Relativní podíl autonomního tonu a aktuální aktivity na bradykardii u vytrvalostních sportovců
Proč mají vytrvalostní sportovci pomalejší srdeční frekvenci?
Je známo, že sportovci mají nižší srdeční frekvenci (bradykardii) než nesportovci. To je obecně považováno za zdravou adaptaci. Bradykardie je však spojena s následným rozvojem fibrilace síní (FS), arytmie, o níž je známo, že zvyšuje riziko srdečního selhání, mrtvice a dokonce i smrti. V důsledku toho by bradykardie mohla být pravděpodobně spojena s významnými problémy v pozdějším životě.
Důvody, proč mají sportovci pomalou srdeční frekvenci, nejsou dobře známy. Tradičně se předpokládalo, že k bradykardii u sportovců vedou změny nervového vstupu (vagový tonus). Několik studií však prokázalo, že i po zablokování těchto vstupů (autonomní blokáda) mají sportovci nadále nižší srdeční frekvenci než nesportovci. Důvody nejsou známy, nicméně nedávný výzkum s využitím myších modelů sportovců naznačuje, že je to způsobeno vnitřními změnami v srdci snížením regulace genu HCN4. Na myším modelu pomohl lék ivabradin, který tento gen blokuje, vyrovnat srdeční frekvenci u myší sportovců a nesportovců.
Naším cílem v této studii je pochopit příčinu nižší srdeční frekvence u vytrvalostních sportovců. Účastníci podstoupí opakované testování v experimentálních podmínkách, které pomůže určit příčiny nízké srdeční frekvence u sportovců.
Předpokládáme, že ivabradin bude u sportovců méně účinný (tj. sníží srdeční frekvenci sportovců méně než nesportovců). To by naznačovalo, že bradykardie u sportovců souvisí spíše se změnami uvnitř srdce než s reverzibilními změnami nervových vstupů. To může poskytnout určitý náhled na mechanismus vzniku fibrilace síní u sportovců.