Vloženo:
Často se vtipkuje, že spousta hudby se dá zahrát jen s hrstkou akordů, a to platí i pro hudbu Johna, Paula, George a Ringa. Jak rostla popularita a uznání Beatles, rostla i jejich hudba. Od počátků alba With the Beatles až po Let it Be experimentovali se základními východisky své tvorby. Podíváme se na některé úvodní akordy několika klíčových písní a zjistíme, jak kapela s přibývajícími lety postupovala a používala různé techniky.
I Want to Hold Your Hand – 1963
V úvodním riffu písně, nahrané a vydané na albu Meet the Beatles!, je použito několik power akordů neboli 5. akordů. U této písně kytaristé používají C5 a D5 pro onen pomalý náběh, než se píseň plně dostane do svého chytlavého, boogie inspirovaného groovu. Jednoduchost riffu byla běžná v řadě jejich skladeb, ale nakonec by mopové hlavy měli celý katalog zajímavých akordů a riffů. Už o rok později by vydali skladbu, která je pravděpodobně jedním z nejikoničtějších akordů, které kdy zazněly, a to od okamžiku, kdy byl zahrán.
A Hard Day’s Night – 1964
Ikonickým akordem v úvodu této klasiky Beatles je akord F6add9 neboli F6/9. V tomto případě se jedná o akord F6add9. Podívejte se na mnoho variant zde. Jak můžete vidět z tabulky, existuje řada způsobů, jak tento akord zahrát. Na základě tabulky akordů zahráli chlapci z Liverpoolu variantu 2, ale místo na první pražec vysoké struny E zahráli na třetí pražec vysoké struny. Kromě F6/9 na začátku je zbytek skladby poměrně standardní záležitostí.
Yesterday – 1965
„Yesterday“ je jednou z prvních písní Beatles, kterou celou napsal Paul McCartney, i když je připisována i Johnu Lennonovi. McCartney je také jediným členem The Beatles, který se objevuje na původní nahrávce. Sir Paul použil k vybrnkávání úvodních akordů akord G5, což je variace standardního otevřeného akordu G dur, ale s přidanou pátou notou, notou D. McCartney šel ještě o krok dál a svou kytaru dokonce naladil o celý stupeň níže.
Norské dřevo – 1965
Akordy použité v této skladbě z velmi folkového alba Rubber Soul jsou poměrně jednoduché, protože začíná standardním otevřeným akordem D na několik taktů, než přeskočí do C. Jistě, na druhém pražci je kapodastr, ale nejpozoruhodnějším kouskem je určitě ta basová linka, která zahrnuje přejíždění některých tónů při hraní toho D dur.
Helter Skelter – 1968
Případně The Beatles povýší svůj zvuk doslova i obrazně do různých žánrů a stylů. Pozoruhodná je skladba „Helter Skelter“, která je jednou z nejhlasitějších a nejagresivnějších písní, jaké kdy čtveřice vydala. Začíná ikonickým riffem, který přechází do akordu G5 a E dur. Toto intro však vyniká tím, že kapela se do každého z těchto akordů pořádně opře a tvrdě na ně zaútočí, čímž dosáhne mohutného zvuku. G5, které zde zazní, je na hony vzdálené úvodnímu G5 ve skladbě „Yesterday“.