(Foto: Cristian V./Flickr)
Nesnáším film Tajemství. Tak, řekla jsem to. Vím, že jsem blogerka o seberozvoji a měla bych všechno dělat lehce a vzdušně a plno vtipů o hovínkách, ale kašlu na to – nesnáším to. Je to příšerná kniha. A je třeba to říct.
Každá generace v minulém století měla přelomovou svépomocnou knihu, které se prodaly miliardy výtisků a která buldozerem prorazila peněženky několika milionů lidí. Jako první se to podařilo v roce 1936 knize Napoleona Hilla Myslete a zbohatněte. O dvacet let později to byla kniha Normana Vincenta Peala Síla pozitivního myšlení. V 80. letech pak přišla kniha Tonyho Robbinse Unleash the Giant Within. Naposledy to bylo Tajemství Rhondy Byrneové, krátké a výstižné čtení, které popisuje (ne)slavný „zákon přitažlivosti“.‘
Vtipné na všech těchto knihách je, že všechny víceméně říkají totéž: myslete na své myšlenky, zůstaňte pozitivní a soustředění na své cíle, ignorujte pochybnosti o sobě a kritiku, vizualizujte a soustřeďte se na to, co chcete, a nakonec to budete mít.
Každá kniha přináší svůj generační náboj téže základní myšlenky. Hillova kniha, vydaná bezprostředně po Velké hospodářské krizi, se intenzivně zaměřila na vydělávání peněz a zbohatnutí. Pealeovo dílo, uvedené na trh po druhé světové válce, se zaměřilo na vytvoření klidného a šťastného domácího života s dobrými vztahy. Robbinsova kniha, bible krizí středního věku baby boomu v 80. letech, se zaměřila na seberealizaci a využití vlastního potenciálu.
Není tedy překvapivé, že Byrneova práce, uvedená na trh uprostřed éry sociálních médií/smartphonů, přináší do stejných starých myšlenek otřesný narcismus a úhel pohledu „jsem středem vesmíru“. A přesto, zatímco všechny předchozí knihy nabízejí slušné nebo dokonce docela dobré rady na roztažení, Tajemství je plné nemístných klišé, hloupých citátů a pověrčivých žvástů. Je to příručka pro oprávněnost a sebestřednost a myslím si, že každý, kdo si ji přečte a bude její rady nějak vážně uplatňovat, si v dlouhodobém horizontu pravděpodobně pohorší.
Krátce shrnu hlavní body Tajemství a pak vysvětlím, proč mnoho lidí zpočátku zjistí, že jim tyto rady „fungují“. Poté vysvětlím, jak tyto rady, ačkoli se díky nim člověk možná krátkodobě cítí lépe, mu nakonec v dlouhodobém horizontu přitíží. Na závěr článku uvedu několik svých úvah o sektářských názorech na pozitivní myšlení. Tedy za předpokladu, že se dostanu tak daleko, aniž bych předtím strčil hlavu do trouby.
CO JE „TAJEMSTVÍ“?
„Tajemství“ je jednoduše „zákon přitažlivosti“. Zákon přitažlivosti v podstatě říká, že cokoliv pohltí vaše myšlenky, toho se vám nakonec v životě dostane. Pokud tedy budete myslet na všechny věci, které v životě nechcete, dostanete jen to, co nechcete. Naopak pokud si budete v životě představovat jen věci, které chcete, dostanete v životě vše, co chcete.
Zatímco předchozí autoři svépomocných knih se téměř ani neobtěžovali snažit se vysvětlit, proč zákon přitažlivosti funguje, Byrne se bez ostychu noří do nějakých kosmologických nesmyslů. Tvrdí, že Tajemství funguje proto, že vesmír je tvořen energií (a jak nás učil Einstein, hmotu lze přeměnit na energii a naopak) a veškerá energie má určitou frekvenci. Vaše myšlenky také vyzařují určitou frekvenci a podobné přitahuje podobné; proto bude frekvence vašich myšlenek, ať už dobrých nebo špatných, rezonovat s frekvencí ostatních „energií“, dobrých nebo špatných, ve Vesmíru.
Pokud si děláte starosti pouze s dluhy a nedostatkem peněz a stále dokola si opakujete „To si nemůžu dovolit“, pak Vesmír odpoví stejnou měrou a vy budete vždy chudí. Pokud věříte, že jste bohatí, zámožní a úspěšní, Vesmír na tyto vibrace zareaguje a brzy vám poskytne bohatství a úspěch, po kterých toužíte. Pokud si myslíte, že jste tlustí a nezdraví a nikdy nebudete zdraví, pak nikdy nebudete štíhlí a fit, protože Vesmír vám bude neustále poskytovat zkušenosti, které vás udržují tlusté a nezdravé. Pokud věříte, že jste štíhlí a krásní, pak vám Vesmír bude každé ráno zázračně dodávat zdravé a hubené dobroty, jako je syrová mrkev a tři hodiny na běžícím pásu, až před vaše dveře.
Nebo tak něco.
JAK „TAJEMSTVÍ“ SKUTEČNĚ FUNGUJE (ČÁSTEČNĚ)
Tajemství je vlastně jen cukrkandlovou verzí starého psychologického konceptu zvaného „potvrzovací zkreslení“. Potvrzovací zkreslení je dobře prozkoumané, vědci o něm vědí už desítky let. Dává také mnohem větší smysl než teorie „myšlenky jako vibrace“.
Jako lidské bytosti máme omezené množství pozornosti pro všechny věci, které se kolem nás dějí. Ať už si to tedy uvědomujeme, nebo ne (obvykle ne), vždy si vybíráme, čemu budeme věnovat pozornost. Potvrzovací zkreslení je tendence lidské mysli všímat si a věnovat více pozornosti objektům a zážitkům, které odpovídají jejím již existujícím myšlenkám a přesvědčením. Dělá to z prostého důvodu, že je to biologicky úsporné a efektivní.
Všichni jsme konfirmační zkreslení zažili milionkrát, jen jste si to pravděpodobně nikdy předtím neuvědomili. Například léta nevěnujete pozornost tomu, jakým autem lidé jezdí. Pak ale přijde čas, kdy začnete uvažovat o koupi auta, a najednou si všimnete značky a modelu aut všude kolem. Začnete se rozhodovat, které styly se vám líbí a na jakých vlastnostech vám záleží. Začínáte si těchto detailů všímat, protože poprvé jsou pro vaše myšlenky a touhy podstatné a relevantní, zatímco předtím nebyly.
Nebo řekněme, že blízký přítel zklame vaši důvěru a vy se s ním velmi pohádáte. Najednou zjistíte, že si vzpomínáte a všímáte si nejrůznějšího pochybného a pochybného chování svého přítele, kterého jste si předtím nikdy nevšimli ani o něm nepřemýšleli. Věci, u kterých nemůžete uvěřit, že jste je přehlédli nebo přehlédli. Ale předtím, protože jste svému příteli důvěřovali, jste si jich nevšimli. Teď, když jim nevěříte, si všímáte dlouhé řady červených vlajek.
Tajemství je v podstatě pokusem využít konfirmační zkreslení ve svůj prospěch. Jde o to, že pokud o sobě neustále myslíte pozitivně, začnete si ve svých zkušenostech všímat drobností, které tato přesvědčení potvrzují, a tím napomáhají jejich naplnění. Na druhou stranu, pokud si o sobě neustále myslíte negativní pocity, negativní zpětná vazba ve vašem okolí vám vynikne, čímž se budete cítit hůře.
The Secret prosazuje, aby lidé přejímali identitu člověka, kterým se chtějí stát – aby skutečně věřili, že už jsou bohatí, už jsou hubení a zdraví, už mají dokonalý vztah. Tajemství vám v podstatě radí, abyste se na dostatečně dlouhou dobu stali klamně pozitivními, aby se ve vás projevila přirozená konfirmační tendence a abyste se ve svém životě věnovali pouze věcem, které odpovídají těmto novým přesvědčením.
Toto může být skutečně prospěšné – alespoň zpočátku – pro lidi, kteří mají o sobě dost pošahaná a klamná negativní přesvědčení. Prostá změna způsobu, jakým vidíte věci z „vždycky na hovno“ na „vždycky skvěle“, by pro některé lidi měla pravděpodobně dost velký dopad v mnoha oblastech.
Ale v určitém okamžiku musíte, víte, něco skutečně udělat…
JAK VÁS MŮŽE „TAJEMSTVÍ“ ZNIČIT
Tajemství vlastně vyžaduje, abyste o sobě nikdy nepochybovali, nikdy neuvažovali o negativních důsledcích a nikdy se neoddávali negativním myšlenkám. Jedná se o konfirmační zkreslení na steroidech, které může být nebezpečné: přijímání riskantních podnikatelských záměrů nebo investic, ignorování varovného chování romantického partnera, popírání osobních problémů nebo zdravotních potíží, vyhýbání se nutným konfrontacím, nezvažování možnosti selhání při rozhodování atd. Tento druh „klamně pozitivního“ myšlení sice může člověku v některých (nebo dokonce v mnoha) situacích zlepšit náladu, ale jako dlouhodobá životní strategie je naprosto katastrofální.
Uveďme si jen jeden příklad toho, jak se strategie potvrzení předsudků při dobrých úmyslech může strašlivě zvrtnout: Řekněme, že pracujete na léku proti rakovině a myslíte si, že lék X je tím pravým. Lék X by mohl pomoci stovkám milionů nebo dokonce miliardám lidí a vy byste byli bohatí, slavní a všemi milovaní. Uděláte s lékem čtyři experimenty: dva z nich naznačují, že lék funguje, dva ne. Ale četli jste Tajemství a řekli jste vesmíru, že najdete lék na rakovinu. A tak se vrhnete na lék X a vložíte do něj peníze, čas, mozkovou kapacitu a drahocenné zdroje. Negativní výsledky si racionálně vysvětlujete, protože pochybovat o sobě se rovná pochybování o vesmíru a s vesmírem si nikdo nezahrává. A přesto je pravda taková, že nejenže se nepřibližujete k vyléčení rakoviny, ale navíc vedete výzkumníky a lékaře do bezvýchodné králičí nory. A proč? Abyste se cítili o něco lépe?“
Dalším příkladem je váš milostný život. Možná vysíláte do vesmíru „myšlenkovou frekvenci“, že chcete někoho, kdo je laskavý, štědrý a pozorný. Zanedlouho najdete někoho, kdo vám připadá laskavý, velkorysý a pozorný, a vy jste u vytržení a čůráte do kalhot vzrušením z toho, jaká úžasná slast z vašeho nového milence uniká. Ale ve skutečnosti je váš nový partner sice milý, velkorysý a pozorný, ale zároveň je to tak trochu sráč. A ve svém „iluzorně pozitivním“ myšlení jste se rozhodli přehlédnout všechny ty varovné signály a potenciálně hrozné chování a dostali jste se do vztahu, který bude pro vaši citovou stabilitu asi tak dobrý jako hurikán Katrina pro hráze v New Orleans. A ne, George Bush se stále nezajímá o černochy.
Ale tento recept na „klamně pozitivní“ myšlení může mít pro lidi i negativní důsledky. Psychologické výzkumy ukazují, že snaha potlačit myšlenky na něco jen zvyšuje pravděpodobnost, že se tyto myšlenky budou opakovat. Ve skutečnosti se zdá, že prožívání a posedlost fungují tímto způsobem, zejména u lidí s chronickými duševními poruchami, jako je OCD, deprese a úzkost: čím více se snažíte zbavit nežádoucích myšlenek, tím více tyto myšlenky ovládají váš duševní prostor. Je to podobné, jako když vám řeknu: „Nikdy nemysli na růžového slona!“ První věc, která vás pravděpodobně napadne, je růžový slon. Přemýšlení o věcech, které nechcete, může vést k dalšímu negativnímu myšlení a dostat vás do začarovaného kruhu negativity.
Výzkumy také ukazují, že aktivní zapojení pozitivního myšlení, například když si představujete, že získáte práci, dobře složíte zkoušku nebo se dokonce úspěšně zotavíte po operaci, může ve skutečnosti vést k horším výsledkům. Psychologové se domnívají, že tento druh klamného pozitivního myšlení v nás může vyvolat samolibost a lenost, jako bychom již dosáhli něčeho, čeho jsme ještě nedosáhli, což způsobuje, že vynakládáme méně úsilí a cítíme se méně motivovaní.
Další studie ukazují, že lidé, kteří se zabývají „sebepotvrzováním“ a poté jsou jim předloženy informace, které jejich potvrzení ohrožují (dokonce i zdravá kritika nebo zpětná vazba), ve skutečnosti uvažují chybněji než lidé, kteří sebepotvrzení nepoužívají. Lidé, kteří se oddávají iluzornímu pozitivnímu myšlení, se paradoxně vyloženě rozzlobí, když se někdo pokusí vyvrátit jejich hradbu pohádkových myšlenek. Pravda o jejich situaci je pro ně prostě mnohem bolestnější.
Bludné pozitivní myšlení paradoxně vytváří u lidí větší uzavřenost. Musí být stále ostražití a blokovat potenciálně negativní zpětnou vazbu nebo kritiku svých přesvědčení, i když je tato negativní zpětná vazba pro jejich zdraví a pohodu důležitá jako život nebo smrt.
K tomu všemu, jak jsem již dříve na tomto blogu dlouze argumentoval, jsme všichni opravdu špatní v předvídání toho, co nás v budoucnu učiní šťastnými a/nebo nešťastnými. Pomocí zákona přitažlivosti tak můžeme strávit všechen čas a energii budováním „budoucího života“, který vůbec není tím, co chceme. Možná si představujeme, že budeme mít každou noc svého života opilecké orgie, a tak vyhledáváme swingery a podivné perverzní sexuální skupiny na Craigslistu, a jak se ukáže, není to nic moc a trochu nás to deprimuje… ale Vesmír nám to dal, protože jsme si o to řekli! Myslím, že je zdravější (a praktičtější) vyhradit si úsudek o tom, co se mi bude nebo nebude líbit, dokud to nezjistím na základě vlastní zkušenosti, než si jen vymýšlet a doufat, že to dobře dopadne.
Zákon přitažlivosti nakonec říká, že když budete jen myslet na to, co chcete, přijde to k vám – když se to dovede do logického extrému, povzbuzuje to k tomu, abychom pořád něco chtěli, abychom nikdy nebyli spokojení, a to nás může z dlouhodobého hlediska učinit méně šťastnými. V určitém okamžiku se všichni musíme smířit s boji a neúspěchy ve svém životě, protože je máme všichni. To je paradoxně logičtější cesta k úspěchu než pouhé neustálé přání, aby se vám splnily všechny vaše sny. Nepřejte si dobré odměny. Přejte si dobré problémy.
PYRAMIDOVÉ SCHÉMA POZITIVNÍHO MYŠLENÍ
V celé téhle šlamastice je samozřejmě ironie. Pokud jste dostatečně zoufalí, abyste se cítili lépe díky přijetí filozofie klamného pozitivismu, bude tato filozofie přitažlivá pro ostatní ve vašem okolí, kteří se také zoufale snaží cítit lépe. Tímto způsobem, přijetím klamné pozitivity, přitahujete a obklopujete se dalšími, kteří jsou také klamně pozitivní.
To je taková moje teorie, proč tento myšlenkový směr přetrvává napříč generacemi; je to jakási psychologická pyramida. Vezmeš jednoho člověka, který se rozhodne ignorovat realitu ve prospěch toho, aby se neustále cítil dobře. Tento druh sebestřednosti pak odradí každého, kdo je spokojený a racionální, a místo toho přitahuje ty nejzoufalejší a nejdůvěřivější. Tento člověk, bludně pozitivní až po okraj, pak ironicky přitahuje a obklopuje se dalšími bludně pozitivními stoupenci. Po letech se pak jeden z těchto iluzorně pozitivních následovníků rozhodne „manifestovat“ své sny tím, že bude zákon přitažlivosti dále šířit mezi další zoufalé přitahovače. Řetězec pozitivity se takto táhne po generace, kdy každý autor, blogger nebo vedoucí semináře, který horlivě hovoří o projevení svého záměru, o uvěření si štěstí a blaženosti nebo o naslouchání Vesmíru, generuje novou populaci klamně pozitivních následovníků, kteří pak pokračují a dělají totéž znovu a znovu.
A tak to jde dál, po léta a po generace. Byrne je jen nejnovějším projevem. Přibudou další.
Tento kmen pozitivního myšlení infikoval prakticky celý svépomocný průmysl. Dokonce i spisovatelé a vědci, kteří se přímo nezabývají hloupostmi, jako je žádání Vesmíru o lepší vibrace nebo cokoli jiného, stále do značné míry spoléhají na základní dogma víry v pozitivní věci, potlačování nebo ignorování negativních a hledání štěstí především.
Podle mého názoru je celá tato premisa scestná. Je to anestetikum na vlastní bolest, ne lék. Knihy jako Tajemství jsou jako McDonald’s pro mysl. Jsou snadné a člověk se po nich cítí dobře, ale také z nich duševně ztloustne a zleniví a emocionálně umírá mnohem bolestivější smrtí.
Myslete si, že jsem blázen, ale věřím, že změna a zlepšení života vyžaduje zničení části sebe sama a její nahrazení novou, lepší částí sebe sama. Je to tedy z definice bolestivý proces plný odporu a úzkosti. Nemůžete si nechat narůst svaly, aniž byste je vyzvali k větší zátěži. Nemůžete si vybudovat emocionální odolnost, aniž byste se prokousali těžkostmi a ztrátami. A nemůžete si vybudovat lepší mysl, aniž byste zpochybnili svá vlastní přesvědčení a předpoklady.
Proč bychom tedy vůbec očekávali, že stát se lepším člověkem je snadné nebo příjemné nebo… pozitivní?“
To všechno jsou z definice obtížné a stresující činnosti. A nechápu, jak by člověk mohl tyto věci vůbec dělat, když se spoléhá na berličku iluzorně pozitivních přesvědčení. Jistě, možná knihy jako Tajemství fungují jako záchranný kruh pro lidi, kteří jsou na tak temném a nešťastném místě, že mají pocit, že se neustále topí. Ale smyslem záchranné vesty je udržet vás na hladině. Nakonec se musíte naučit plavat ke břehu sami.
Mark Manson je autor, blogger a podnikatel, který píše na adrese markmanson.net.
.