Perorální roztok fosforečnanu sodného (Fleet Phospho-soda, Casen-Fleet Fosfosoda) je nízkoobjemový hyperosmotický prostředek používaný jako součást kolorektální očistné přípravy pro chirurgické, rentgenové nebo endoskopické vyšetření. Účinnost a snášenlivost perorálního roztoku fosfosody byla obecně podobná nebo významně lepší než účinnost a snášenlivost polyetylenglykolu (PEG) nebo jiných režimů kolorektální očisty u pacientů připravujících se na kolonoskopii, kolorektální operaci nebo jiné zákroky související s kolorektem. Obecně byl perorální roztok fosforečnanu sodného pro pacienty významně přijatelnější než PEG nebo jiné režimy. Použití tohoto roztoku by mělo být zváženo u většiny pacientů (s výjimkou těch s kontraindikacemi) vyžadujících kolorektální očistu. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI: Po první a druhé 45ml dávce perorálního roztoku fosforečnanu sodného byla průměrná doba do nástupu střevní aktivity 1,7 a 0,7 hodiny a průměrná doba trvání aktivity 4,6 a 2,9 hodiny. Střevní aktivita ustala do 4 hodin po podání druhé dávky u 83 % pacientů. Ke zvýšení sérového fosforu a poklesu celkového a ionizovaného vápníku v séru oproti výchozí hodnotě došlo během 24 hodin po podání perorálního roztoku fosforečnanu sodného u sedmi zdravých dobrovolníků. Tyto změny nebyly spojeny s významnými změnami v klinickém hodnocení. Pokles sérových hladin draslíku po podání perorálního roztoku fosforečnanu sodného negativně koreloval s výchozími intracelulárními hladinami draslíku.
Terapeutické použití: Režim, při kterém byla první dávka fosforečnanu sodného podána předchozí večer a druhá dávka ráno v den zákroku (s odstupem 10-12 hodin), byl významně účinnější než režimy na bázi PEG pro očistu tlustého střeva při přípravě na kolonoskopii, sigmoideoskopii nebo kolorektální operaci. Režim, který podával obě dávky perorálního fosforečnanu sodného den před zákrokem, neposkytoval žádnou výhodu při očistě kolorekta oproti režimům založeným na PEG a byl významně méně účinný než režim perorálního roztoku fosforečnanu sodného, který podával jednu dávku předchozí večer a druhou dávku ráno v den zákroku. Perorální roztok fosforečnanu sodného byl obecně stejně účinný jako jiné roztoky pro kolorektální očistu (včetně režimů obsahujících citrát hořečnatý s pikosulfátem sodným). Podle údajů z americké studie byly přímé náklady na diagnostické vyšetření tlustého střeva s perorálním roztokem fosforečnanu sodného nižší než náklady na vyšetření s PEG (465 dolarů oproti 503 dolarům na pacienta; hodnoty z roku 1995). Perorální roztok fosforečnanu sodného byl jako kolorektální čisticí prostředek před kolonoskopií významně účinnější než komerčně dostupný tabletový přípravek (údaje pouze z jedné studie).
Snášenlivost: Perorální roztok fosforečnanu sodného podávaný ve dvou 45ml dávkách (obvykle s odstupem 10-12 hodin) byl dobře snášen v dobře navržených studiích, ve kterých byli vyloučeni dospělí se závažnými komorbidními onemocněními. Nežádoucí účinky spojené s fosforečnanem sodným byly většinou gastrointestinální (včetně bolesti břicha/křečí, plnosti břicha a/nebo nadýmání, análního nebo perianálního podráždění nebo bolestivosti, nevolnosti, zvracení nebo bolestí z hladu), ačkoli byly hlášeny také závratě, slabost/únava, žízeň, bolest na hrudi, zimnice, bolest hlavy a ztráta spánku. U starších osob byla často hlášena inkontinence stolice. Tři dávky (podané s odstupem 10 minut) 15 ml perorálního roztoku fosforečnanu sodného, každá zředěná ve 250 ml čiré tekutiny, byly spojeny s menším zvracením než jedna 45 ml dávka roztoku zředěná ve 250 ml čiré tekutiny (údaje z jedné studie). U pacientů bez závažných komorbidních stavů byl perorální fosforečnan sodný spojen s přechodnými a klinicky nevýznamnými změnami intravaskulárního objemu a poruchami elektrolytů. Závažné poruchy elektrolytů byly spojeny s perorálním podáváním fosforečnanu sodného u pacientů, u kterých je fosforečnan sodný kontraindikován nebo by měl být používán s opatrností (starší pacienti a pacienti se střevní obstrukcí, poruchami tenkého střeva, špatnou střevní motilitou a pacienti se střevní obstrukcí, poruchami tenkého střeva, špatnou střevní motilitou, renální insuficiencí, kardiovaskulárním onemocněním nebo užívající souběžně léky) nebo u pacientů, kteří požili vyšší než doporučenou dávku. U pacientů léčených perorálním roztokem fosforečnanu sodného byly hlášeny změny na sliznici tlustého střeva; přesná role tohoto přípravku při vzniku těchto změn však nebyla zcela objasněna. Profil snášenlivosti perorálního roztoku fosforečnanu sodného byl podobný nebo výrazně lepší než u PEG nebo jiných režimů čištění tlustého střeva. Perorální roztok fosforečnanu sodného byl obecně výrazně přijatelnější než PEG nebo jiné režimy kolorektální očisty. Perorální roztok fosforečnanu sodného měl podobnou snášenlivost, ale byl považován za přijatelnější než komerčně dostupné perorální tablety fosforečnanu sodného před kolonoskopií (údaje z jedné studie).