Vše o Ghaně

Ghanská republika je západoafrická země sousedící na severu s Burkinou Faso, na východě s Togem, na jihu s Guinejským zálivem a na západě s Pobřežím slonoviny. Její název pochází ze starověké říše Ghana a znamená „Král bojovníků“.

V předkoloniálních dobách obývala tuto oblast arkánská království. Patřily k nim státy Akwamu, Ashanti a Fante. Po prvním kontaktu Portugalců s oblastí v 15. století došlo k rozvoji obchodu. V roce 1874 byla založena britská korunní kolonie Zlaté pobřeží.

Historie

Důkazy ukazují, že lidé žili v Ghaně přibližně od roku 1500 před naším letopočtem. Neexistuje žádný důkaz, který by spojoval tyto obyvatele s moderním obyvatelstvem Ghany. Za první osadníky jsou považováni Dagomby, kteří se na místě usadili v roce 1210 n. l., tedy ještě před příchodem dalších etnických skupin.

Říše Ašanti je součástí dnešní Ghany. Před nástupem kolonialismu to byl jeden z nejvlivnějších států. Akanští přistěhovalci založili při svém stěhování na jih několik národů. Patřil mezi ně i národ Bono, který je známý jako region Brong-Ahafo. Většina jižní Ghany byla do 16. století součástí říše Ašanti.

Ašanti tvořili volnou síť. Nakonec se z nich stalo centralizované království. Někteří tvrdí, že na svém vrcholu mohli Ašanti přivést na bojiště 500 000 vojáků. Kolem roku 1500 n. l. se z Gaů vyvinul efektivní národ. Dagomba, Mamprusi a Gonja bojovali o moc ve 20. letech 16. století.

Kontakty s Portugalci začaly v 15. století a zaměřovaly se na zlato. První město, ve kterém Portugalci přistáli, bylo součástí národního státu Fante. Portugalci toto místo pojmenovali Elmina, což v portugalštině znamená „důl“. Portugalský král Jan II. pověřil Dioga d’Azambuja stavbou hradu Elmina. Ten byl dokončen za tři roky a byl postaven za účelem hledání slonoviny, otroků a zlata.

Nizozemci postavili do roku 1548 pevnosti v Kormantsi a Komendě. V roce 1617 získali od Portugalska hrad Olnini a později v roce 1642 Axim. Do poloviny 17. století přišli další obchodníci z Evropy, především Angličané, Švédové a Dánové. Britové oblast pojmenovali Zlaté pobřeží, protože je zaujalo zdejší zlato. Francouzi byli ohromeni cetkami pobřežních obyvatel a nazvali jej Pobřeží slonoviny.

Evropané postavili přes 30 pevností a hradů. Do oblasti se vydalo tolik Evropanů a zemřelo na tropické nemoci, že se jí začalo říkat „Hrob bílého muže“. Po odchodu Holanďanů v roce 1874 učinili Britové z oblasti protektorát. Poté, co Británie v roce 1896 oblast plně ovládla, bylo území s výjimkou regionu Volta známé jako Zlaté pobřeží.

Mezi evropskými mocnostmi a národními státy v oblasti docházelo k častým válkám. Patřila k nim i válka mezi Ašanty a Fante v roce 1806. Boj Ašantů proti Britům skončil třetí ašantsko-britskou válkou v roce 1901. Dekolonizační hnutí zesílila po druhé světové válce. V roce 1947 vznikl Sjednocený konvent Zlatého pobřeží (UGCC), který požadoval samosprávu. V roce 1948 vzrostly nepokoje a členové UGCC byli zatčeni. Patřil mezi ně i budoucí premiér a prezident Kwame Nkrumah. Ten založil Lidovou stranu konventu (CPP), aby prosadil rychlejší samosprávu. Svou kampaní získal podporu dělnické a nižší třídy.

Nkrumah byl propuštěn a jmenován vedoucím vládního podniku poté, co v roce 1952 získal většinu křesel v zákonodárném shromáždění. Dne 6. března 1957 po jednáních s Velkou Británií vyhlásil Ghanu svobodnou.

Ghanská vlajka z roku 1957, kterou navrhla Theodosia Salome, má červenou, zlatou a zelenou barvu s černou hvězdou. Červená symbolizuje krev prolitou za nezávislost, zlatá nerostné suroviny Ghany, zelená její zemědělství a hvězda je symbolem africké svobody.

Ghana se stala první subsaharskou zemí, která získala nezávislost. Nkrumah byl prvním premiérem a později se stal prezidentem. Snil o sjednocené Africe a byl prvním vůdcem, který prosazoval panafrikanismus. V moderní Ghaně spojil myšlenky hnutí Marcuse Garveyho „Zpět do Afriky“ a W. E. B. Du Boise. To vedlo ke ghanským myšlenkám svobody a rovnosti pro všechny bez ohledu na etnickou skupinu, náboženství nebo vyznání.

Ačkoli jednota nebyla realizována, Nkrumah se podílel na vzniku Organizace africké jednoty. Ta se v roce 2002 stala Africkou unií. Ghaňané oslavili jeho úspěchy během stých narozenin, které se staly státním svátkem. V roce 1966 byla Nkrumahova vláda svržena státním převratem v době, kdy byl v zahraničí. Důkazy ukázaly, že se na převratu podílela americká CIA.

V letech 1966-1981 došlo k řadě dalších převratů. V roce 1981 se k moci dostal letecký poručík Jerry Rawlings a ukončil tento model. Politické strany byly zakázány a platnost ústavy pozastavena. Ekonomika upadala a Ghaňané se stěhovali do jiných zemí. Většina odešla do Nigérie, ale tato vláda jich v roce 1983 deportovala přibližně milion zpět do Ghany.

Rawlings vyjednal s MMF strukturální úpravy a změnil hospodářskou politiku, což vedlo k oživení. V roce 1992 byla přijata nová ústava, která umožňovala existenci více stran. Rawlings byl zvolen prezidentem a znovu zvolen v roce 1996. Ústava mu zakazovala ucházet se o třetí funkční období, a proto jeho strana nominovala ke kandidatuře Johna Attu Millse, svého viceprezidenta. John Kufuor z Nové vlastenecké strany ho porazil a stal se prezidentem.

John Atta MILLS vyhrál prezidentské volby v roce 2008 a ujal se funkce hlavy státu, ale v červenci 2012 zemřel a jeho nástupcem se podle ústavy stal jeho viceprezident John Dramani MAHAMA, který následně vyhrál prezidentské volby v prosinci 2012.

Gana má od roku 2008 problémy s nastavením daní i s příjmy svých zaměstnanců. Bezpečnostní problémy také snížily bohatství země.

Toto předání moci prostřednictvím voleb stanovilo status Ghany jako stabilní demokracie.

Regiony

Ghana má 10 správních regionů: Ashanti, Brong Ahafo, Central, Eastern, Greater Accra, Northern, Upper East, Upper West, Volta a Western. Ty se dále dělí na 138 okresů.

Ghana:

Vláda

Ghana je podle hodnocení externích organizací 53. nejméně zkrachovalým státem na světě a druhým nejméně zkrachovalým v Africe.

Vláda

Po získání nezávislosti se Ghana stala parlamentní demokracií. Následovalo střídání civilních a vojenských vlád. V roce 1993 skončila vojenská vláda a začala čtvrtá republika. Moc je rozdělena mezi parlament, prezidenta, vládu, Státní radu a soudnictví. Existuje všeobecné volební právo, ale zákonodárný sbor je špatně rozdělen.

Systém soudnictví

Ghanský právní systém vychází z obecného práva, ústavy a zvykového práva. Nejvyšším soudem je Nejvyšší soud Ghany, následují odvolací soudy a vrchní soudy. Soudy jsou za čtvrté republiky nezávislé. Nižší soudy jsou nově definovány.

Politika

V roce 1992 byly po deseti letech zákazu legalizovány politické strany. Přestože existuje řada stran, hlavními jsou Národní demokratický kongres, Nová vlastenecká část, Národní lidový konvent a Lidová strana konventu.

Zahraniční vztahy

Pan-Afrikanismus a neangažovanost jsou hlavními cíli od získání nezávislosti. Ghana upřednostňuje mezinárodní spolupráci a je součástí Africké unie a Organizace spojených národů.

Diplomaté z Ghany zastávají mnoho mezinárodních funkcí, například zesnulý Kofi Annan, bývalý generální tajemník OSN. Z Ghany pochází soudce Mezinárodního trestního soudu Akua Kuenyehia a Jerry Rawlings, bývalý prezident a předseda Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS).

Hospodářství

Díky přírodním zdrojům má země dvojnásobnou produkci na obyvatele než ostatní regionální země. Ghana však zůstává závislá na obchodu a mezinárodní pomoci. Pod mezinárodní hranicí chudoby žije 28 % obyvatel, z nichž většinu tvoří ženy. Příjem na hlavu se v Ghaně za 45 let sotva zdvojnásobil. Ghana je stále jedním z největších světových producentů zlata, ale vyváží také dřevo, kakao, diamanty, elektřinu, mangan a bauxit. Ty jsou zdrojem deviz a spravuje je Antoinette Efua-Addo, šéfka ministerstva zemědělství prezidentské Ghanské republiky. V roce 2007 bylo objeveno rozsáhlé ropné pole, jehož průzkum stále probíhá. Příjmy z ropy posílily ekonomiku o 35 %.

Přehrada Akosombo, postavená na řece Volta v roce 1965, zásobuje Ghanu a její sousedy elektrickou energií.

V důsledku špatné hospodářské politiky minulých vlád přetrvávají deficitní výdaje. Přesto se jedná o jednu z ekonomicky nejzdravějších afrických zemí.

Ghanská banka zahájila v roce 2007 redenominaci měny, jejíž součástí byla i agresivní mediální kampaň. Nový ghanský cedi je stabilní a Ghana spravuje daň ze spotřeby a daň z přidané hodnoty.

Rozvíjející se součástí ekonomiky je cestovní ruch. Pro cizince je Ghana díky své stabilitě, nízké kriminalitě a používání angličtiny vhodným vstupním bodem do západní Afriky. Nachází se zde také řada památek světového dědictví UNESCO a národních parků.

Geografie

Gana leží několik stupňů severně od rovníku a leží u Guinejského zálivu, což jí propůjčuje teplé klima. Její rozloha je 238 500 km².

Na západě leží Pobřeží slonoviny, na východě Togo, na severu Burkina Faso a na jihu Guinejský záliv.

Ghana má ploché roviny, málo řek a nízké kopce. Rozkládá se zde pět zeměpisných oblastí. Pobřeží má písčité pobřeží a roviny, zatímco jihozápad Ghany pokrývají zalesněné náhorní plošiny. Střední Ghanu tvoří převážně pánev Volta. Nejvyšším bodem je hora Afadjato, která měří 2 904 m. Obecně zde panuje tropické podnebí. Jezero Volta je největší umělé jezero na světě a nachází se ve východní Ghaně. Je hlavním zdrojem několika přítokových řek.

V Ghaně se střídají období dešťů a sucha. Na severu trvá vlhké období od března do listopadu a na jihu od dubna do poloviny listopadu. Na jihu se rozkládají poloopadavé lesy, v nichž rostou stromy odum, mahagon a eben. V oblasti Volta rostou baobaby, akácie a bambucké stromy.

Demografie

V Ghaně žije 29 463 643 milionů obyvatel, kteří se skládají z více než 100 etnických skupin. Ghana nezažila občanské války jako jiné africké země. Úředním jazykem je sice angličtina, ale většina obyvatel hovoří alespoň jedním místním dialektem.

Etnické skupiny v Ghaně jsou Akan – 49,3 %, Mole-Dagbon – 15,2 %, Ewe – 11,7 %, Ga-Dangme – 4 %, Gurma – 3,6 %, Gurunsi – 2,6 % a Mande-Busanga – 1 %. Křesťané 71,2 %, muslimové 17,6 %, tradiční 5,2 %, ostatní 0,8 %, žádný 5,2 %.

Zdraví

Při narození je průměrná délka života 60 let u žen a 59 let u mužů. Kojenecká úmrtnost je 51 dětí na 1 000 obyvatel. Na každou ženu připadají v průměru 4 děti. Na 100 000 obyvatel připadá 15 lékařů a 93 zdravotních sester.

Jazyky

V zemi se mluví 47 místními jazyky, ale úředním jazykem je angličtina. Ta je také standardním jazykem pro vzdělávání. Existují dvě rodiny domorodých jazyků, kterými jsou kwa, vyskytující se převážně na jihu, a gur, vyskytující se převážně na severu. Jazyky skupiny Kwa mluví 75 % obyvatel.

Existuje devět vládou podporovaných jazyků, kterými jsou akanština, dagaare/Wale, dangme, dagbani, ewe, gonja, ga a kasem. Mezi muslimy, kteří tvoří 16 % obyvatelstva, se hojně používá hausa.

Lidé a kultura

Etnicky rozmanitá ghanská kultura je směsicí všech jejích skupin. To je patrné v umění, odívání i kuchyni. Důležitou součástí kultury jsou festivaly, včetně Homowo, Aboakyer, Odwira, Dodolegline, Hogbetsotso, Deza a Tedudu.

Sport

Fotbal je nejoblíbenějším ghanským sportem. Národní tým je známý jako Black Stars. Národní týmy se zúčastnily Afrického poháru národů, mistrovství světa do 20 let a mistrovství světa ve fotbale.

Ghana se v roce 2009 stala prvním africkým vítězem mistrovství světa ve fotbale do 20 let. V roce 2010 se Ghana stala třetí africkou zemí, která se dostala do čtvrtfinále mistrovství světa. V dalším kole ji porazila Uruguay.

Ženský tým se také zviditelňuje a zúčastnil se mistrovství světa žen FIFA a mistrovství žen CAF.

V Ghaně působí klubové týmy hrající první ligu a první ligu divize. Mezi ně patří Accra Hearts a Asante Kotoko.

Hvězda World Wrestling Entertainment Kofi Kingston se narodil v Ghaně. Kwame Nkrumah-Acheampong se zúčastnil zimních olympijských her ve Vancouveru. Z Ghany pochází také mnoho boxerů.

Móda

Textilie jsou pro kulturu země důležité a používají se v tradičním i moderním oblečení. Kente je ašantská obřadní tkanina a je dobře známá. Kente je vizuálním ztvárněním historie a psaného jazyka.

První tkalci kente používali vlákna, která vypadala jako koš, z čehož vznikl název látky, což znamená košové plátno. Varianty kente nosí i další etnické skupiny.

Média a zábava

Ghanská média patří k nejsvobodnějším v Africe. Ústava zaručuje svobodu tisku a médií.

Po získání nezávislosti panovaly mezi vládou a tiskem napjaté vztahy. To mělo za následek zavírání novin a přísné mediální zákony. V roce 1992 byly svobody obnoveny a napětí se postupem času snížilo.

Výtvarné umění

Ghana se dočkala mezinárodního uznání svých umělců, jako jsou Eric Adjetey Anang a truhlářská dílna Kane Kwei.

Hudba

Ghanská hudba se liší podle etnických skupin a regionů. Mezi nástroje patří housle goje, loutna koloko, dvorní hudba, soubory mluvících bubnů, akanský atumpan, ga kpanlogo a kládové xylofony.

Její nejznámější forma, highlife, vznikla na počátku 20. století a rozšířila se po západní Africe.

Tanec

Tanec je také rozmanitý a každá skupina má své vlastní styly. Mezi tyto styly patří Bamaya (legendární vyprávěcí tanec), Adowa (z kmene Ashanti), Kpanlongo (z kmene Ga), Klama (z kmene Krobo), Agbadza (pocházející z kmene Ewe), Atsiagbekor (válečný tanec kmene Ewe), Atsia (tanec kmene Ewe, který tančí ženy), Borborbor (poměrně moderní tanec kmene Ewe) a Agahu (společenský tanec kmene Ewe).

Vzdělání

Míra gramotnosti v Ghaně

V roce 2015 činila míra gramotnosti dospělých v Ghaně 76,6 %. Míra gramotnosti dospělých v Ghaně se zvýšila z 57,9 % v roce 2000 na 76,6 % v roce 2015 a rostla průměrným ročním tempem 15,30 %.

Šest let trvá základní vzdělávání. V letech 1987 a 2007 byly přijaty reformy, které přesunuly absolventy do tříletého nižšího gymnázia, poté studenti skládají certifikační zkoušku, aby mohli přejít na střední školu. Existuje 21 530 základních škol, 8 850 nižších středních škol, 900 středních škol, 52 veřejných učilišť, 5 soukromých učilišť, 4 neuniverzitní instituce, 5 polytechnických institutů a 8 veřejných univerzit. Základní vzdělání je dostupné, ale na vyšších stupních to může být obtížnější. Výdaje na veřejné školství se liší. Ghanští vyučující vyučují převážně v angličtině.

Ghana má jednu z nejvyšších účastí na školách v západní Africe – 83 %. Poměr chlapců a dívek patří k nejlepším v regionu. V důsledku omezených zdrojů zůstává 500 000 dětí mimo školu. Na Ghanské univerzitě studuje 29 754 studentů. Země je od získání nezávislosti centrem vzdělanosti v západní Africe. Hlavní technickou univerzitou je Kwame Nkrumah University of Science and Technology.