Podle ustanovení Ústavy USA nejsou američtí prezidenti voleni přímo lidem, ale lidovými voliteli.
Kolegium volitelů bylo vytvořeno tvůrci Ústavy USA jako alternativa k volbě prezidenta lidovým hlasováním nebo Kongresem. Každý stát volí do Sboru volitelů takový počet zástupců, který se rovná počtu jeho senátorů – dva z každého státu – plus počet jeho delegátů ve Sněmovně reprezentantů. District of Columbia, který nemá v Kongresu žádné volební zastoupení, má tři hlasy v kolegiu volitelů. V současné době je ve Sboru volitelů 538 volitelů; k vítězství v prezidentských volbách je potřeba 270 hlasů.
Několik týdnů po všeobecných volbách se volitelé z jednotlivých států scházejí v hlavních městech svých států a oficiálně hlasují pro prezidenta a viceprezidenta. Hlasy jsou poté zaslány předsedovi Senátu USA, který 6. ledna za účasti celého Kongresu sečte hlasy a vyhlásí vítěze.
Vítězem hlasování v Kolegiu volitelů se obvykle stává kandidát, který zvítězil v lidovém hlasování. Prezidentský úřad je však možné získat i bez vítězství v lidovém hlasování. Bylo celkem pět kandidátů, kteří vyhráli lidové hlasování, ale prohráli ve Sboru volitelů, přičemž k posledním případům došlo ve volbách v letech 2016 a 2000. Další dva prezidenti – Rutherford B. Hayes v roce 1876 a Benjamin Harrison v roce 1888 – se stali prezidenty, aniž by získali lidové hlasování. Ve volbách v roce 1824 mezi Johnem Quincym Adamsem a Andrewem Jacksonem zvítězil Jackson v lidovém hlasování, ale ani jeden z nich nezískal většinu hlasů ve Sboru volitelů. Adams si zajistil prezidentský úřad až poté, co o volbě rozhodla hlasováním Sněmovna reprezentantů, což je postup stanovený ústavou v případě, že žádný z kandidátů nezíská většinu hlasů ve Sboru volitelů.
Sbor volitelů
Sbor volitelů není místo, je to proces, který probíhá při volbě prezidenta Spojených států. Otcové zakladatelé ji ustanovili v ústavě. Toto video vysvětluje, o jaký proces se jedná a k čemu slouží:
Podle Weblorda | 1. listopadu 2020 | Kategorie: | Štítky: volby, sbor volitelů