V životě existuje spousta konkrétních děsivých věcí, to je jisté – přírodní katastrofy, studentské půjčky, superbakterie, mansplainers… chápete. Ale pokud svůj pohled na svět rozšíříte o oblast nadpřirozena, pak máte v repertoáru strašidelných věcí úplně novou várku. Život je však vzrušující, když přijímáte neznámé, takže je opravdu dobré znát rozdíl mezi duchy, poltergeisty a démony, a to z mnoha důvodů. Zaprvé proto, že je to opravdu fascinující. Zadruhé, když budete přesně vědět, s jakým typem nadpřirozené entity mají postavy co do činění, budou vám horory dávat mnohem větší smysl. A za třetí, mohlo by se vám to hodit v případě, že by vás někdy nějaká… pronásledovala? Dobře, promiň, nesnažím se za tebe vkládat do vesmíru takovou energii nebo tak něco, ale jen to říkám. Hej, musíš se chránit – je to tam venku obrovský n‘ divoký paranormální svět.
Je snadné dát všechny nejznámější pozoruhodné nadpřirozené entity do jednoho pytle – jako „aha, podívej se na toho ducha/démona/poltergeista“. Ale no tak, vždyť je skoro Halloween a máme na víc! Všechny tyto entity jsou navzájem zcela jedinečné a strašení kteroukoli z nich přináší úplně jiný (a děsivý) pytel triků. Pojďme si v těchto třech typech nadpřirozených entit udělat super jasno – které z nich jsou možná pohodové, které rozhodně ne a čím se každá z nich liší od ostatních -, když mi dovolíte jednou provždy vysvětlit duchy, poltergeisty a démony. Čtěte dál.
Duchy
Duchy: Stará klasika, pokud jde o nadpřirozené bytosti. Je známo, že duchové jsou jednoduše duchové zemřelých lidí, kteří se nechávají vidět živými. Obvykle o sobě dávají vědět pouze zrakem, ale říká se, že jsou také schopni mluvit, měnit teplotu v místnosti nebo přinášet se svou přítomností určitý zápach. „Duchové jsou téměř výhradně mrtví lidé, kteří přešli do posmrtného života kvůli nevyřešeným problémům nebo násilné smrti,“ vysvětluje Mystic Investigations na svých stránkách. Obecně jsou tedy duchové problémové duše, to ano, ale neznamená to, že jsou zrovna nebezpeční nebo zlovolní (i když takoví prý mohou být, pokud byli za života obzvlášť zlí). Často se může stát, že jsou jen zmatení, snaží se uzavřít něco, co se stalo v jejich pozemském životě, nebo jsou příliš rozrušeni svým vlastním násilným koncem, než aby mohli plně přejít do další sféry, což způsobuje, že částečně zůstávají zde, a tudíž mají kontakty s živými lidmi. Nebo to někdy může být jen extrémně odhodlaný člověk, který nechtěl zemřít a není připraven odejít.
V každém případě duchové obvykle zažili ve svém životě nějaké trauma – ať už souvisí s jejich smrtí, nebo ne – a mají tendenci držet se místa, kde se tyto těžko přemístitelné minulé události odehrály (i když je známo, že občas straší i lidi a předměty). Tím lze vysvětlit „strašidelné domy“, kde duch zůstává bez ohledu na to, kdo se v daném prostoru pohybuje nebo ho opouští. Pokud máte podezření, že vás straší duch, můžete si dát pozor na znamení. Indikátorem může být pocit náhlého, nevysvětlitelného studeného chladu v místnosti, stejně jako nevysvětlitelný nepříjemný zápach (nebo někdy i příjemný zápach). Mnoho lidí, kteří tvrdí, že se setkali s duchy, tvrdí, že měli pocit, že je někdo pozoruje, a také slyšeli ve svém domě podivné zvuky nebo hlasy.
Poltergeisté
Mnozí z nás znají poltergeisty ze stejnojmenné klasické filmové série. Samotné slovo se překládá jako „hlučný duch“, což odkazuje na jeho zjevnou schopnost dělat hluk, házet kolem sebe předměty a jinak narušovat naše fyzické prostředí – a nás. Jsou prý schopni doslova kousat, štípat a jinak napadat či obtěžovat své lidské oběti, stejně jako pohybovat, házet a dokonce rozbíjet předměty. A přestože z definice tohoto slova vyplývá, že poltergeist je specifický druh ducha (jak uvádějí i některé jiné zdroje), mnozí odborníci se domnívají, že ve skutečnosti jde o zcela odlišné entity. „oltergeist nemá s duchy nebo strašidly vůbec nic společného,“ vysvětlují Psychic Elements na svých stránkách. „Nejlépe je lze popsat jako aktivní kinetickou energii, která způsobuje fyzické poruchy.“ To dává smysl, protože duchové obecně nejsou schopni proniknout do fyzické sféry extrémním způsobem, který činí poltergeisty jedinečnými.
Dalším klíčovým rozdílem je, že poltergeisté nejsou obvykle viditelní tak jako duchové, i když bez ohledu na to nemají problém dát o sobě vědět. „Poltergeisté jsou extrémně rozzlobené a násilné netělesné entity, které mají moc vyrážet … a fyzicky zasahovat do našeho prostředí,“ píše se v Mystic Investigations. Takže zatímco vidět ducha je jistě nadmíru děsivé, být v prostoru s poltergeistem, ať už neviditelným, nebo ne, je přímo nebezpečné, protože je známo, že rozbíjejí předměty, zraňují lidi a jinak působí spoušť ve fyzické sféře.
Na rozdíl od duchů se říká, že poltergeist se živí přímo emocionálním stavem konkrétního člověka a není spojen s místem. „Poltergeisté nejsou rozzlobení duchové toužící po odplatě, ale psychické poruchy obklopující nešťastnou osobu, často teenagera,“ vysvětlují Psychické prvky. A jak uvádí Ghosts And Gravestones, „někteří odborníci to vysvětlují jako hromadnou formu energie, kterou živá osoba nevědomky ovládá“. Z tohoto důvodu je známo, že poltergeisté sledují energii nebo osobu, spíše než že by obývali určitý prostor jako duchové, a důvodem, proč je známo, že jsou spojeni s teenagery, jsou mimořádně silné emoce a zmatky, které přicházejí s dospíváním a pubertou. Díky, hormony.“
Démoni
OK, teď přecházíme k těm opravdu děsivým věcem, každopádně IMO. Byl jsem vychován jako katolík, a přestože se s tímto systémem víry už vůbec neztotožňuji, hluboce zakořeněný strach z démonů a posedlosti a všech těch zábavných/zlých věcí je ve mně stále naprosto živý. Přitom démoni jsou definováni jako „zlý duch nebo ďábel, zejména takový, o němž se předpokládá, že posedne člověka nebo působí jako trýznitel v pekle“. Takže ano, nikdy to není dobrá věc. Jsou všeobecně považováni za zákeřné a zlovolné povahy a v historii se na ně odkazovalo v bezpočtu druhů folklóru, náboženství a kultur. Z náboženského hlediska jsou často považováni za padlé anděly nebo jiné „nižší bohy“, kteří vládnou nějakou nadpřirozenou mocí. „Démonovi nejde o žádné řešení problému, ale spíše o čiré zlomyslné zlo, protože se živí emocionální energií strachu a hněvu,“ vysvětluje Mystic Investigations. Tím se samozřejmě liší od duchů – a přestože nebezpečí a možnost fyzické destrukce spojené s démony lze přirovnat k poltergeistovi, v případě démonů je považováno za mnohem závažnější a démoni mají moc se v lidské sféře velmi zviditelnit. „démoni se nám mohou zjevovat, brát na sebe fyzickou podobu, aby se nás pokusili přimět k páchání zla,“ napsal server ThoughtCo na svých stránkách. Jsou prý velmi přesvědčiví a lákaví (vzpomeňte si na hada v mýtu o Adamovi a Evě) a loví zranitelné, citově rozrušené lidi, kteří mohou zoufale potřebovat pomoc, nejsou schopni jasně myslet nebo jsou slabí v jiných ohledech.
A i když vás démoni nemusí nutně pronásledovat tak jako duchové, mohou se dopustit i horších věcí: posedlosti. „K démonické posedlosti dochází, když člověk neustálou spoluprací s démonem v podstatě pozve démona dovnitř tím, že sladí svou vůli s vůlí démona,“ vysvětluje ThoughtCo. Zde se hodí démonova hadí přesvědčovací schopnost – v podstatě vás musí přesvědčit, abyste mu dovolili vstoupit, a proto loví lidi s citovou nebo fyzickou slabostí, kteří mohou být zoufalí nebo prostě nemají dostatečně silnou vůli, aby odmítli pokušení nabízená démonem. Doufejme, že si všichni zachováme ocelovou vůli a že v budoucnu nebude nutné žádné vymítání. Přesto jsme rádi, že tato možnost existuje… Pro všechny případy, že ano?