Umučení Krista

Ohlasy kritikůEdit

Na serveru Rotten Tomatoes má film na základě 278 recenzí hodnocení 49 % s průměrnou známkou 5,91/10. Souhlas kritiků na této webové stránce zní: „Zanícení režiséra Mela Gibsona je nepřehlédnutelné, ale Umučení Krista zanechá mnoho diváků spíše emocionálně vyčerpaných než duchovně povznesených.“ Na serveru Metacritic má film na základě 44 kritiků vážený průměr 47 bodů ze 100, což znamená „smíšené nebo průměrné hodnocení“. Diváci v anketě CinemaScore udělili filmu vzácnou známku „A+“.

V pozitivní recenzi pro časopis Time označil jeho kritik Richard Corliss Umučení Krista za „vážný, pohledný, mučivý film, z něhož vyzařuje naprosté nasazení“. Filmový kritik New York Press Armond White pochválil Gibsonovu režii a přirovnal ho k Carlu Theodoru Dreyerovi v tom, jak proměnil umění ve spiritualitu. White také poznamenal, že je zvláštní, že režisér Mel Gibson svým filmem nabízí divákům „intelektuální výzvu“. Roger Ebert z deníku Chicago Sun-Times udělil filmu čtyři hvězdičky ze čtyř a označil ho za „nejbrutálnější film, jaký jsem kdy viděl“ a také se pozastavil nad tím, jak na něj, bývalého ministranta, film zapůsobil: „Gibson mi poprvé v životě zprostředkoval niternou představu o tom, v čem spočívalo umučení. To, že je jeho film z hlediska okolního poselství povrchní – že se nám dostane jen několika letmých odkazů na Ježíšovo učení -, není, myslím, podstatné. Nejde o kázání nebo homilii, ale o vizualizaci ústřední události křesťanského náboženství. Berte, nebo nechte být.“

David Edelstein z časopisu Slate v negativní recenzi označil film za „dvouhodinový a šestiminutový snuff movie“ a Jami Bernard z New York Daily News měl pocit, že jde o „nejzavilejší antisemitský film natočený od dob německých propagandistických filmů z druhé světové války“. Robert Wilonsky napsal pro Dallas Observer, že podle něj je film „příliš křečovitý na to, aby nadchl nevěřící, příliš horlivý na to, aby inspiroval, a často příliš hloupý na to, aby se bral vážně, se svými démonickými halucinacemi, které vypadají jako útěky z filmu Davida Lynche; přísahám, že jsem nikde v textu, který jsem četl, nenašel ďábla, který by s sebou nosil chlupatého trpaslíka.“

V červnovém čísle časopisu Entertainment Weekly z roku 2006 bylo Umučení Krista označeno za nejkontroverznější film všech dob, následovaný filmem Stanleyho Kubricka A Clockwork Orange (1971). V roce 2010 jej časopis Time zařadil mezi „nejsměšněji násilné“ filmy všech dob.

Nezávislá propagace a diskuseRedakce

K propagaci filmu a jeho poselství a k diskusi o vlivu filmu na jejich životy vznikla řada nezávislých internetových stránek, například MyLifeAfter.com a Passion-Movie.com. Dokumentární filmy jako Changed Lives: Zázraky umučení popisují příběhy zázračných úspor, odpuštění, znovunalezené víry a příběh muže, který se přiznal k vraždě své přítelkyně poté, co úřady zjistily, že její smrt byla způsobena sebevraždou. Další dokument, Impact: Umučení Krista zachycoval ohlas filmu ve Spojených státech, Indii a Japonsku a zkoumal tvrzení o antisemitismu vůči Melu Gibsonovi a filmu. ocenění a uznání Amerického filmového institutuEdit

VítězstvíEdit

• National Board of Review – Freedom of Expression (remíza)
• People’s Choice Awards – Favorite Motion Picture Drama
• Satellite Awards – Nejlepší režie
• Ethnic Multicultural Media Academy (EMMA Awards) – Nejlepší filmová herečka – Maia Morgenstern
• Motion Picture Sound Editors (Golden Reel Awards) – Nejlepší střih zvuku v hraném filmu – hudba – Michael T. Ryan
• American Society of Composers, Authors and Publishers – ASCAP Henry Mancini Award – John Debney
• Hollywood Film Festival, USA – Hollywoodský producent roku – Mel Gibson
• GMA Dove Award, The Passion of the Christ Original Motion Picture Soundtrack, Instrumentální album roku
• Golden Eagle Award – Nejlepší cizojazyčný film

NominaceEdit

• Oscar
  • Nejlepší kamera – Caleb Deschanel
  • Nejlepší make-up – Keith Vanderlaan, Christien Tinsley
  • Nejlepší původní hudba – John Debney
• American Society of Cinematographers – Outstanding Achievement in Cinematography in Theatrical Releases – Caleb Deschanel
• Broadcast Film Critics Association Awards – Best Popular Movie
• Irish Film and Television Awards – Jameson People’s Choice Award za nejlepší mezinárodní film
• MTV Movie Awards – Nejlepší mužský herecký výkon – Jim Caviezel

Další oceněníEdit

Film byl nominován v následujících kategoriích na uznání Amerického filmového institutu:

• 2006: 100 Years…100 Cheers – nominace
• 2008: AFI’s 10 Top 10 – nominace Epický film

Přepis podcastu „Nikdy jsem to neviděl s Kylem Ayersem“ od komika Ahriho Findlinga

KontroverzeUpravit

Otázky historické a biblické přesnostiUpravit

Přes kritiku, že Gibson záměrně přidal materiál do historických zpráv o prvních-století v Judsku a biblických zpráv o Kristově ukřižování, někteří vědci obhajují film tím, že mu nejde primárně o historickou přesnost. Biblista Mark Goodacre namítá, že se mu nepodařilo najít jediný doložený příklad, kdy by Gibson výslovně tvrdil, že film je historicky přesný. Gibson se nechal slyšet, že „Myslím, že mou první povinností je co nejvěrněji vyprávět příběh tak, aby nebyl v rozporu s Písmem. Dokud to nedělá, měl jsem pocit, že mám docela široký prostor pro uměleckou interpretaci a pro vyplnění některých míst logikou, představivostí, různými jinými výklady.“ Jedním z takových příkladů je scéna, v níž je během Kristova bičování vidět Satan nesoucí démonické dítě, chápaná jako zvrácení tradičních zobrazení Madony s dítětem a také jako zobrazení Satana a Antikrista. Gibsonův popis:

Je to zlo překrucující to, co je dobré. Co je něžnějšího a krásnějšího než matka a dítě? A tak to ďábel vezme a trochu to překroutí. Místo normální matky a dítěte máš androgynní postavu, která drží čtyřicetileté „dítě“ s vlasy na zádech. Je to divné, je to šokující, je to skoro až příliš – stejně jako je šokující a skoro až příliš šokující otočit Ježíše, aby pokračoval v bičování na prsou, což je přesně ten okamžik, kdy se odehrává toto zjevení Ďábla a dítěte.

Na otázku, zda je film věrný vyprávění uvedenému v Novém zákoně, odpověděl otec Augustin Di Noia z vatikánské Kongregace pro nauku: „Film Mela Gibsona není dokumentem…, ale zůstává věrný základní struktuře společné všem čtyřem vyprávěním evangelií“ a „Film Mela Gibsona je zcela věrný Novému zákonu“.

Sporné papežské schváleníRedakce

5. prosince 2003 předal koproducent Umučení Krista Stephen McEveety film arcibiskupovi Stanisławu Dziwiszovi, papežovu sekretáři. Jan Pavel II. zhlédl film ve svém soukromém bytě s arcibiskupem Dziwiszem v pátek a v sobotu 5. a 6. prosince a později se setkal s McEveetym. Při setkání Dziwisze a McEveetyho byl přítomen také Ital Jan Michelini, asistent režie filmu. Dne 16. prosince Variety informoval, že papež, který je milovníkem filmů, zhlédl hrubou verzi filmu. Dne 17. prosince publicistka listu Wall Street Journal Peggy Noonanová uvedla, že Jan Pavel II. řekl „Je to tak, jak to bylo“, přičemž se odvolala na McEveetyho, který řekl, že to slyšel od Dziwisze. Noonanová před napsáním svého sloupku ze 17. prosince poslala e-mail Joaquínu Navarro-Vallsovi, vedoucímu tiskového oddělení Vatikánu, o potvrzení a byla překvapena, že „pověstně uzavřený“ Navarro-Valls použití citátu „Je to tak, jak to bylo“ schválil, a v jeho e-mailové odpovědi stálo, že v té době neměl žádný další komentář. Novinář National Catholic Reporter John L. Allen Jr. zveřejnil ve stejný den podobnou zprávu, v níž citoval nejmenovaného vysokého vatikánského úředníka. Dne 18. prosince to nezávisle na sobě potvrdily agentury Reuters a Associated Press s odvoláním na vatikánské zdroje.

Dne 24. prosince anonymní vatikánský úředník sdělil Catholic News Service, že „od papeže nepadlo žádné prohlášení, žádný rozsudek“. Dne 9. ledna Allen obhajoval svou dřívější zprávu s tím, že jeho oficiální zdroj byl neoblomný ohledně pravdivosti původního příběhu. Sloupkař Frank Rich pro deník The New York Times 18. ledna napsal, že prohlášení „zneužívá Gibsonův tábor“, a když se Micheliniho na setkání zeptal, řekl, že Dziwisz papežova slova uvedl slovy „Je to tak, jak to bylo“, a že papež také označil film za „incredibile“, což Michelini přeložil jako „úžasný“. Druhý den arcibiskup Dziwisz řekl CNS: „Svatý otec nikomu neřekl svůj názor na tento film“. Toto popření mělo za následek kolotoč komentátorů, kteří obvinili producenty filmu, že si papežův citát vymysleli, aby mohli svůj film prodat.

Dne 19. ledna 2004 Gabriel Snyder v časopise Variety uvedl, že předtím, než McEveety hovořil s Noonanem, požádal Vatikán o povolení použít citát „Je to tak, jak to bylo“ a toto povolení obdržel. O dva dny později, poté, co Rod Dreher obdržel uniklou kopii e-mailu od někoho spojeného s Gibsonem, uvedl v deníku Dallas Morning News, že McEveety dostal 28. prosince e-mail údajně od papežského mluvčího Navarra-Vallse, který podporoval Noonanovu verzi a navrhoval, aby „Je to tak, jak to bylo“ bylo použito jako leitmotiv při diskusích o filmu, a říkal: „Opakujte ta slova znovu a znovu a znovu.“

Situaci ještě více zkomplikoval fakt, že 21. ledna Dreher poslal Navarro-Vallsovi e-mailem kopii e-mailu z 28. prosince, který McEveety obdržel, a Navarro-Valls Dreherovi odepsal: „Mohu kategoricky popřít jeho pravost.“ Dreher vyslovil názor, že buď tábor Mela Gibsona vytvořil „lživou lži“, nebo Vatikán dělá z renomovaných novinářů a filmařů „slizouny nebo hlupáky“, a vysvětlil:

Zajímavé je, že paní Noonanová ve svém sloupku ze 17. prosince uvedla, že když se mluvčího zeptala, zda papež řekl něco víc než „Je to tak, jak to bylo“, odpověděl jí e-mailem, že o žádných dalších komentářích neví. Poslala mi kopii tohoto e-mailu, který přišel ze stejné vatikánské e-mailové adresy jako ten, který byl zaslán mně a panu McEveetymu.

Dvaadvacátého ledna Noonanová poznamenala, že ona a Dreher zjistili, že e-maily byly odeslány „e-mailovým serverem v doméně Vatikánu“ z vatikánského počítače se stejnou IP adresou. Deník Los Angeles Times uvedl, že když se 19. prosince, kdy se zpráva objevila poprvé, zeptal, zda je citát „Je to tak, jak to bylo“ spolehlivý, Navarrová-Vallsová odpověděla: „Myslím, že tento citát můžete považovat za přesný“. V rozhovoru pro CNN 21. ledna vatikánský analytik John L. Allen Jr. poznamenal, že Dziwisz sice uvedl, že papež Jan Pavel II. žádné prohlášení o tomto filmu neučinil, ale jiní vatikánští úředníci „nadále trvají na tom“, že to papež řekl, a další zdroje tvrdí, že slyšeli Dziwisze říkat, že to papež řekl při jiných příležitostech, a Allen označil situaci za „tak trochu zmatek“. Zástupce Gibsonovy společnosti Icon Productions po korespondenci a rozhovorech mezi zástupci filmu a papežovým oficiálním mluvčím Navarro-Vallsem vyjádřil překvapení nad Dziwiszovými výroky a prohlásil, že „není důvod se domnívat, že papežova podpora filmu ‚není taková, jaká byla‘.'“

Dvaadvacátého ledna po rozhovoru s Dziwiszem Navarro-Valls potvrdil, že Jan Pavel II. film Umučení Krista viděl, a vydal následující oficiální prohlášení:

Film je filmovým přenesením historické události umučení Ježíše Krista podle zpráv evangelia. Je běžnou praxí Svatého otce nevyjadřovat se veřejně k uměleckým dílům, k názorům, které jsou vždy otevřené různým hodnocením estetického charakteru.

Dvaadvacátého ledna se Noonanová v deníku The Wall Street Journal zabývala otázkou, proč nastolené problémy nejsou jen „bouří ve sklenici vody“, a vysvětlila:

Na pravdě záleží. Na tom, co říká papež, záleží. A na tom, co říká tento papež o tomto filmu, záleží. Film Umučení Krista, který má mít premiéru 25. února, je od loňského léta předmětem intenzivního kritického náporu. Film byl ostře odsuzován jako antisemitský a obviňován z utvrzování stereotypů, které rozdmýchávají nenávist vůči Židům. Jan Pavel II. se dlouhodobě osobně i profesně staví proti antisemitismu, působí proti němu a vyzývá k dialogu, respektu a smíření mezi všemi náboženstvími. Jeho komentáře by zde měly velký význam.

Obvinění z antisemitismuRedakce

Před uvedením filmu do kin se objevila výrazná kritika údajného antisemitského obsahu filmu. Právě z tohoto důvodu společnost 20th Century Fox newyorskému poslanci Dovu Hikindovi sdělila, že v reakci na protest před budovou News Corporation distribuci filmu vynechala. Hikind varoval ostatní společnosti, že „by tento film neměly distribuovat. Je to nezdravé pro Židy na celém světě.“

Společný výbor Sekretariátu pro ekumenické a mezináboženské záležitosti Konference katolických biskupů Spojených států a Oddělení pro mezináboženské záležitosti Ligy proti hanobení získal verzi scénáře ještě před jeho uvedením do kin. Vydali prohlášení, v němž jej označili

za jeden z nejproblematičtějších textů, pokud jde o antisemitský potenciál, který kdokoli z nás za posledních 25 let viděl. Je třeba zdůraznit, že hlavní dějová linie představovala Ježíše, kterého neúnavně pronásledovala zlá židovská klika v čele s veleknězem Kaifášem, která nakonec vydírala slaboučkého Piláta, aby Ježíše odsoudil k smrti. Právě tato dějová linie podněcovala po staletí antisemitismus v křesťanských společnostech. Tuto dějovou linii také odmítla římskokatolická církev na II. vatikánském koncilu v dokumentu Nostra aetate a téměř všechny hlavní protestantské církve v souběžných dokumentech… Pokud tuto základní dějovou linii nezměnil pan Gibson, okrajový katolík, který staví vlastní kostel v oblasti Los Angeles a který zjevně nepřijímá ani učení II. vatikánského koncilu, ani moderní biblickou vědu, má Umučení Krista reálný potenciál podkopat odmítnutí klasického křesťanského antisemitismu církvemi v posledních 40 letech.

Sama ADL také vydala prohlášení k filmu, který má být teprve uveden do kin:

Aby filmaři mohli spravedlivě zpracovat biblická vyprávění o umučení, musí svou uměleckou vizi doplnit důkladnou vědeckou praxí, která zahrnuje znalost toho, jak byla vyprávění o umučení historicky využívána ke znevažování a útokům na Židy a judaismus. Bez takového vědeckého a teologického porozumění by produkce jako Umučení pravděpodobně mohla falšovat historii a podněcovat zášť těch, kteří nenávidí Židy.

Rabín Daniel Lapin, vedoucí organizace Toward Tradition, toto prohlášení kritizoval a o Abrahamu Foxmanovi, šéfovi ADL, řekl, že „říká, že jediný způsob, jak uniknout Foxmanovu hněvu, je zavrhnout svou víru“.

Recenzentka Katha Pollittová v deníku The Nation napsala: „Gibson porušil téměř všechna ustanovení vlastních ‚Kritérií‘ Konference katolických biskupů Spojených států z roku 1988 pro zobrazování Židů v dramatizacích Umučení (žádní krvežízniví Židé, žádná lůza, žádné používání Písma, které posiluje negativní stereotypy o Židech). Kněží mají velké nosy a hrbolaté obličeje, zavalitá těla, žluté zuby; Herodes Antipas a jeho dvůr jsou bizarní sbírkou olezlých, epicentrických zvrhlíků. ‚Hodní Židé‘ vypadají jako italské filmové hvězdy (italský sexsymbol Monica Bellucci je Máří Magdaléna); Ježíšova matka, které by mohlo být kolem padesáti a vypadala na sedmdesát, by mohla vypadat na zralých pětatřicet.“ Jezuitský kněz P. William Fulco, SJ z Loyola Marymount University – a překladatel filmu pro hebrejské dialogy – s tímto hodnocením konkrétně nesouhlasil a nesouhlasil ani s obavami, že film obviňuje židovskou komunitu z deicidia.

Jednou konkrétní scénou ve filmu, která byla vnímána jako příklad antisemitismu, byl dialog Kaifáše, kdy prohlašuje: „Jeho krev na nás a na naše děti!“, což je citát, který někteří historicky interpretují jako kletbu, kterou na sebe vzal židovský národ. Některé židovské skupiny žádaly, aby byl tento výrok z filmu odstraněn. Odstraněny však byly pouze titulky, původní dialog zůstal v hebrejské zvukové stopě. Na otázku ohledně této scény Gibson odpověděl: „Chtěl jsem ji tam mít. Můj bratr říkal, že když ji nezařadím, budu se chovat jako slaboch. Ale člověče, kdybych to tam zařadil, šli by po mně domů. Přišli by mě zabít.“ V jiném rozhovoru na otázku ohledně této scény odpověděl: „Je to jedna malá pasáž a já jí věřím, ale nevěřím a nikdy jsem nevěřil, že se týká Židů a že je usvědčuje z nějaké kletby. Je to mířeno na nás všechny, na všechny muže, kteří tam byli, a na všechny, kteří přišli potom. Jeho krev je na nás, a to Ježíš chtěl. Ale nakonec jsem si musel přiznat, že jedním z důvodů, proč jsem měl silný pocit, že to chci zachovat, kromě toho, že je to pravda, je to, že jsem nechtěl nechat někoho jiného diktovat, co se smí nebo nesmí říkat.“

Navíc by se náznak filmu, že zničení Chrámu bylo přímým důsledkem jednání Sanhedrinu vůči Ježíšovi, dal také interpretovat jako urážlivé pojetí události, kterou židovská tradice považuje za tragédii a kterou mnozí Židé dodnes oplakávají v postní den Tiša b’Av.

Reakce na obvinění z antisemitismuEdit

Roger Ebert dal filmu Umučení Krista velmi dobrou recenzi a bránil ho proti obvinění z antisemitismu.

Filmový kritik Roger Ebert, který ve své recenzi pro Chicago Sun-Times udělil filmu Umučení Krista 4 hvězdičky ze 4, odmítl obvinění, že by film byl antisemitský. Ebert film označil za „silný a důležitý snímek, který natočil muž s upřímným srdcem a smyslem pro spravedlnost bojovníka. Je to příběh plný drásavých obrazů a nakonec poselství o vykoupení a naději“. Podle Eberta „je to možná také nejlepší filmová verze největšího příběhu, jaký byl kdy vyprávěn.“

Konzervativní publicista Cal Thomas také nesouhlasil s obviněními z antisemitismu a uvedl: „Ti z židovské komunity, kteří se obávají, že by film mohl obsahovat antisemitské prvky nebo nabádat lidi k pronásledování Židů, se nemusí bát. Film neobviňuje Židy z Ježíšovy smrti.“ Dva ortodoxní Židé, rabín Daniel Lapin a moderátor konzervativní talk-show a autor Michael Medved, rovněž hlasitě odmítli tvrzení, že film je antisemitský. Uvedli, že film obsahuje mnoho sympatických obrazů Židů: Šimon z Kyrény (který pomáhá Ježíšovi nést kříž), Máří Magdaléna, Panna Marie, svatý Petr, svatý Jan, Veronika (která Ježíšovi utírá tvář a nabízí mu vodu) a několik židovských kněží, kteří protestují proti Ježíšovu zatčení (Nikodém a Josef z Arimatie) během Kaifášova procesu s Ježíšem.

Bob Smithhouser z organizace Focus on the Family’s Plugged In se také domníval, že film se snaží spíše zprostředkovat zlo a hříchy lidstva, než že by byl zaměřen konkrétně proti Židům, a prohlásil: „Film se snaží zprostředkovat zlo a hříchy lidstva: „Antropomorfní ztvárnění Satana jako aktéra těchto událostí skvěle vtahuje děj do nadpřirozené sféry – skutečnost, která měla utlumit tolik propagované výkřiky antisemitismu, protože ukazuje ďábelskou sílu působící mimo jakékoli politické a náboženské plány Židů a Římanů.“

Kromě toho se k věci vyjádřil vysoký vatikánský úředník kardinál Darío Castrillón Hoyos, který film viděl, takto:

Antisemitismus, stejně jako všechny formy rasismu, překrucuje pravdu, aby postavil celou rasu lidí do špatného světla. Tento film nic takového nedělá. Z historické objektivity evangelijních vyprávění vyvozuje pocity odpuštění, milosrdenství a smíření. Zachycuje jemnosti a hrůzy hříchu, stejně jako něžnou sílu lásky a odpuštění, aniž by paušálně odsuzoval nebo naznačoval odsouzení jedné skupiny. Tento film vyjadřuje přesný opak, že poučeni z Kristova příkladu bychom se už nikdy neměli dopouštět násilí vůči žádné jiné lidské bytosti.

Na otázku Billa O’Reillyho, zda jeho film „naštve Židy“, Gibson odpověděl: „Nemá. Myslím, že má jen říkat pravdu. Chci být co nejpravdivější.“ V rozhovoru pro The Globe and Mail dodal: „Pokud někdo překrucuje pasáže evangelia, aby racionalizoval krutost vůči Židům nebo komukoli jinému, je to navzdory opakovanému papežskému odsouzení. Papežství odsoudilo rasismus v jakékoli podobě… Ježíš zemřel za hříchy všech dob a já budu první na řadě, kdo se proviní.“

South Park parodoval tuto kontroverzi v epizodách „Dobré časy se zbraněmi“, „Nahoru po steroidech“ a „Umučení Žida“, které byly odvysílány jen několik týdnů po uvedení filmu.

Kritika přílišného násilíEdit

A. O. Scott v The New York Times napsal: „Umučení Krista je tak neúprosně zaměřeno na krutost Ježíšových posledních hodin, že se zdá, že tento film vznikl méně z lásky než z hněvu a že se mu daří spíše útočit na ducha než ho povznášet.“ (The Passion of the Christ). David Edelstein, filmový kritik serveru Slate, označil film za „dvouhodinový a šestiminutový snuff movie – Ježíšův masakr motorovou pilou -, který si myslí, že je aktem víry“, a dále Gibsona kritizoval za to, že se zaměřuje na brutalitu Ježíšovy popravy namísto jeho náboženského učení. V roce 2008 se spisovatel Michael Gurnow v časopise American Atheists vyjádřil podobně a označil dílo za mainstreamový snuff film. Kritik Armond White ve své recenzi filmu pro Africana.com nabídl jiný pohled na násilí ve filmu. Napsal: „Gibson jistě ví (lépe, než je kdokoli v Hollywoodu ochoten připustit), že násilí prodává. Problematické je, že Gibson tentokrát natočil film, který žádá citlivou, vážnou a osobní reakci na násilí, a ne jeho obvyklou glorifikaci pomsty.“

V rozhovoru, který s ním vedla Diane Sawyerová, Gibson řekl:

Chtěl jsem, aby to bylo šokující; a chtěl jsem, aby to bylo extrémní… Aby viděli nesmírnost té oběti; aby viděli, že to někdo může vydržet a přesto se vrátit s láskou a odpuštěním, i přes extrémní bolest a utrpení a výsměch. Skutečné ukřižování bylo násilnější než to, co bylo ukázáno ve filmu, ale myslel jsem si, že si z toho nikdo nic neodnese.