Juda cca 1010-1002 př. n. l.; Juda a Izrael cca 1002-970 př. n. l.
c. 1040 př. n. l.
Betlém
c. 970 př. n. l.
Jeruzalém
Dům Davidův
Podle Matoušova a Lukášova evangelia a hebrejské Bible byl David 2. králem Izraele. Byl to spravedlivý král, básník, hudebník a uznávaný válečník. Král David (asi 1040-970 př. n. l.), je také známý tím, že složil žalmy obsažené v biblické knize Žalmy.
Davidova vláda nad Judskem je datována cca 1010 až 1002 př. n. l., zatímco vláda nad Izraelem cca 1002 až 970 př. n. l. David byl nejmladším synem Jesseho a většinu svých mladých let strávil jako pastýř. Narodil se v judské zemi, v Betlémě.
Boží odmítnutí krále Saula
Bůh se zjevil proroku Samuelovi a přikázal mu, aby šel do Betléma, konkrétně do Jišajova domu. Tam měl Bůh Samuelovi ukázat budoucího izraelského krále. Poté měl Samuel vyvoleného krále pomazat. Samuel se vydal do Betléma a informoval Jišaje o svém poslání. Jišaj si nikdy nemyslel, že by se David mohl stát králem, a proto řekl svým dalším sedmi synům, aby prošli před Samuelem. Samuel mu však oznámil, že Bůh si nevybral žádného z nich.
Potázal se proto Jišaje, zda má ještě nějakého syna. Jišaj mu řekl, že nejmladší je malý chlapec, který pase ovce. Samuel přikázal, aby před něj přivedli Davida. Když David přišel, promluvil k Samuelovi Bůh a řekl mu, aby Davida pomazal za budoucího izraelského krále.
Po pomazání začal krále Saula trápit zlý duch od Boha. Jeden z jeho průvodců navrhl, aby ke králi přivedli dobrého hudebníka, který by hrál hudbu. David byl vyhlášený hudebník, a proto byl povolán na králův dvůr, aby hrál hudbu. Od té doby, kdykoli začal Saula trápit zlý duch, David zahrál na harfu a král se cítil lépe.
David a Goliáš
Izraelité válčili s Pelištejci v údolí Ela. Jišaj čas od času posílal Davida, aby donesl jídlo svým starším bratrům do bitvy. Jednoho dne David uslyšel, jak jeden z Filištínů, Goliáš, požaduje, aby Izraelité poslali jednoho ze svých vojáků, aby s ním bojoval. David řekl Saulovi, že je ochoten s Goliášem bojovat. Davidovi bratři byli proti, ale David se Goliáše nebál. Saul Davidovi dovolil, aby s Goliášem bojoval.
David vzal prak a kámen a vydal se k bojišti, kde Goliáš čekal na svého soupeře. Goliáš byl ohromen, když uviděl Davida, protože byl ještě malý chlapec. David použil prak a zasáhl ho kamenem do čela, čímž ho okamžitě zabil. Poté vzal Goliášův meč a setnul mu hlavu. To znamenalo vítězství Izraelců a donutilo Filištínce, aby ve strachu uprchli.
Stal se velitelem
Po vítězství v této bitvě se král Saul rozhodl ponechat si Davida ve svém vojsku natrvalo. Nabídl také svou nejmladší dceru (Míku), aby se stala Davidovou manželkou. Tím se David stal jeho zetěm. Od té doby se David a Saulův syn Jonatán stali velkými přáteli. Král čas od času posílal Davida na vojenské výpravy a vždy byl úspěšný.
Díky tomu se David stal mezi Izraelci velmi oblíbeným a lidé ho měli velmi rádi. Králi se nelíbila popularita, které se Davidovi dostávalo, a rozhodl se ho zabít. Jónatan Davida před královým plánem varoval, a tak uprchl do pouště, kde vytvořil skupinu stoupenců, kteří měli bojovat za utlačované. Tehdejší filištínský král Achiš daroval Davidovi město Siklag. David však nadále tajně podporoval Izraelce.
Izraelský král
Po nějaké době vytáhl král Achiš do boje proti Izraelitům vedeným králem Saulem. Filištíni nevěřili Davidově věrnosti a rozhodli se Davida z války omluvit. Bitva se odehrála u hory Gilboa, kde se Filištínům podařilo zabít Saula a jeho syna Jonatána.
David oplakával smrt svého přítele Jónatana a poté se přesunul do Hebronu, kde byl pomazán na judského krále. Saulův syn Iš-bozet se stal králem Izraele na severu a pokračoval v boji proti Davidovi. Iš-bozet byl v jedné z bitev zabit a izraelští starší se odebrali do Hebronu, kde Davida pomazali za krále nad Judskem a Izraelem. Davidovi bylo 30 let, když byl pomazán na izraelského krále.
Jeho druhá žena
David nadále vítězil v mnoha bitvách, včetně té, v níž dobyl jebuzejskou pevnost a učinil z ní své hlavní město. Jednoho dne se David dopustil cizoložství s Urijášovou ženou Batšebou. Batšeba otěhotněla a David si začal dělat velké starosti. David poslal Urijáše do bitvy a nařídil svému vojsku, aby Urijáše na bojišti opustilo. Urijáš v bitvě zemřel a David se později oženil s Batšebou.
Bůh poslal k Davidovi proroka Nátana, aby mu řekl, že není spokojen s tím, co Urijášovi udělal, a že toto jednání bude mít následky. Po porodu Batšeby dítě těžce onemocnělo a sedmého dne zemřelo. Navzdory očekávání mnohých se David po smrti dítěte radoval a hodoval. Davidův syn Abšalom se vzbouřil proti svému otci a vytáhl do bitvy u Efrajimu. Bohužel byl zabit jedním z Davidových generálů. David se z vítězství neradoval, spíše se otřásl žalem. Pro Davida by raději zemřel místo Abšaloma.
Stáří
Král David vládl Izraeli, dokud nebyl starý a upoutaný na lůžko. Po upoutání na lůžko se jeho nejstarší žijící syn Adoniáš prohlásil za krále. Ačkoli byl Adoniáš Davidovým přirozeným dědicem, Batšeba a prorok Nátan se obávali, že je zabije, a prosili Davida, aby za svého nástupce prohlásil Šalomouna. Šalomoun byl synem Batšeby. Jejich plány se zdařily a Šalomoun byl pomazán za izraelského krále. Před svou smrtí si David Šalomouna zavolal a požádal ho, aby zabil své nejstarší nepřátele. David také přiměl Šalomouna, aby přísahal, že rod Davidův a Šalomounův se stane dědicem judského trůnu navždy. David zemřel v roce 970 př. n. l. poté, co vládl Izraeli 40 let.
Král David je zmiňován nejen v Bibli, ale také v Koránu. Islám považuje Davida za jednoho z hlavních proroků, kterého Alláh poslal, aby vedl Izrael. V Bibli je David připisován jako autor Knihy žalmů, která je považována za knihu božské moudrosti.
.