejich noře, tak k norám pod vodou a také únik před predátory potápěním. Přehrady se obvykle staví pouze tehdy, když je hladina vody příliš nízká na to, aby umožnila bezpečný přístup k úkrytům, norám nebo potravním oblastem.

Přehrady se staví z nahromaděných sedimentů a pokáceného dřeva a jsou v průměru méně než 10 metrů dlouhé a 1,5 metru vysoké. Voda proniká skrz hráz a při dostatečné hloubce za hrází také přetéká a obtéká boky hráze.

4. Jak často bobři staví hráze?

Průměrně jen asi 10 % bobřích teritorií ve srovnatelné krajině v Norsku obsahuje hráze (Parker & Cock Rønning, 2007 a Duncan Halley pers. comm.) Na pokusné lokalitě v Knapdale je mnoho lochů, lochánů a burns lochů se zavedeným stojatým nebo pomalu tekoucím vodním tokem. To je pro bobra ideální prostředí.

5. Je Skotsko zvláštním případem ve vztahu k bobrům a lososům?

Jako země, která úspěšně reintrodukovala bobra vedle stávajících populací lososů, může Norsko sloužit jako užitečné srovnání. Populace bobra ve východním, středním a severním Norsku (tj. v celém areálu mimo jihovýchod) pocházejí výhradně z reintrodukcí, a jsou tedy srovnatelné s reintrodukcemi jinde. V pěti z deseti největších (podle hmotnosti úlovků) norských řek lovících lososa (Gaula, Orkla, Namsen, Numedalslågen a Drammenselva) jsou dobře zavedené populace bobra; pokud se započítá i Tanaelva (částečně ve Finsku), je jich šest. Bobři se na těchto řekách a na mnoha dalších, kde se vyskytují populace lososů a pstruhů, vyskytují již desítky let. Na mnoha z těchto řek se lososi mohou třást a také se třou v malých přítocích a v Norsku není vnímán problém způsobený bobry. Nedostatek výzkumu bobřích hrází ve vztahu k populacím lososovitých ryb v Norsku je dán tím, že výzkumníci, úřady ani rybáři obecně problém nevnímají.

6. Mohou bobří hráze blokovat migraci lososů?

Vědeckého výzkumu v této oblasti je velmi málo. Mitchell a Cunjak ve své práci z roku 2007 naznačili, ale neprokázali, že skupina bobřích hrází zkoumaných v Kanadě mohla v některých letech omezit pohyb lososů a jejich tření kolem nich, ale v jiných letech nikoliv.

Spolek Scottish Beaver Trial se domnívá, že kdyby byla činnost bobrů považována za škodlivý vliv na tak ekonomicky významný druh, jakým je losos obecný, pak by se o tom vědělo již mnoho let a následně by existovalo velké množství výzkumů a aktivního řízení v této oblasti. Takový výzkum a řízení chybí, protože v zemích, kde bobři a lososi koexistují, to není vnímáno jako problém. Bobři byli úspěšně reintrodukováni v dalších 24 evropských zemích a koexistují s rybami, včetně lososů, již po tisíciletí.

7. Jaký vliv má činnost bobra na rybí populace?

V roce 2001 Collen & Gibson ve svém přehledu vlivu bobra na ryby vypracoval souhrn možných důsledků činnosti bobra na ryby:

Možné pozitivní účinky:

• Vytvoření prostředí pro větší ryby, které poskytuje možnosti rybolovu.
• Krytí sutí, které poskytují bobří budky a potravní skrýše, může přilákat některé druhy ryb (např. lososovité ryby a okouny)
• Stabilizují se hydrologické vlivy, takže se snižuje vymílání dna a eroze břehů. Stabilnější průtoky v tocích jsou prospěšné pro produkci bezobratlých a ryb.
• Stabilizace teploty vody a oteplení by mohly zvýšit produktivitu (ryb) v tocích se studenou vodou.
• V tocích s vysokým zatížením sedimenty se sedimenty zachytí v nádrži (bobřím rybníku).
• V rybníku se zvyšuje množství hrubých, pevných a rozpuštěných organických látek, které poskytují potravu bezobratlým živočichům, a to houbovou a mikrobiální cestou.
• Může docházet k tvorbě živin, což zvyšuje úživnost rybníka a navazujících úseků.
• Může docházet ke snížení kyselosti a imobilizaci hliníku.
• Hráz shromažďuje organický detrit a poskytuje substrát pro bezobratlé živočichy lotického (proudící vody) typu, čímž poskytuje potravu rybám navazujícím na tok.
• V určitých obdobích může být v rybníku zajištěno refugium.

Možné negativní účinky:

• Může být ztížena migrace ryb proti proudu (větší hráze; hráze nad propustky, které byly částečnou překážkou).

K výše uvedenému účinku se vyjádřila společnost Scottish Beaver Trial. Všimněte si však, že:

(i) Téměř všechny v současnosti dostupné výzkumy pocházejí ze Severní Ameriky a většina z nich naznačuje, že dospělí i mladí lososovití se vyskytují jak nad bobřími hrázemi, tak pod nimi.

(ii) Parker a Rønning (2007) ve své norské studii dospěli k závěru, že přítomnost bobra má pravděpodobně nevýznamný negativní vliv na reprodukci pstruha obecného a lososa obecného. Bobří hráze, které majitelé pozemků považují z jakéhokoli důvodu za problematické, jsou zpravidla odstraňovány; na Numedalslågenu 5 ze 14 majitelů pozemků odstranilo hráze alespoň jednou za 46 let od obnovení bobrů, nikdy však proto, že byly považovány za překážku pohybu lososovitých ryb. Tato praxe není považována za problém pro bobří populace.

(iii) Salmon & Trout Association (2008) uvedla: „Výzkum naznačuje, že názor, že bobří hráze jsou pro anadromní druhy běžně neprůchodné, je nyní neudržitelný.“

• Oteplení teploty vody může být v některých okrajových biotopech pro studenovodní ryby škodlivé.
• Může dojít k zaplavení a zamulčování míst tření.

Scottish Beaver Trial komentuje výše uvedený účinek. Všimněte si však, že:

(i) Jediný výzkum, který je v současné době k dispozici, pochází celý ze Severní Ameriky a představuje potenciální problém pouze v oblastech s omezenými možnostmi tření a vysokou hustotou bobrů.

(ii) Naopak vliv bobřích hrází může vytvořit další místa pro tření v tocích se stávajícím vysokým zatížením bahnem.

• Oteplení vody může být pro studenovodní ryby škodlivé.
• Složení ryb a jejich vzájemné vztahy se mohou změnit tak, že budou převažovat méně žádané druhy pro rybolov.
• Může dojít k vytvoření prostředí pro ptačí, savčí nebo rybí predátory s negativními účinky na žádané druhy ryb.

Závěry:

1. Neexistuje mnoho vědeckých důkazů, které by naznačovaly, že bobří hráze významně ovlivňují populace lososa obecného
2. V malých snadno přehrazených tocích může činnost bobra změnit vlastnosti biotopu a může pozměnit přítomná rybí společenstva (Rosell et al, 2005).
3. Činnost bobra má potenciál nabídnout jak pozitivní, tak negativní dopady na druhy ryb, včetně lososovitých (Collen & Gibson, 2001).
4. Je zcela na místě srovnávat interakce bobra s rybami v Norsku s interakcemi, které mohou být pozorovány ve Skotsku.
5. Pokud by činnost bobra měla škodlivý dopad na tak hospodářsky významný druh, jakým je losos obecný, pak by se o tom vědělo již mnoho let a následně by existovalo velké množství výzkumů a aktivního managementu v této oblasti. Takový výzkum a řízení chybí, protože v zemích, kde bobři a lososi koexistují, to není vnímáno jako problém.
6. Na základě svých zákonných pravomocí (Salmon and Freshwater Fisheries (Consolidation) (Scotland) Act 2003) mají Salmon boards pravomoc udržovat migrační trasy lososů otevřené „.odstraňováním překážek a překážek“. To znamená, že budou moci spravovat nebo odstraňovat všechny bobří hráze, které považují za překážku migrace lososů. Je nepravděpodobné, že by taková opatření měla nějaký dopad na populaci bobra.
7. Partneři skotského bobřího pokusu budou i nadále pozitivně spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami týkajícími se pokusu v Knapdale, včetně zástupců rybářské komunity.

Příspěvek zpracoval
Simon Jones
Manažer projektu Scottish Beaver Trial
Scottish Wildlife Trust
Units 5 – 7 Napier Way
Cumbernauld G68 0EH
Tel: 01236 617113
Mobil: 07920 468556
Email: [email protected]

Poděkování: Duncan Halley
Norský institut pro výzkum přírody
Poštovní adresa:
NO-7485 Trondheim
NORWAY
Adresa pro doručování/návštěvu:
Tungasletta 2
NO-7047 Trondheim
NORWAY
Tel: +47 73 80 14 49
Email: (2007) Low potential for restraint of anadromous salmonid reproduction by beaver Castor fiber in the Numedalslågen river catchment, Norway. River Research and Applications 23: 752-762

Mitchell, S.C. a Cunjak, R.A. (2007) Stream flow, salmon and beaver dams: roles in the construction of stream fish communities within an anadromous salmon dominated stream. Journal of Animal Ecology 76: 1062-1074.

Collen, P. a Gibson, R.J (2001) The general ecology of beavers (Castor spp.), as related to their influence on stream ecosystems and riparian habitats, and the subsequent effects on fish – a review. Reviews in Fish Biology and Fisheries 10: 439-461.

Gray, J. (2008) Briefing Paper – reintroducing Beavers into the UK. Salmon & Trout Association http://www.salmon-trout.org/issues_new_briefing_papers.asp

Rosell, F., Bozser, O., Collen, P., and Parker, H. (2005) Ecological impact of beavers Castor fiber and Castor canadensis and their ability to modify ecosystems. Mammal Review 2005, č. 3&4, 248-276

.