Jazyk je velmi důležitou součástí života. Komunikace mezi lidmi nám nejen umožňuje vzájemně si porozumět, ale napomáhá rozvoji vztahů a umožňuje nám sdělovat své problémy, návrhy a plány. Jistě mi dáte za pravdu, že jazyk je důležitou součástí každodenního života. Jak jsme se ale naučili mluvit? Jak víme, co máme říkat a kdy máme určité věci říkat? Osvojování jazyka je něco, co může být často nepochopeno, zjednodušeno nebo dokonce zapomenuto. Přitom od slova GO je osvojování jazyka a jeho používání úžasnou schopností, kterou jako lidské bytosti máme.
Jazykové milníky – obecné trendy
Klíčové pojmy
- Blábolení – Experimentování kojence se zvuky, které má tendenci zahrnovat rozpoznatelná slova.
- Přechylování – Úprava slov z gramatického hlediska za účelem vytvoření různých časů nebo čísla. Např. cat (jednotné číslo) + -s (skloňování) = cats (množné číslo) Např. walk (přítomný čas) + -ed (skloňování) = walked (minulý čas)
- Intonace – Stoupání a klesání hlasu při mluvení. Umožňuje rozlišovat mezi frázemi. Např. otázky, vykřičníky atd. používají různé intonační vzorce
- Fonémy – Malé zvukové segmenty.
Podrobná literatura poskytuje vodítka pro průměrný věk osvojení specifických jazykových rysů – různí autoři však uvádějí různá mezníková data v závislosti na tom, kde prováděli svůj výzkum. Je tedy důležité si uvědomit, že data, pokud jde o konkrétní jazykové milníky, nejsou konkrétní a mohou se u jednotlivých dětí mírně lišit (více informací naleznete v části Osvojování jazyka za výjimečných okolností).
Co se osvojuje?
Aby děti mohly mluvit jazykem jako dospělí, musí mít osvojeno pět oblastí jazykové kompetence: Fonologie, lexika, sémantika, gramatika a pragmatika.
Fonologie
Fonologický vývoj je osvojování zvuků za účelem vyslovování slov. Osvojování jazyka u dětí začíná již při narození. Vnitřní ucho má jako jediné kosti v celém těle plně zformované již při narození, což umožňuje dítěti začít rozeznávat matčin hlas již v první den života a také umožňuje dítěti rozlišovat jeden jazyk od druhého již v tak raném stádiu. Hlasivky nejsou po narození plně vyvinuty, což ve srovnání s tvorbou vnitřního ucha pomáhá biologicky vysvětlit, proč vnímání zvuků přichází dříve než schopnost zvuky vydávat. Prostřednictvím „hry na hlasivky“ (zvýrazněné v 5 předřečových fázích níže) se děti učí ovládat svůj hlasový trakt a přesně vydávat zvuky (PAMATUJTE: Každé dítě se liší, takže uvedená data jsou orientační).
- Základní biologické zvuky (přibližně 0-8 týdnů) – Vokalizace: kašel, pláč, tiché vrkání, smích atd.
- Vrkání a smích (přibližně 8-20 týdnů) – Krátké zvuky podobné samohláskám vydávané, když je dítě v klidovém stavu: melodičtější než biologické zvuky. Ve třech a půl měsících má dítě hlasivky na svém místě a postupně získává kontrolu nad hlasovými svaly.
- Hlasová hra (přibližně 20-30 týdnů) – Zvuky „vrkání“ se vyvíjejí ve zvuky, které jsou mnohem určitější a kontrolovanější.
- Žvatlání (přibližně 25-50 týdnů) – Všechny děti žvatlají! Je to vrozená vlastnost člověka: žvatlají i hluché děti. Existují dvě stádia žvatlání:
- Přibližně od 6 měsíců se objevuje například reduplikované žvatlání
- Variabilní žvatlání, například a , kdy dochází k odklonu od pevných vzorců a zvuky se stávají složitějšími a blíží se řeči. Souhlásky a samohlásky se mohou měnit od jedné slabiky ke druhé.
- Melodická výslovnost (přibližně 36-72 týdnů) -Rozvíjí se intonace, rytmus a melodie, což vede k tomu, že děti stále více znějí, jako by mluvily jazykem. Příležitostně se může začít objevovat několik slov. Rodiče začínají předpokládat, že různé zvuky připomínají různé jazykové struktury, jako je dotazování, vykřikování a pozdrav atd. Děti různých národností od sebe znějí stále odlišněji.
64týdenní dítě „mluví
Lexis
Lexikální vývoj je osvojování slov.
Katherine Nelsonová klasifikovala prvních 50 slov dětí takto:
- Pojmenování věcí nebo osob: míč, táta, džus, mléko.
- Děje nebo události: dolů, víc, nahoru.
- Popisování nebo modifikace věcí: špinavý, hezký, pěkný.
- Osobní nebo společenská slova: ahoj, pápá.
Sémantika
Sémantický vývoj je osvojování významu slov. Děti mají tendenci používat slova šířeji než dospělí a je zjištěno, že se vytvářejí nadměrná rozšíření a nedostatečná rozšíření.
- Nadměrná rozšíření – Dítě používá slovo v širokém smyslu. Například slovo „pes“ může být použito pro označení všech čtyřnohých zvířat s ocasem. Nadměrné rozšíření odráží učení dítěte a jeho rostoucí znalosti o světě; všímá si podobností a rozdílů mezi objekty.
- Nedostatečné rozšíření -Dítě používá slovo úžeji než dospělý. Například slovo „bota“ používá pouze tehdy, když se vztahuje k jeho vlastním botám.
Tyto rysy sémantického vývoje jsou klíčové pro získávání významu a porozumění slovům. Nakonec děti tyto rysy překonají.
Gramatika/syntax
Existují tři hlavní stadia gramatického vývoje.
Holofrastické stadium (12-18 měsíců) -Holofrastické stadium spočívá v tom, že se děti učí a vytvářejí jednoslovné výroky, které fungují jako fráze nebo věty. Například:
- „Pryč“ může znamenat „je to všechno pryč“
- „Medvídek“ může znamenat „to je můj medvídek“
- „Víc“ může znamenat „chci víc“
Někdy jsou dětské produkce delší a jsou považovány za jeden celek nebo celou větu (to se nazývá holofráze). Například:
- „Allgone“ a „Gosleep“
V této fázi hraje klíčovou roli intonace. Děti si osvojují schopnost rozlišovat mezi tázacími, oznamovacími a rozkazovacími větami, a navzdory omezené gramatické strukturovanosti si tak mohou účinněji pomáhat při komunikaci. Například:
- „Dada?“ vyslovené se stoupavou intonací by znamenalo otázku
- „Dada“ vyslovené s klesavou intonací by znamenalo deklarativní výpověď
- „Dada!‘ vyslovené s vykřičníkem, by znamenalo imperativní výpověď
Stádium dvousloví (18-24 měsíců) – Stádium dvousloví zahrnuje dítě, které používá (zcela zřejmě, jak je uvedeno v názvu) dvě slova k vytvoření věty. „Dětská židlička“, „Maminka jí“ a „Kočka zlobí“ jsou příklady výroků v této fázi a jak může být zřejmé, vyžadují interpretaci. Kontext výroku může napomoci dvojznačnosti těchto výroků. Například:
- „Dětská židlička“ může znamenat…
- Příkaz: „toto je dětská židlička“
- Požadavek/příkaz:
- Výrok: „dítě je v křesle“
Telegrafické stadium (2-3 roky) – Telegrafické stadium, kdy si děti osvojily a začínají používat víceslovné výroky. V této fázi jsou některé dětské výroky gramaticky správné…
- „Amy má ráda čaj“ – (podmět + sloveso + předmět)
- „medvídek vypadá unaveně“ – (podmět + sloveso + přídavné jméno)
- „Maminka spí nahoře“ – (podmět + sloveso + příslovečné určení)
Zatímco u jiných gramatické prvky chybí…
- „Tahle bota je celá mokrá“ – (chybí stavové sloveso nesoucí význam: je)
Děti častěji zachovávají OBSAHOVÁ slova (podstatná jména, slovesa a přídavná jména, která se vztahují ke skutečným věcem) a FUNKČNÍ slova (která mají gramatickou funkci: zájmena, předložky a pomocná slovesa) jsou často vynechána.
V této fázi se také vyskytují přílišná zobecnění. Tehdy se děti dopouštějí virtuózních chyb při zařazování skloňování. Například:
Skloňování na -s pro označení množného čísla je vidět, že se přidává k nepravidelným slovesům: sheep – ovce
Skloňování na -ed pro označení minulého času je vidět, že se přidává k nepravidelným slovesům: go – goed
Takové příklady by naznačovaly, že se děti snaží přijít na gramatiku samy a produktivně využívají gramatická pravidla pro stanovení tvarů, nikoliv tak, že slyší tvary od lidí kolem sebe ve svém okolí. Děti by takové příklady jako „goed“ od dospělých ve svém okolí neslyšely.
Pragmatika
Pragmatický vývoj zdůrazňuje především motivaci dětí osvojit si jazyk, protože slouží různým účelům a funkcím. Pragmatiku si dítě neosvojuje okamžitě, ani to netrvá krátkou dobu. Tento proces probíhá přibližně do 10 let věku.
Halliday klasifikoval funkce jazyka jako následující:
- INSTRUMENTÁLNÍ – k vyjádření potřeb
- REGULAČNÍ – ke kontrole chování druhých
- INTERAKTIVNÍ – k navazování vztahů s druhými
- HEURISTICKÁ – k získávání znalostí o okolí
- PERSONÁLNÍ – k vyjadřovat se
- IMAGINATIVNÍ – používat jazyk nápaditě
- INFORMATIVNÍ – sdělovat fakta a informace
Pokud si nejste jisti některou z terminologií na této stránce, můžete si své znalosti zopakovat v našem slovníčku.