Další informace o fúzi páteře:
Fúze bederní páteře
Elementy fúze páteře
Zotavení po fúzi páteře
Někdy se provede jak přední bederní mezitělová fúze, tak operace posterolaterální žlábkové fúze a dojde ke spojení přední i zadní části páteře.
Tento zákrok přední/posteriorní bederní fúze se obvykle provádí u pacientů s vysokým stupněm nestability páteře (např.např. zlomeniny) nebo při revizní operaci (pokud se původní fúze neosvědčila), ačkoli někteří páteřní chirurgové dávají přednost operaci přední/zadní fúze jako primární technice fúze páteře.
Přední/zadní bederní fúze Výhody
Spojení přední i zadní části páteře poskytuje vysoký stupeň stability páteře a velkou plochu pro vznik kostní fúze. Přístup z obou stran páteře také často umožňuje agresivnější redukci u pacientů, kteří mají deformitu v dolní části zad (např. istmickou spondylolistézu).
Většinou se nejprve provádí přední (zepředu) přístup. Odstraněním materiálu disku a přetnutím předního podélného vazu (který leží na přední straně prostoru disku) se segment páteře „uvolní“ a umožní úplnější redukci. Po zavedení předního a zadního páteřního implantátu je tento segment mnohem stabilnější než dokonce normální páteřní segment.
Někteří páteřní chirurgové se domnívají, že pokud je stabilizace dosaženo jak předním, tak zadním přístupem, lze pacienty v pooperačním období mobilizovat dříve. Studie prokázaly, že spojení obou stran páteře v dolní části zad skutečně vede k velmi vysoké míře fúze (u více než 95 % těchto případů se dosáhne pevné fúze).
Přední/zadní operace bederní fúze Úvahy
Nevýhodou zákroku je, že je třeba provést jak přední řez v břiše, tak zadní řez v dolní části zad. Někteří páteřní chirurgové dávají přednost dosažení přední i zadní stability pomocí zákroku PLIF, ačkoli přístup k prostoru mezi ploténkami zadním přístupem má své nevýhody (viz operace PLIF). Páteřní chirurgové se silným komfortem pro provádění operací ALIF obecně dávají přednost přednímu/zadnímu přístupu.
Tato technika sice zajišťuje velmi vysokou míru fúze páteře, ale operace fúze páteře je poměrně rozsáhlá a nese rizika spojená s oběma přístupy. Kompromisem však může být agresivní rozrušení předního diskového prostoru, aby bylo možné minimalizovat zadní část operace. Někteří chirurgové dokonce kombinují přední přístup s perkutánními pedikulárními šrouby, aby minimalizovali disekci a následnou morbiditu zadního přístupu.