Starověkému Řecku lze připsat mnoho vynálezů a objevů, i když mnohé z nich byly vyvinuty a přizpůsobeny následujícími generacemi. Díky objevům v oblasti astronomie, geografie a matematiky se staří Řekové stali průkopníky v oblasti vědy. Zájem Řeků o vědeckou specifikaci fyzikálního světa je patrný již od 6. století př. n. l. a Řekové jsou často označováni za otce vědy, medicíny, zoologie a mnoha dalších oblastí. Pozoruhodní vůdci jako Alexandr Veliký a Perikles a jejich inovativní a filozofické myšlenky motivovaly v průběhu dějin tisíce dalších intelektuálů. Zde je seznam 10 největších vynálezů a objevů starověkého Řecka, které se používají dodnes:
Vodní mlýn
Vodní mlýny byly revolučním vynálezem a používaly se po celém světě pro účely tvarování kovů, zemědělství a především mletí. Mlýn znamená mletí, a to vždy znamená mletí obilí. To následně vedlo k výrobě jedlých základních potravin, jako je rýže, obiloviny, luštěniny, mouka atd. Od svého vynálezu se vodní mlýn dočkal řady úprav, které lidem umožnily používat jej k mletí různých surovin. Tyto mlýny se dodnes používají v mnoha částech světa a plní podobnou funkci.
Tento užitečný vynález má svůj původ v nejstarším známém Perachorově kole, které vzniklo již ve třetím století před naším letopočtem v Řecku a které s největší pravděpodobností vynalezl soudobý řecký inženýr Filón Byzantský. Dříve se mělo za to, že části mechanického pojednání o tomto konkrétním vodním mlýnu, které napsal sám Filón, mají arabský původ. Nedávný výzkum britského historika M. J. T. Lewise však prokázal, že vodní mlýn byl starověkým řeckým vynálezem.
Odometr
Jeden z nejpoužívanějších přístrojů současnosti, odometr, měří ujetou vzdálenost vozidla, například jízdního kola nebo automobilu. Přestože moderní počítadla ujeté vzdálenosti jsou digitální, ještě nedávno byla spíše mechanická a s rozvojem technologií se pomalu vyvíjela v elektromechanická. Tento všudypřítomný přístroj se používal i ve starověkém Řecku.
Vitruvius poprvé popsal odometr jako přístroj používaný k měření vzdálenosti kolem roku 27 př. n. l., ale důkazy ukazují na Archiméda ze Syrakus jako jeho vynálezce někdy kolem první punské války. Někteří historici připisují jeho vynález také Heronovi z Alexandrie. Bez ohledu na to, kdo jej vynalezl, byl počítadlo kilometrů v pozdním helénistickém období a u Římanů hojně používáno k určování vzdálenosti ujeté vozidlem. Přesným měřením vzdálenosti přispěl k revoluci při stavbě silnic. Římané pak mohli pečlivě označovat vzdálenosti pomocí milníků.
Budík
Jedním z nejpoužívanějších přístrojů dnešní doby je budík a i ten má svůj původ ve starém Řecku. V průběhu času prošel budík řadou změn a vylepšení, od mechanického budíku až po moderní pomůcky, jako jsou mobilní telefony, které jsou vybaveny vestavěným budíkem.
První budíky používané starými Řeky však nebyly podobné těm dnešním. Helénistický inženýr a vynálezce Ktesibius (285-222 př. n. l.) vybavil své klepsydry neboli vodní hodiny ciferníkem a ukazatelem, který ukazoval čas, a přidal důmyslný systém budíků, který spočíval ve vhazování oblázků do gongu nebo v troubení na trubku zatlačením zvonové nádoby do vody a odebírání stlačeného vzduchu přes tlukoucí rákos v předem stanovených časech. Starořecký filozof Platón (428-348 př. n. l.) prý vlastnil velké vodní hodiny s blíže neurčeným budíkovým signálem podobným zvuku vodních varhan. Používal je v noci, pravděpodobně k signalizaci začátku svých přednášek za úsvitu.
Kartografie
Kartografie je studium a praxe tvorby map. Již od starověku hrála důležitou roli při cestování a navigaci. Přestože nejstarší známé doklady o kartografii ukazují na starověký Babylon již v 9. století př. n. l., Řekové využili toho, co měli k dispozici, a postavili kartografii do nového světla. Anaximandr byl jedním z prvních průkopníků kartografie, který vytvořil mapu světa. Narodil se mezi lety 611 a 610 př. n. l. a významně přispěl k rozvoji astronomie a geografie.
Anaximandera zmiňuje ve svém díle Aristoteles, který ho zařadil mezi žáky fyzikální školy, jejímž proponentem byl Thalés. Anaximandr do své mapy zahrnul všechny obydlené oblasti světa. Mapa vyšla ve formě tabulky a v jejím středu se nacházela Iónie. Na východě ji ohraničovalo Kaspické moře a na západě sahala až k Herkulovým sloupům. Střední Evropa ohraničovala mapu na severu, zatímco Etiopie a Nil se objevovaly na jižním konci.
Anaximandr měl obrovský přínos v oblasti kartografie a geografie a jeho mapa světa byla vskutku úžasným počinem té doby.
Olympijské hry
Moderní olympijské hry jsou jednou z největších sportovních podívaných moderní doby. Když však Pierre de Coubertin, zakladatel mezinárodního olympijského výboru, v roce 1896 zahájil první moderní olympijské hry, nechal se inspirovat antickými olympijskými hrami, které se konaly v Řecku před více než 2700 lety. Podle historických záznamů lze první starověké olympijské hry vysledovat až do roku 776 př. n. l. Byly zasvěceny olympským bohům a konaly se na pláních Olympie.
Istmijské hry se konaly každé dva roky na Korintském průlivu. Pythijské hry se konaly každé čtyři roky poblíž Delf. Nejslavnější hry v Olympii na jihozápadě Řecka se konaly každé čtyři roky. Na tuto podívanou se sjížděli lidé z celého řeckého světa. Vítězové dostávali jako odměnu věnce z olivových listů nebo koruny.
Základ geometrie
Geometrie je nepochybně jedním z nejstarších odvětví matematiky, možná starší než samotná aritmetika. A její praktická potřeba si vyžádala používání různých geometrických technik mnohem dříve, než byla některá z nich zaznamenána v historii. Egypťané, Babyloňané a Indové byli jedni z prvních, kteří mnohé takové techniky začlenili a používali, ale nikdy nevypracovali pravidla a axiomy, jimiž se geometrie řídí. Babyloňané předpokládali, že hodnota pí je 3, a nikdy nezpochybňovali její přesnost.
Poté přišel věk řecké geometrie a vše se změnilo. Řekové trvali na tom, že geometrická fakta musí být stanovena deduktivním uvažováním, podobně jako se to dělá dnes. Thalés z Milétu, považovaný za otce geometrie, navrhl v 6. století př. n. l. řadu axiomů a pravidel, která byla skutečně založena na úvaze (tzv. matematické pravdy). Poté přišli Pythagoras, Euklides a Archimedes, jejichž geometrické axiomy a pravidla se dodnes vyučují ve školách. Řeckých matematiků a geometrů, kteří přispěli k dějinám geometrie, bylo mnohem více, ale tato jména jsou skutečnými velikány, těmi, kteří vyvinuli geometrii tak, jak ji známe dnes.
Počátky lékařské praxe
Antický svět na tom nebyl příliš dobře, pokud jde o léčení nemocí. Tehdy se předpokládalo, že nemoci jsou způsobem, jakým bohové trestají lidi, a všechny možné léky byly obestřeny pověrami. To vše se změnilo, když Hippokrates z Kosu začal shromažďovat údaje a provádět pokusy, aby prokázal, že nemoc je přirozený proces; že příznaky a symptomy nemoci jsou způsobeny přirozenými reakcemi těla na chorobný proces. Hippokrates se narodil roku 460 př. n. l., byl starořeckým lékařem klasického věku a byl považován za jednu z nejvýznamnějších osobností v dějinách medicíny. Byl označován za otce západní medicíny jako uznání jeho trvalého přínosu tomuto oboru a byl zakladatelem Hippokratovy lékařské školy.
Nejznámějším jeho přínosem je Hippokratova přísaha, která nese jeho jméno. Právě tento dokument poprvé navrhl etickou normu mezi lékaři. Zahrnuje mnoho důležitých pojmů, které se používají dodnes, například mlčenlivost mezi lékařem a pacientem.
Přečtěte si více o Hippokratových objevech.
Moderní filosofie
Před érou antického Řecka svět nevnímal filosofii tak, jak ji vnímáme dnes. Byla více zahalena pověrami a magií, než by kdy byla. Egypťané například věřili, že pokud Nil stoupá a zaplavuje půdu, která je tmavá a úrodná, jejich faraon to přikázal. Řekové však přistupovali k filozofii z jiného směru. Rozvíjeli filozofii jako způsob, jak porozumět světu kolem sebe, aniž by se uchylovali k náboženství, mýtům nebo magii. Ve skutečnosti byli raní řečtí filozofové zároveň vědci, kteří pozorovali a studovali známý svět, zemi, moře, hory, sluneční soustavu, pohyb planet a astrální jevy.
Jejich filozofie založená na uvažování a pozorování známého světa sehrála klíčovou roli při utváření západní filozofické tradice. Filozofové jako Sokrates, Platón a Aristoteles byli natolik vlivnými filozofy, že jejich studie sloužily k výuce následujících věků Římanů a dalších západních kultur.
Pojmem demokracie
Pojmem demokracie je myšlenka, že každý občan má stejné možnosti a může se podílet na vládě. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších stylů vládnutí v moderním světě. A ještě více fascinující je skutečnost, že demokracie má svůj původ také ve starověkém Řecku. Ve skutečnosti lze koncept a realizaci demokracie vysledovat z dnešní doby až do starověkých Athén.
Ačkoli existují důkazy, že demokratické formy vlády v širším slova smyslu mohly existovat v několika oblastech světa již dlouho před přelomem 5. a 6. století, obecně se má za to, že koncepty demokracie a ústavy vznikly na jednom konkrétním místě a v jednom konkrétním čase – ve starověkých Athénách kolem roku 508 př. n. l.. Z tohoto důvodu jsou Athény považovány za místo zrodu demokracie. Tento přechod od vykořisťování aristokracií k politickému systému, v němž mají všichni členové společnosti stejný podíl na formální politické moci, měl významný vliv na budoucí civilizace.
Objevy v moderní vědě
S ohledem na důkazy by bylo spravedlivé říci, že starověcí Řekové měli v různých odvětvích vědy vynikající přínos. V oblasti astronomie, biologie a fyziky učinili několik ohromujících objevů, které se vymykaly dobovým stereotypům. Mnoho starořeckých intelektuálů vynikalo v matematice, fyzice a astronomii.
Aristoteles zavedl představu Země jako zeměkoule. Klasifikoval také živočichy a je často označován za otce zoologie. Theofrastos byl prvním botanikem, kterého známe z písemných pramenů. Pythagorejci nejenže učinili první pokroky ve filozofii a geometrii, ale také navrhli heliocentrickou hypotézu, podle níž se Země otáčí kolem Slunce, a nikoli naopak, jak se tehdy věřilo. Tato myšlenka natolik předběhla svou dobu, že byla považována za rouhání. Archimedes zjistil, že ponořením pevného předmětu do vody se vytlačí stejné množství kapaliny, jako je objem předmětu. Řekové měli tak velký vliv na rané koncepce vědy, že většina symbolů používaných ve fyzice a matematických rovnicích je odvozena z řecké abecedy.
Podívejte se také na:
- Top 10 starověkých římských vynálezů
- Top 11 vynálezů a objevů Mezopotámie
- Top 18 starověkých čínských vynálezů a objevů
- Top 10 vynálezů mayské civilizace
- Top 10 vynálezů a objevů starověkého Egypta
Závěr
Bezpochyby, Řecká společnost inspirovala výdobytky, které utvářely základy starověké západní civilizace. Byli natolik odvážní, že se vydali směrem, kam se žádná jiná civilizace předtím neodvážila. Dosáhli velkých úspěchů v umění, filozofii, vědě, architektuře a mnoha dalších oblastech. Přestože některé jejich myšlenky byly časem zavrženy, mnoho objevů a vynálezů starých Řeků se používá dodnes. Významný objev, že Slunce je ve středu sluneční soustavy, byl kdysi ignorován, ale později znovu objeven a odsouhlasen. Starověké řecké vynálezy a objevy jsou četné a rozšířené – od děl po vodovod, urbanismus, trakaře, sprchy, majáky, kanály a mnoho dalších. Jediný výčet jim nemůže učinit zadost.