Po dvaceti letech slaví Chorvatsko konec války, zatímco Srbsko truchlí

ZAGREB/BELGRADE (Reuters) – Chorvatsko ve středu vyjelo s tanky a mávalo vlajkami u příležitosti 20. výročí bleskové války, která ukončila jeho válku za nezávislost, zatímco Srbsko tuto událost oplakávalo jako „největší etnickou čistku od druhé světové války“.

Ostrý kontrast nálad podtrhl, jak daleko od sebe oba bývalé jugoslávské státy zůstávají, přestože před více než deseti lety přistoupily k nápravě vztahů.

Po vyhlášení nezávislosti Chorvatska na Jugoslávii v roce 1991 se jeho povstalečtí Srbové, podporovaní a vyzbrojovaní z Bělehradu zesnulým prezidentem Slobodanem Miloševičem, zmocnili třetiny území a zároveň vyvraždili a vyhnali místní chorvatské obyvatelstvo.

Zagrebská obnovená armáda znovu dobyla většinu povstalci ovládaných území v srpnu 1995 během čtyřdenní ofenzívy s krycím názvem Operace Bouře, která vyvrcholila 5. srpna dobytím povstalecké srbské bašty Knin.

„Když dnes srbští politici prohlašují, že „Bouře“ měla genocidní úmysly, vyzývám je, aby se vzdali svých mýtů, lží a bludů a obrátili se k budoucnosti,“ řekla chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová na jásajícím shromáždění v Kninu.

„Chorvatsko není nepřítelem Srbska, ale nikdy nedovolí, aby někdo kladl rovnítko mezi oběti a agresory,“ řekla na shromáždění tvořeném desítkami tisíc válečných veteránů, vojáků i obyčejných Chorvatů.

O den dříve uspořádalo Chorvatsko v hlavním městě Záhřebu vojenskou přehlídku, první po 20 letech. Tanky, houfnice a obrněná vozidla projížděly ulicemi za jásotu tisíců občanů, zatímco nad hlavami jim létaly stíhačky.

„Tato oslava není proti nikomu, ale pro nás a naše občany. Nebyla to oslava cizího neštěstí,“ prohlásil po přehlídce chorvatský premiér Zoran Milanović.

V Srbsku se události z léta 1995 nesly ve znamení pochmurných vigilií a kritických výroků vrcholných politiků.

Na 200 000 etnických Srbů uprchlo, když záhřebská vojska znovu obsadila chorvatské území a zároveň postupovala ke svým hranicím a do Bosny. Jen zlomek etnických Srbů se od té doby vrátil žít do Chorvatska, které mezitím vstoupilo do NATO a Evropské unie.

Drancování srbského majetku a náhodné zabíjení starších srbských civilistů, k němuž docházelo bezprostředně po ofenzivě, poškodilo obraz Chorvatska a zůstává trvalým zdrojem napětí s Bělehradem.

Srbsko vyhlásilo středu dnem státního smutku. V poledne se kvůli kvílení leteckých sirén země na minutu zastavila, aby uctila památku těch, kteří byli během „operace Bouře“ zabiti a podle Srbska vyhnáni ze svých domovů.

„Toto je nejsmutnější den v srbských dějinách … Operace Bouře byla etnickou čistkou a nesmyslným vyvražďováním Srbů,“ prohlásil srbský premiér Aleksandar Vučić, bývalý tvrdý nacionalista během válek v 90. letech, který chce nyní Srbsko přivést do Evropské unie.

„S Chorvatskem žijeme v míru a brzy budeme dobrými přáteli ve společném domě, Evropské unii, ale chceme vyslat jasný vzkaz, že tento zločin musí být odpuštěn, ale nemůže být zapomenut,“ dodal.

Zásady důvěry společnosti Thomson Reuters.