Rhetoric: Umění přesvědčovat
Analýza: Rozložení celku na části za účelem zkoumání
Na rozdíl od shrnutí nevyžaduje rétorická analýza pouze převyprávění myšlenek; místo toho musíte rozpoznat rétorické tahy, kterými se autor snaží přesvědčit své publikum, aby něco udělalo nebo si myslelo. V hojnosti informací 21. století může být někdy obtížné rozeznat, co je rétorická strategie a co pouhá manipulace; pochopení rétoriky a rétorických tahů vám však pomůže lépe se orientovat v informacích, které vás každodenně obklopují. Jinými slovy, rétorické tahy mohou být formou manipulace, ale pokud člověk dokáže tyto tahy rozpoznat, může být kritičtějším konzumentem informací, než slepě přijímat vše, co čte, vidí, slyší atd.
Cílem rétorické analýzy je vysvětlit, co se v textu děje, proč se autor mohl rozhodnout použít určitý tah nebo soubor rétorických tahů a jak tyto volby mohou ovlivnit publikum. Text, který analyzujete, může být vysvětlující, i když se v něm budou vyskytovat aspekty argumentace, protože musíte vyjednávat s tím, o co se autor snaží a co si myslíte, že autor dělá. Edward P. J. Corbett poznamenává, že rétorická analýza „se více zajímá o literární dílo kvůli tomu, co dělá, než kvůli tomu, čím je“ (cit. podle Nordqvist).
Jedním z prvků provádění rétorické analýzy je pohled na rétorickou situaci textu. Rétorická situace je kontext, z něhož je text vytvořen.
- Otázky, které můžete použít ke zkoumání rétorické situace textu, jsou uvedeny v kapitole 6.2.
Dalším prvkem rétorické analýzy je prosté čtení a shrnutí textu. Než se pustíte do analýzy, musíte umět popsat základní teze a hlavní body autorova textu.
- Otázky, které můžete použít ke shrnutí textu, najdete v kapitole 5.1
Chcete-li provést rétorickou analýzu, spojíte rétorickou situaci s textem. Překročíte rámec shrnutí a místo toho se budete zabývat tím, jak autor utváří svůj text na základě jeho kontextu. Při rozvíjení svých čtenářských a analytických dovedností si dovolte při čtení přemýšlet o tom, co čtete, zpochybňovat text a své reakce na něj. Použijte následující otázky, které vám pomohou rozebrat text – rozebrat ho a zjistit, jak funguje:
- Podporuje autor úspěšně tezi nebo tvrzení? Drží se pointa konzistentně v celém textu, nebo v některém místě bloudí?
- Jsou důkazy, které autor použil, účinné pro zamýšlené publikum? Jak by mohlo zamýšlené publikum reagovat na typy důkazů, které autor použil na podporu teze/tvrzení?
- Jaké rétorické tahy podle vás autor používá, aby pomohl dosáhnout svého cíle? Existují volby slov nebo obsahové volby, které podle vás jasně souvisejí s autorovým záměrem v textu?
- Popište tón díla. Je přátelský? Autoritativní? Poučuje? Je kousavý nebo sarkastický? Používá autor jednoduchý jazyk, nebo je plný žargonu? Působí jazyk pozitivně, nebo negativně? Upozorněte na aspekty textu, které vytvářejí jeho tón; věnujte nějaký čas jejich zkoumání a zvažte, jak a proč fungují. (Více se o tónu dozvíte v kapitole 4.5 „Tón, hlas a úhel pohledu“)
- Je autor objektivní, nebo se vás snaží přesvědčit, abyste měli určitý názor? Proč se vás autor snaží přesvědčit, abyste zaujali právě tento názor? Pokud je autor zaujatý, narušuje to způsob, jakým čtete a chápete text?“
- Máte pocit, že autor ví, kdo jste? Zdá se, že je text určen čtenářům, jako jste vy, nebo jinému publiku? Jaké předpoklady autor o svém publiku vyslovuje? Považovala by je většina lidí za rozumné, přijatelné nebo přesné?
- Dává tok textu smysl? Je argumentační linie logická? Jsou v něm nějaké mezery? Jsou nějaká místa, kde máte pocit, že je argumentace nějakým způsobem chybná?
- Snaží se autor působit na vaše emoce? Používá autor v titulku nebo v článku nějaká kontroverzní slova? Mají vliv na vaše čtení nebo na váš zájem?
- Věříte autorovi? Přijímáte jeho myšlenky a nápady? Proč nebo proč ne?
Je také dobré zopakovat si část 2.3 „Jak číst rétoricky“. Tato kapitola doplní výše uvedené rétorické otázky a pomůže vám jasně určit rétorickou situaci textu.
Pokud jste provedli toto základní, rétorické, kritické čtení textu, jste připraveni přemýšlet o tom, jak rétorická situace (oddíl 6.2) – kontext, z něhož text vychází – ovlivňuje určité rétorické apely (oddíl 6.4), které se v něm objevují.