Sídlo Cornelia Vanderbilta II. na 57. ulici a 5. avenue, nyní zbořené. Foto: A.D. White Architectural Photographs, Cornell University Library.
New York City’s Fifth Avenue byla vždycky dost zvláštní, i když byste asi nikdy neuhodli, že začínala s docela obyčejným a funkčním názvem: Middle Road. Stejně jako Komisařův plán pro Manhattan z roku 1811, který racionálně stanovil budoucí rozšíření města, byla i Middle Road součástí dřívějšího realitního plánu městské rady. Jak napovídá její název, Middle Road se nacházela uprostřed rozsáhlého pozemku, který rada prodala v roce 1785, aby získala obecní prostředky pro nové nově zřízené národy. Zpočátku to byla jediná silnice, která zajišťovala přístup do této ještě nezastavěné části Manhattanu, ale později byly vybudovány další dvě silnice (nakonec se z nich staly Park Avenue a Sixth Avenue).
Stálý pochod luxusních rezidencí směrem na sever a s tím související maloobchod má svůj původ tam, kde Pátá avenue doslova začíná: v sídlech na Washington Square Parku. Následovalo Madison Square, ale k tomu, aby se Pátá avenue pevně etablovala jako centrum společnosti, byla zapotřebí kombinace realitní jasnozřivosti a společenského postavení.
Dům paní Astor prostřednictvím Wikimedia
Katalyzátorem proměny Páté avenue se stala rodina Astorových. Patriarcha John Jacob Astor zakoupil ve výše zmíněném prodeji pozemků rozsáhlé plochy Manhattanu, což umožnilo Williamu Backhouseovi Astorovi staršímu darovat v roce 1854 svému synovi a novomanželce Caroline Astorové (rozené Webster Schermerhornové) jako svatební dar pozemek na 34. ulici a 5. avenue.
Staré peníze se však nepotřebovaly chlubit, takže výsledným domem byl spíše skromný brownstone. Příchod výrostků A. T. Stewarta naproti přes ulici však Caroline donutil jednat. Po rozsáhlé rekonstrukci interiéru ve stylu francouzského rokoka se zrodil první „dům paní Astor“. Zde se také dosáhlo a ztratilo společenské postavení, uprostřed slavné čtyřstovky (pojmenované tak jednoduše proto, kolik lidí se vešlo do tanečního sálu paní Astor). Taneční sál, přepychově vybavený uměleckými díly od podlahy až ke stropu a masivním lustrem, byl postaven v novém křídle, které nahradilo stáje.
Když v novém centru světového obchodu, kterým byl New York, vznikaly přes noc nové majetky, bylo jen logické, že každý z nových milionářů potřeboval své vlastní sídlo podél 5. avenue.
Přinášíme vám průvodce po sídlech z doby pozlacené na 5. avenue, a to jak po těch, která dosud stojí, tak po těch, která zanikla.
Vanderbiltův trojpalác: 640 a 660 Fifth Avenue a 2 West 52nd Street: White Architectural Photographs Collection, Cornell University Library
Tyto tři městské domy, postavené v roce 1882 a známé jako „Trojpaláce“, byly darovány dcerám Williama Henryho Vanderbilta, syna komodora Cornelia Vanderbilta. Tyto budovy zabíraly celý blok mezi 51. a 52. ulicí na 5. avenue spolu s rohem 52. ulice. Henryho Claye Fricka zaujala stavba 640 5th Avenue natolik, že údajně při projížďce kolem Trojpaláce se svým přítelem Andrewem Mellonem prohlásil: „To je vše, co kdy budu chtít.“
Frick se skutečně rozhodl napodobit Vanderbiltovu uměleckou sbírku a v roce 1905 se dokonce do 640 5th Avenue nastěhoval s desetiletou nájemní smlouvou, zatímco George Vanderbilt byl zaměstnán stavbou sídla Biltmore v Severní Karolíně. Byl by dům koupil, kdyby závěť Williama H. Vanderbilta nezakázala Georgovi prodávat dům a umění mimo rodinu. Později mohl Vanderbiltův vnuk díky kličce v zákoně nemovitost a umělecká díla prodat manželům Astorovým, kteří ve 40. letech 20. století majetek zase prodali.
Budovy, považované za anachronické, byly zbourány a nahrazeny mrakodrapy. Dnes v nich sídlí maloobchodní řetězce H&M, Godiva a Juicy Couture, zatímco Frickova umělecká sbírka a sídlo zůstaly nedotčeny (včetně tajné bowlingové dráhy v podzemí) na 70. ulici a 5. avenue.
+++
Dům Mortona F. Planta a dům George W. Vanderbilta, 4 E. Vanderbilt House. 52. ulice, 645 a 647 Páté avenue
Via Wikimedia
Architekt C. P. H. Gilbert postavil v roce 1905 toto americké renesanční sídlo na rohu 52. ulice a 5. avenue pro Morgana Freemana Planta, syna železničního magnáta Henryho B. Planta. Dnes je přestavěn na obchod Cartier, ale původní hlavní vchod domu byl na 52. ulici. V sousedství se nacházelo sídlo George W. Vanderbilta, syna Williama Henryho Vanderbilta. Domy, které navrhl Hunt & Hunt rovněž v roce 1905, byly známé jako „mramorová dvojčata“. Průvodce AIA po New Yorku popisuje Plantův i Vanderbiltův dům jako „volnou interpretaci paláců ze šestnáctého a sedmnáctého století“. Vanderbiltovo sídlo na adrese 645 bylo zbouráno, ale zůstalo sídlo 647, kde je nyní obchod Versace.
+++
William K. Vanderbilt Mansion na adrese 660 Fifth Avenue: Zbouráno
Sídlo Williama K. Vanderbilta. Zdroj obrázku: Vanderblake Vanderblake: Library of Congress
Na protější straně domu Mortona F. Planta se nacházelo sídlo Williama K. Vanderbilta, které Williamova manželka Alva Vanderbiltová nechala v roce 1878 postavit u Richarda Morrise Hunta ve francouzsko-renesančním a gotickém stylu. Sídlo, láskyplně nazývané Petit Chateau, bylo součástí houževnaté snahy Alvy Vanderbiltové proniknout do společnosti 400 v době, kdy se na nové peníze ještě pohlíželo s despektem.
Podle knihy Fortune’s Children od Vanderbiltova potomka Arthura T. Vanderbilta II. architekt „Hunt znal své nové mladé klienty velmi dobře a chápal funkci architektury jako odrazu ambicí. Vycítil, že Alva nemá zájem o další dům. Chtěla zbraň: dům, který by mohla použít jako beranidlo, jímž by prorazila brány společnosti.“ Interiéry byly vyzdobeny předměty z cest po Evropě, a to jak ze starožitnictví, tak z „drancování starobylých domů zchudlé šlechty“. Fasáda byla z indiánského vápence a velký sál postaven z kamene vytěženého ve francouzském Caen.
Dostatečně velkolepý dům jí však nestačil, a tak bojovala s vlastním plesem, na který pozvala více než obvyklých 400 osob. Na tento maškarní ples v roce 1883 bylo pozváno 1 200 nejlepších newyorských hostů, ale ne paní Astorová, která okamžitě a konečně zavolala do nového „povýšeného“ domu Alvy, aby jí a její dceři zaručila pozvání na ples.
Ples byl tak neuvěřitelný, jak sliboval, a newyorský tisk měl hlavu a patu. New York Times jej nazvaly „Velký maškarní ples paní W. K. Vanderbiltové“, na němž byl „bezchybný vkus paní Vanderbiltové v kostýmu vidět do dokonalosti“. New York World dokonce napsal, že se jednalo o „událost, která nemá ve společenských análech metropole obdoby“. Tento společenský převrat, který stál 250 000 dolarů, upevnil postavení rodiny Vanderbiltů v newyorské společnosti.
Smutné je, že sídlo bylo v roce 1926 po prodeji developerovi zbouráno a na jeho místě vyrostla 666 Fifth Avenue. Dnes v něm najdete obchodní dům Zara.
+++
680 a 684 Fifth Avenue Townhouses: Zbourány
Fotografie domů Webbových a Twomblyových prostřednictvím The Gilded Hour
Tyto dva městské domy od architekta Johna B. Snooka byly postaveny v roce 1883 pro Florence Adele Vanderbilt Twomblyovou a Elizu Osgood Vanderbilt Webbovou jako dar od Williama H. Vanderbilta. Florence žila v domě 684 až do roku 1926, kdy se přestěhovala do nového sídla severněji podél Central Parku. V roce 1913 prodali Webbovi dům 680 Johnu D. Rockefellerovi. Obě budovy byly zbourány kvůli mrakodrapu, jehož hlavním nájemcem je společnost The Gap.
+++
Sídlo Cornelia Vanderbilta II. 742-748 Fifth Avenue: Zbořeno
Image via Library of Congress
Cornelius Vanderbilt II. použil dědictví po svém otci komodorovi na koupi tří brownstones na rohu 57. ulice a 5. avenue, jejich demolici a stavbu tohoto sídla. Podle knihy Fortune’s Children od Vanderbiltova potomka Arthura T. Vanderbilta II. bylo „všeobecně rozšířeno přesvědčení, že Alice Vanderbiltová se rozhodla zakrnět zámek své švagrové na Páté avenue, a také zakrněl“. Corneliovo sídlo bylo ve své době údajně největším rodinným domem v New Yorku a jeho cihlová a vápencová fasáda jej ještě více odlišovala od sousedů.
Postupně jej zastínily ještě větší komerční mrakodrapy a v roce 1926 byl prodán realitní společnosti, která dům zbourala a na jeho místě postavila obchodní dům Bergdorf Goodman. Přesto je zábavnou výpravou vypátrat pozůstatky tohoto sídla, které jsou nyní roztroušeny po celém Manhattanu, včetně vstupní brány, která je nyní v Central Parku, sochařských reliéfů, které jsou nyní v hotelu Sherry-Netherland, a velkého krbu, který je nyní v Metropolitním muzeu umění.
Při vývoji Páté avenue od panských sídel k luxusním obchodům udržovaly její eleganci podle průvodce AIA po New Yorku dva faktory:
„Sdružení pro Pátou avenue (jehož členové bojovali proti billboardům, botníkům, parkovištím, vyčnívajícím nápisům – dokonce i pohřebním ústavům) a neexistence elů nebo metra. Aby poskytla šlechtickou alternativu rychlé dopravy, byla v roce 1885 založena společnost Fifth Avenue Transportation Company, která do roku 1907 používala omnibusy tažené koňmi, po nichž následovaly s láskou vzpomínané dvoupatrové autobusy. Kdysi dávno byly zvláštní i semafory: bronzové standardy s neogréckým Merkurem na vrcholu, dotované spolkem Fifth Avenue Association, který se staral o styl.“
+++
SOUvisející: A Guide to the Gilded Age Mansions of 5th Avenue’s Millionaire Row – Part II
Michelle Young je zakladatelkou Untapped Cities, publikační a turistické společnosti zaměřené na poznávání a objevování měst v New Yorku. Působí také jako odborná asistentka na Columbia University Graduate School of Architecture, Planning and Preservation a je autorkou připravované knihy o historii Broadwaye z nakladatelství Arcadia Publishing. Sledujte ji na Twitteru @untappedmich.
Tags : 5th avenue mansions, gilded age, manhattan mansions, millionaire’s row