Přestože jeho myšlenky byly kontroverzní, byl Sigmund Freud jedním z nejvlivnějších vědců v oblasti psychologie a psychiatrie. Od doby, kdy Freud publikoval své teorie, uplynulo již více než 100 let, přesto stále ovlivňuje naše představy o osobnosti a mysli.
Život
Freud se narodil 6. května 1856 ve Freibergu na Moravě v Rakousku-Uhersku obchodníkovi s vlnou a jeho druhé manželce Jakobě a Amálii. Toto město je dnes známé jako Příbor a nachází se v České republice.
Po většinu života vyrůstal ve Vídni, kde se v roce 1886 oženil s Martou Bernaysovou. Měli spolu šest dětí. Jeho dcera Anna Freudová se rovněž stala významnou psychoanalytičkou.
V roce 1909 Freud přijel do Spojených států a přednesl své teorie na Clarkově univerzitě v Massachusetts. Byla to jeho první prezentace mimo Vídeň. V té době už byl velmi známý, a to i mezi laiky.
V roce 1923, ve věku 67 let, byla Freudovi po mnoha letech kouření doutníků diagnostikována rakovina čelisti. Jeho léčba zahrnovala 30 operací během následujících 16 let, jak uvádí pořad PBS „A Science Odyssey“.
Freud prožil svůj dospělý život ve Vídni až do její okupace Německem v roce 1938. Ačkoli byl Freud Žid, jeho sláva ho z větší části zachránila. Nacisté pálili jeho knihy po celém Německu, ale po krátkém zabavení pasu mu dovolili opustit Rakousko. Se svou ženou uprchl do Anglie, kde v září 1939 zemřel.
Dílo
V roce 1873 Freud nastoupil na lékařskou fakultu Vídeňské univerzity. V roce 1882 se stal klinickým asistentem ve Všeobecné nemocnici ve Vídni a vzdělával se u psychiatra Theodora Meynerta a profesora vnitřního lékařství Hermanna Nothnagela. V roce 1885 Freud dokončil důležitý výzkum mozkové dřeně a byl jmenován lektorem neuropatologie, uvádí Encyclopedia Britannica.
Velký vliv na průběh Freudovy kariéry měl jeho přítel Josef Breuer, lékař a fyziolog. Breuer svému příteli vyprávěl o tom, jak pomocí hypnózy vyléčil pacientku Bertu Pappenheimovou (uváděnou jako Anna O.) z toho, čemu se tehdy říkalo hysterie. Breuer ji hypnotizoval a ona byla schopna mluvit o věcech, které si ve vědomém stavu nepamatovala. Její příznaky se poté zmírnily. Tato metoda se stala známou jako „mluvící léčba“. Freud poté odcestoval do Paříže, aby dále studoval u Jeana-Martina Charcota, neurologa proslulého používáním hypnózy k léčbě hysterie.
Po tomto novém směru studia se Freud v roce 1886 vrátil do svého rodného města a otevřel si praxi, která se specializovala na nervové a mozkové poruchy. Zjistil, že hypnóza nefunguje tak dobře, jak doufal. Místo toho vyvinul nový způsob, jak přimět lidi, aby mluvili svobodně. Nechal pacienty ležet na pohovce, aby se cítili pohodlně, a pak jim řekl, aby mluvili o čemkoli, co je napadne. Freud si zapisoval vše, co dotyčný řekl, a analyzoval to, co řekl. Tato metoda léčby se nazývá volná asociace. Své poznatky publikoval spolu s Breuerem v roce 1895 v práci nazvané Studien über Hysterie (Studie o hysterii).
V roce 1896 Freud vytvořil termín psychoanalýza. Jedná se o léčbu duševních poruch s důrazem na nevědomé duševní procesy. Říká se jí také „hlubinná psychologie“.
Freud také vytvořil to, co považoval za tři děje lidské osobnosti, nazývané id, ego a superego. Id jsou primitivní instinkty, jako je sex a agrese. Ego je „jáská“ část osobnosti, která interaguje se světem, v němž člověk žije. Superego je etická část osobnosti, která vytváří morální normy pro ego.
V roce 1900 Freud prorazil v psychologii vydáním knihy „Výklad snů“. Freud ve své knize pojmenoval energii mysli libido a uvedl, že libido je třeba vybít, aby zajistilo potěšení a zabránilo bolesti. Pokud nebylo uvolněno fyzicky, vybíjela se energie mysli prostřednictvím snů.
Kniha vysvětlovala Freudovo přesvědčení, že sny jsou pouhým splněním přání a že analýza snů může vést k léčbě neurózy. Došel k závěru, že sen má dvě části. „Zjevný obsah“ byl zjevný pohled a zvuky ve snu a „latentní obsah“ byl skrytý význam snu.
„Výklad snů“ psal dva roky. Podle PBS na ní vydělal jen 209 dolarů a trvalo osm let, než se prodalo 600 výtisků.
V roce 1901 vydal „Psychopatologii každodenního života“, která dala život rčení „freudovský skluz“. Freud teoreticky tvrdil, že zapomínání nebo přeřeknutí nejsou náhodné. Jsou způsobeny „dynamickým nevědomím“ a prozrazují o člověku něco významného.
V roce 1902 se Freud stal profesorem na vídeňské univerzitě. Brzy získal stoupence a založil takzvanou Psychoanalytickou společnost. Podobné skupiny vznikaly i v dalších městech. Freudovými prvními následovníky byli i další slavní psychologové, například Alfred Adler a Carl Jung.
V roce 1905 vyšla jedna z nejkontroverznějších Feudových teorií, teorie o sexuálním pudu, pod názvem „Drei Abhandlungen zur Sexualtheorie (Tři příspěvky k sexuální teorii)“. Teoreticky tvrdil, že sexuální pud je velkým faktorem určujícím psychiku člověka, a to i u kojenců, což je myšlenka, které se dotkl již v dřívějších pracích. Rozvinul také teorii „Oidipova komplexu“. Tato teorie tvrdí, že chlapci mají sexuální přitažlivost vůči matce, která může vyvolat žárlivost vůči otci.
O další Freudově kontroverzní sexuální teorii hovořil ve své přednášce z roku 1933 nazvané „Ženskost“. Teorie, kterou nazval „závist penisu“, uváděla, že ženy začínají v dětství závidět penis a tato závist se projevuje jako láska dcery k otci a touha porodit syna, protože ti jsou tak blízko, jako by nikdy neměli vlastní penis.
Freud je často terčem vtipů pro svůj sklon přisuzovat všemu sexuální význam. Pravděpodobně apokryfní historka říká, že když někdo naznačil, že doutníky, které kouřil, jsou falickými symboly, Freud údajně řekl: „Někdy je doutník prostě jen doutník“. Někteří to označují za „Freudův vrcholný antifreudovský vtip“. Podle Alana C. Elmse v článku publikovaném v roce 2001 v Annual of Psychoanalysis však neexistuje žádný písemný záznam o tom, že by tento citát skutečně pocházel od Freuda.
V psychologických a psychiatrických kruzích se během Freudova života i po jeho smrti vedlo mnoho sporů o jeho teorie, což podle některých může jen dokazovat jeho myšlenky. „Freud objevil a učil o nevědomé mysli a psychologických obranách, včetně popírání a potlačování,“ říká doktorka Carole Liebermanová, psychiatrička z Beverly Hills, která studovala u Anny Freudové na její londýnské klinice a praktikuje freudovskou psychoanalytickou terapii. „Takže tím, že se lidé snaží popírat Freudovy poznatky, je vlastně potvrzují.“
.