První dodatek

Které kroky vlády podléhají prvnímu dodatku?

První dodatek, stejně jako ostatní části Listiny práv, původně omezoval pouze to, co může dělat federální vláda, a nezavazoval státy. Většina státních ústav měla své vlastní listiny práv a ty obvykle obsahovaly ustanovení podobná těm, která se nacházejí v prvním dodatku. Státní ustanovení však mohly vymáhat pouze státní soudy.

Získejte předplatné Britannica Premium a získejte přístup k exkluzivnímu obsahu. Předplaťte si jej nyní

V roce 1868 však byl k Ústavě USA přidán Čtrnáctý dodatek, který zakazoval státům upírat lidem „svobodu“ bez „řádného soudního procesu“. Od té doby Nejvyšší soud USA postupně použil klauzuli o řádném procesu k uplatnění většiny ustanovení Listiny práv na vlády států. Zejména od 20. do 40. let 20. století Nejvyšší soud aplikoval na státy všechny klauzule prvního dodatku. První dodatek se tak nyní vztahuje na jednání federálních, státních i místních vlád. První dodatek se rovněž vztahuje na všechny složky státní moci, včetně zákonodárných orgánů, soudů, porot a výkonných úředníků a agentur. To zahrnuje i veřejné zaměstnavatele, veřejné univerzitní systémy a veřejné školské systémy.

První dodatek se však vztahuje pouze na omezení uvalená vládou, neboť První a Čtrnáctý dodatek se vztahují pouze na činnost vlády. V důsledku toho, pokud soukromý zaměstnavatel propustí zaměstnance kvůli jeho projevu, nedochází k porušení prvního dodatku. Stejně tak nedojde k porušení, pokud soukromá univerzita vyloučí studenta za to, co student řekl, pokud komerční pronajímatel omezí, jaké samolepky se prodávají na pozemku, který vlastní, nebo pokud poskytovatel internetových služeb odmítne hostovat určité webové stránky.

Zákonodárci někdy přijímají zákony, které chrání řečníky nebo náboženské pozorovatele před odvetnými opatřeními ze strany soukromých organizací. Například hlava VII federálního zákona o občanských právech z roku 1964 zakazuje náboženskou diskriminaci i soukromým zaměstnavatelům. Podobně zákony v některých státech zakazují zaměstnavatelům propouštět zaměstnance za politickou činnost mimo zaměstnání. Tyto zákazy však vyplývají spíše z legislativního rozhodnutí než z prvního dodatku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.