Předpokládám, že jen plnohodnotná alba a žádná kolaborace
The Calm Before the Storm – Skvělé album od začátku do konce, ale není to úplně ten Tech, kterého známe a milujeme naplno.
The Worst – Menší nebo lepší verze The Calm Before the Storm, záleží na tom, koho se ptáte. Je to docela dobrý, Trauma je banger
Anghellic – Klasický Tech N9ne, jeho poslední album s Don Juanem, jeho první album, na kterém se podílel Krizz Kaliko (Who You Came To See), a těžko s tímhle albem udělat chybu. Pro mnohé je to jejich nejoblíbenější, já si nemyslím, že je to jeho nejlepší album, ale rozhodně by se mělo poslouchat
Absolute Power – Tohle je moje třetí nejoblíbenější Techovo album. Skladby jsou takové, jak název alba napovídá, pokud potřebujete hudbu na cvičení, pusťte si tohle album. Klasické písničky od I’ma Playa přes Here Comes Tecca Ninna až po (můj nejoblíbenější song z celé hudby) Slacker
Everready – Tohle je moje 2. nejoblíbenější album Tech. Dlouho bylo na 1. místě, než mi přirostlo k srdci jedno z jeho pozdějších alb, ale Everready je dokonalý průnik všech stylů, které Tech dělá, až to později o jedno vylepšil
Killer – Tady je moje 4. nejoblíbenější album a musím uznat, že „all killer no filler“ je blbost, protože na tomhle albu bylo rozhodně hodně výplně. Je to dvoudiskové album, bude na něm výplň. S tím, že i ty písničky, které byly celkově zbytečné, bylo prostě hrozně zábavné poslouchat, a tohle album obsahuje jedny z nejlepších „komediálních“ písniček, které Tech udělal (Wheaties, The Waitress, Seven Words). Pokud budete mít někdy moc volného času, poslechněte si tohle
K.O.D. – Hele, hele, je to moje páté nejoblíbenější album Tech N9ne. Čísla 2-5 v mém top 5 vydal Tech N9ne v rozmezí 7 let, v polovině a na konci roku 2000 byl v ráži. KOD je jeho temné album, má opravdu skvělý příběh a nechává ho vyvětrat spoustu jeho životních problémů. Martini byl skvělý způsob, jak to zakončit, i když Krizz zpívající titulky na minutu nebo dvě by se mohl zbavit hodnoty opakovaného přehrávání té písně lmao
Všechny 6s a 7s – Tohle je Tech N9neovo album s nejvyšším počtem hitů, a to z dobrého důvodu. Podařilo se mu na album dostat E-40, Snoop Dogga, Kendricka Lamara, Yelawolfa, Bustu Rhymese, Lil Waynea, T-Paina a další a měl na něm WorldWide Choppers, Am I A Psycho? a He’s a Mental Giant, což jsou všechno moje nejoblíbenější skladby, stejně jako smutné a procítěné So Lonely a Mama Nem. Tohle album je pro mě upřímně asi šesté a bylo opravdu blízko tomu, aby se dostalo do top 5, ale uprostřed má skupinu sexuálních písní, které se imo trochu vlečou.
Something Else – Jediný způsob, jak můžu tuhle písničku popsat, je, že je to prostě Tech, který je Tech. Na hudbě v něm není nic špatného, miluju Straight Out The Gate, Strange 2013, So Dope a dost dalších (asi mám celé album v playlistu „oblíbených“ v telefonu), ale něco na tom albu jako celku na mě nikdy nevyskočilo jako pozoruhodné. Upřímně řečeno, jsem zmatený, protože i když si raději poslechnu tohle než Anghellic, myslím, že Anghellic je lepší album. Nedokážu si to vysvětlit.
Special Effects – Tady to je, vrchol Tech N9ne. Album číslo 1 imo, je to dokonalá ukázka všeho, co umí. Nejlepší intro k jakémukoliv jeho albu s Aw Yeah?, sborový zpěv na Lacrimosa, rychlý rap na Speedom (WITH EMINEM), heavy metal s Corey Taylorem ze Slipknot na Wither, party song s B.o.B. a 2 Chainz, Give It All, který mi přijde silně nedoceněný, a Roadkill, kde rapuje přes dubstepový beat. Album je rozděleno podle dnů v týdnu. Z Sunday Morning na Sunday Evening, z Monday na Tuesday na Wednesday na Thursday na Friday na Saturday na Sunday a pak Encore. Young Dumb Full of Fun je taky zábavný bonusový track.
The Storm – Mám pocit, že se na tohle hodně spí, a to je škoda, protože je to opravdu dobře poskládané album. Některé věci tam být nemusely (Sriracha, WiFi atd.), ale album se opravdu dobře poslouchalo a bylo další dobrou ukázkou 3 hlavních stylů Tech N9ne, které nám Everready dal.
Planet – Tech řekl, že po The Storm chce znovu představit novým fanouškům svou hudbu a že jeho alba budou ukázkou toho, co umí. Z toho vzešla Planet a album se spoustou skladeb, o kterých by si člověk na první pohled řekl, že se budou skvěle poslouchat, ale několik z nich zapadlo, a to je škoda. Tohle album je skvělé, ale je to asi nejotřepanější album, jaké kdy Tech natočil, to opravdu nemůžu lhát. Habenero znělo super, ale „speedom-mobile“ a „jealous of my dinero, you think you hot, lit, bitch im habenero“ mi přijde prostě divný, stejně jako ten robotický hlas, který přišel později s Dub B Dub a kdoví čím ještě, Red Byers potřeboval víc Kaliko atd, ale pokud vás baví hák na Habenero, tak je album úžasný od Habenera až po Brightfall, pak je tu Red Byers, která není špatná, Never Stray je fajn, Sho Nuff je v pohodě, How I’m Feeling je jedna z mých nejoblíbenějších skladeb, Not a Damn Thing je trefa do černého, My Fault je super příběh, když jsem ji slyšel poprvé, Tappin In se mi vůbec nelíbí, Levitation a We Won’t Go Quietly mi nepřijdou úplně jako Tech songy, ale zní fakt hezky. Líbí se mi, že se u těch dvou písniček vydal jinou cestou, vyšlo to fakt dobře
.