Ochrnutí je lékařský termín, který označuje různé typy ochrnutí, často doprovázené slabostí a ztrátou citu a nekontrolovanými pohyby těla, jako je třes. Slovo pochází z anglonormanského paralisie, parleisie aj. z akuzativního tvaru latinského paralysis, ze starořeckého παράλυσις (parálusis), z παραλύειν (paralúein, „vyřadit na jedné straně“), z παρά (pará, „vedle“) + λύειν (lúein, „uvolnit“). Toto slovo má v angličtině dlouhou tradici, objevilo se ve hře Grim the Collier of Croydon, která byla údajně napsána již v roce 1599:
Rob. Říkám ti, ať přijdeš. Proč se třeseš?
Grim. Ne, pane, já ne; ‚to je ochrnutí, které ještě mám.“
V některých vydáních je biblická pasáž z Lukáše 5,18 přeložena jako „člověk, který byl stižen ochrnutím“. Modernější vydání hovoří prostě o člověku, který je ochrnutý. Ačkoli byl tento termín historicky spojován s ochrnutím obecně, „nyní se téměř vždy používá ve spojení se slovem ‚mozkový‘ – tedy mozek“.
Mezi specifické druhy ochrnutí patří např:
- Bellova obrna, částečné ochrnutí obličeje
- Bulbární obrna, postižení lebečních nervů
- Mozková obrna, nervová porucha způsobená intrakraniálními lézemi
- Konjugovaná obrna pohledu, porucha postihující schopnost pohybovat očima
- Erbova obrna, známá také jako brachiální obrna, zahrnující ochrnutí ruky
- Spinální svalová atrofie, známá také jako wasting palsy
- Progresivní supranukleární obrna, degenerativní onemocnění
- Squatterova obrna, společný název pro oboustrannou obrnu peroneálního nervu, která může být vyvolána trvalým dřepováním
- Obrna třetího nervu, zahrnující lebeční nerv III
.