Parvoviróza psů (nazývaná také parvo) u psů je velmi nakažlivé a potenciálně smrtelné virové onemocnění u psů. Nejčastěji parvovirus způsobuje gastroenteritidu neboli zánět žaludku a střev.
O parvoviróze
Parvovirus psů je nakažlivý a může v prostředí přežívat několik měsíců (někteří odborníci uvádějí až dva roky) a je také odolný vůči mnoha dezinfekčním prostředkům. K nákaze může dojít přímo kontaktem s nakaženými psy, ale šíří se také nepřímým kontaktem s kontaminovanými povrchy a předměty. Odhaduje se, že parvovirus je smrtelný v 16 až 48 % případů. Pokud váš pes vykazuje příznaky parvovirózy, poraďte se co nejdříve s veterinářem.
Rizikové faktory
Parvovirózou mohou onemocnět psi jakéhokoli věku v závislosti na jejich očkovací historii, ale někteří psi jsou náchylnější než jiní:
- Nejnáchylnější jsou štěňata ve věku 6 až 20 týdnů (trvá nějakou dobu, než se očkovací série stane plně ochrannou).
- Neočkovaní psi.
- Některá plemena jsou vystavena zvýšenému riziku parvovirózy, včetně rotvajlerů, amerických pitbulteriérů, dobrmanů a německých ovčáků.
- Vyšší riziko mohou mít psi ve stresu nebo psi, kteří mají jiné střevní infekce (včetně červů) nebo jiné zdravotní problémy.
Příznaky a symptomy parvovirózy
Pokud má váš pes následující příznaky, poraďte se s veterinářem. Pokud je příčinou parvoviróza, je nezbytná včasná léčba. Mezi běžné příznaky parvovirózy patří:
- Zvracení
- Průjem (může být krvavý)
- Letargie
- Ztráta chuti k jídlu
- Horečka
Diagnostika parvovirózy
Předběžnou diagnózu parvovirózy lze stanovit na základě věku, očkovací anamnézy, příznaků a fyzikálního vyšetření. Potvrzení diagnózy se provádí detekcí viru ve vzorku stolice pomocí rychlotestu. Někdy jsou doporučeny další testy, například krevní testy.
Léčba parvovirózy
Léčba závisí na závažnosti onemocnění a je zaměřena na zvládnutí příznaků, dokud virus neproběhne. Velmi důležitá je léčba tekutinami proti dehydrataci. Někdy se používají léky na snížení zvracení. V boji proti sekundárním bakteriálním infekcím mohou být použita antibiotika a ve velmi závažných případech může být podána transfuze krve nebo plazmy. Obvykle je nutná hospitalizace.
Prevence parvovirózy
Vakcinace je nejlepší obranou proti parvoviróze. Váš veterinární lékař vám doporučí očkování vhodné pro vašeho psa. U štěňat se první vakcína obvykle podává přibližně ve věku 6-8 týdnů a opakuje se každé čtyři týdny až do věku 16-20 týdnů, poté se očkuje každoročně.
Do doby, než štěňata podstoupí poslední očkování, je rozumné dávat pozor na jejich kontakt s jinými psy a místy, kde se psi často vyprazdňují (např. v lese, na zahradě apod, psí parky), aby se co nejvíce zabránilo expozici.
Protože virus přežívá tak dlouho, pokud jste měli doma psa s parvovirem, měli byste být opatrní při seznamování s novým štěnětem nebo neočkovaným psem po dobu nejméně 6 měsíců (možná i déle). Proberte rizika s veterinářem.
Domácí péče a dezinfekce
Pes s parvovirem by měl být izolován od ostatních psů, zejména od štěňat. Nakažený pes může virus vylučovat tři týdny nebo déle po onemocnění (po tuto dobu držte psa doma, abyste zabránili šíření viru na ostatní psy).
Parvovirus je odolný vůči mnoha dezinfekčním prostředkům. Roztok jednoho dílu bělidla na 30 dílů vody je účinný, ale může být použit pouze na předměty bezpečné pro bělidlo. Lze použít i jiné dezinfekční prostředky, které jsou označeny jako účinné proti parvoviróze a mohou být k dispozici u vašeho veterináře. Protože je však obtížné virus zcela zlikvidovat (zejména na dvoře), je důležité řídit se radami veterináře ohledně přivedení nového psa do domácnosti i po pečlivé dezinfekci.