V literární teorii je textem jakýkoli objekt, který lze „číst“, ať už se jedná o literární dílo, pouliční značku, uspořádání budov v městské čtvrti nebo styl oblečení. Je to ucelený soubor znaků, který předává nějaké informační sdělení. O tomto souboru znaků se uvažuje spíše z hlediska obsahu informačního sdělení než z hlediska jeho fyzické podoby nebo média, v němž je reprezentováno.
V oblasti literární kritiky, „text“ označuje také původní informační obsah určitého písemného díla; to znamená, že „text“ díla je ono prvotní symbolické uspořádání písmen, jak bylo původně vytvořeno, bez ohledu na pozdější změny, zhoršení, komentáře, překlady, paratexty atd. Pokud se tedy literární kritika zabývá určením „textu“, jde jí o rozlišení původního informačního obsahu od všeho, co bylo k tomuto obsahu přidáno nebo z něj odečteno, jak se objevuje v daném textovém dokumentu (tj. fyzické reprezentaci textu).
Protože dějiny psaní předcházely vzniku pojmu „text“, většina textů nebyla psána s ohledem na tento pojem. Většina písemných děl spadá do úzkého okruhu typů popsaných teorií textu. Pojem „text“ se stává relevantním tehdy a tehdy, když je „ucelené písemné sdělení dokončeno a je třeba na něj odkazovat nezávisle na okolnostech, za nichž bylo vytvořeno“
.