Přežití na moři: Jak se udržet na hladině?

Snažit se v nouzových situacích zůstat na moři naživu vyžaduje spoustu tvrdé práce, vytrvalosti a rozhodně hodně trpělivosti. Než člověka zachrání záchranáři, musí se vyrovnat s hněvem a agónií moře a improvizovat v každé jiné situaci, která přetrvává.

Některé život ohrožující situace však vyžadují jiný přístup a poučené přizpůsobení základních dovedností pro přežití a jednou z nich je – zůstat na moři na hladině!

Již dříve jsme vám ukázali, jak vám může přežití na moři zachránit život díky základním dovednostem, jako je udržení zásob potravin/vody a ošetření několika zdravotních problémů.

Přečtěte si je zde:

Přežití na moři: Jak si poradit se zdravotními problémy na záchranném plavidle?

Přežití na moři: 6 způsobů, jak najít a zachovat pitnou vodu na moři

Stejně tak udržet se na moři bez člunu nebo záchranného člunu v dohledu není nic jiného než základ přežití. Záleží na schopnosti trosečníka používat dostupné techniky přežití a místo nich s improvizovanými.

Největším nebezpečím pro život plovoucího na moři je jeho podléhání studené vodě, nebo pokud to vezmeme přesně, je to smrt v důsledku něčeho, co je známé jako „Hypotermie“ – stav, kdy u trosečníka při ponoření do studené vody dochází k podstatné ztrátě tělesného tepla do okolí, což snižuje teplotu tělesného jádra pod běžnou teplotu pro přežití.

Chce-li trosečník/trosečníci z takových situací vyváznout, musí se snažit zachovat klid. Šok a panika vysílají špatné signály a to by mohlo ovlivnit ostatní přeživší. Zajímavé je, že někdy je to právě „týmová práce“, která může být považována za záchranu života. Jaké jsou tedy přesně improvizované verze přežití na vodě? Pojďme si je probrat.

  • Nejlepší ochranou je zůstat pokud možno nad vodou, protože ponoření do vody znamená ztrátu tepla a zvýšenou pravděpodobnost podchlazení.
  • Pokud není možné zůstat na suchu a nad vodou, může obléknutí protiplaveckých nebo ponorných obleků snížit rychlou ztrátu tepla a prodloužit dobu přežití.
  • Záchranné vesty musí být řádně nafouknuté a dobře připevněné k tělu. Zachránění by je měli mít na sobě po celou dobu pobytu ve vodě.
  • Hlava musí být pokud možno izolovaná a musí být nad vodou, protože více než 50 % tepelných ztrát pochází z hlavy a krční části těla.
  • Tělo musí být v plovoucí poloze, a to buď ve svislé, nebo vodorovné.
  • Udržování blízkosti ostatních zachráněných pro zvýšení motivace a hlavně prevenci tepelných ztrát při „hromadění“. Huddling je plovoucí poloha, při níž přeživší krouží kolem sebe, aby se snížily tepelné ztráty (viz níže).
  • Pro jednoho přeživšího by mělo zaujmutí polohy „HELP“ neboli Heat Escape Lessening Posture a setrvání v klidu prodloužit dobu přežití a snížit tepelné ztráty a ukazuje se, že je účinnější než plavání.

  • Může si vyzkoušet plavání se záchrannou vestou i bez ní, aby se dostal do bezpečí. Při použití záchranné vesty plavte buď bokem, nebo zkuste plavat záběry vzad po krátkých intervalech, které šetří energii a jsou účinné při překonávání větších vzdáleností. Pokud člověk nemá záchrannou vestu, je nejlepší možností, jak se udržet na hladině, plavat vodorovně s hlavou nad vodou. Lze také plavat ve svislé poloze a plavat na krátké vzdálenosti s využitím vztlaku zachyceného vzduchu pod oblečením a také rozpínáním a stahováním vzduchu v plicích. Další vysvětlení najdete níže

Je tedy jasné, že trosečník, který je v dobrém rozmaru a neumí se ve vodě uvolnit, má jen malé šance na přežití. Bez ohledu na to, jak špatné jsou šance na přežití, „vůle“ potřebná k zvládnutí situační bouře je rozhodně veliká. Pamatujte, že přežít na moři i s malou pomocí je vždy možné za předpokladu, že se to nebere nonšalantně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.