Nový druh dinosaura, kterého objevili paleontologové v Brazílii, možná nezní jako něco velkého, fosilie naznačují, že to byl masožravec o velikosti kuřete, ale jeho mizerný vzrůst mohl popírat hojnost šviháctví. Rentgenové snímky zkameněliny odhalily aureolu fantaskních výčnělků obklopujících jeho kosti, které podle vědců mohly být součástí křiklavých pářících projevů konkurujících moderním pávům a rajským ptákům, píše Will Dunham pro agenturu Reuters.
Vědci v časopise Cretaceous Research popisují ozdoby včetně hřívy potenciálně barevných protopeří, která se táhla po krku a zádech, a co je nejpodivnější, dvě tuhé, stuze podobné struktury vyčnívající z každého ramene téměř šest centimetrů, uvádí Karina Shah pro New Scientist.
„Tyto struktury jsou opravdu propracované; díky nim vypadalo toto zvíře dost velkolepě, stejně jako vypadá velkolepě rajský pták ,“ říká David Martill, paleontolog z University of Portsmouth a spoluautor nové studie, John Pickrell z časopisu Science News. „Když mají ptáci takové peří, předvádějí různé nóbl tance a exhibice, takže tento dinosaurus vypadá, jako by se trochu předváděl.“
Výzkumníci našli nový druh ve vápencích formace Crato v severovýchodní Brazílii. Pojmenovali ho Ubirajara jubatus, což pochází z místního domorodého slova v jazyce Tupi, které znamená „pán kopí“, a jubatis, které pochází z latinského slova pro „hřívu“ nebo „chocholku“, podle Science News. Ubirajara jubatus žil v období křídy, zhruba před 110 miliony let, a i když se jeho pozůstatky objevily v dnešní Brazílii, jeho rodným kontinentem za života byla supervelká Gondwana – tektonická směs Jižní Ameriky, Afriky, Indie, Antarktidy a Austrálie, uvádí New Scientist.
Hřívu a ramenní ozdoby tohoto nápadného dinosaura objevili vědci při druhém pohledu na desítky let starou fosilii pomocí digitálních rentgenových snímků s vysokým rozlišením, informuje George Dvorsky pro server Gizmodo. Vědci tvrdí, že hříva i stuhy na ramenou byly vyrobeny z bílkoviny keratin, která tvoří také vlasy, nehty a ptačí peří.
„Stuhovité struktury se nepodobají ničemu, co jsme dosud viděli. Jsou podlouhlé a ploché a po jejich délce se táhne hřeben, který tyto struktury pravděpodobně zpevňoval,“ říká Robert Smyth, paleontolog z University of Portsmouth a první autor článku, serveru Gizmodo. „Podobně tvarovaná vlákna jsou známa i u jiných dinosaurů, ale u žádného z nich nejsou v porovnání s velikostí zvířete tak velká.“
Hříva se podle časopisu New Scientist skládala ze štíhlých vláken, která místy dosahovala délky čtyř centimetrů.
„Pravděpodobně z dálky vypadala spíše chlupatá než opeřená,“ říká Martill agentuře Reuters. „Pravděpodobně měl chlupům podobné protopeří na většině těla, ale dochovalo se pouze podél krku, zad a paží. Ta na zádech jsou velmi dlouhá a dodávají mu jakousi hřívu, která je pro dinosaury unikátní.“ Martill dodává, že podle jeho názoru mohl být i docela pestrý.
Podle Science News je tento exemplář prvním přímým důkazem dinosaura se strukturami podobnými peří nalezeným na jižní polokouli a naznačuje, že používání peří při vystavování může mít dávné evoluční kořeny v rámci skupiny masožravých dinosaurů zvaných compsognathidé.
V rozhovoru pro Science News Max Langer, paleontolog z univerzity v São Paulu, který se na výzkumu nepodílel, poznamenává, že je škoda, že fosilie skončila v Německu místo v Brazílii a že její následná analýza proběhla bez účasti brazilských vědců.
Science News uvádí, že Martill a další z autorů článku získali zkamenělinu z paleontologického muzea v brazilském městě Crato se svolením místních úředníků a v roce 1995 ji převezli do Německa, kde je dodnes.
.