Ochrnutí

Ochrnutí je lékařský termín, který označuje různé typy ochrnutí, často doprovázené slabostí a ztrátou citu a nekontrolovanými pohyby těla, jako je třes. Slovo pochází z anglonormanského paralisie, parleisie aj. z akuzativního tvaru latinského paralysis, ze starořeckého παράλυσις (parálusis), z παραλύειν (paralúein, „vyřadit na jedné straně“), z παρά (pará, „vedle“) + λύειν (lúein, „uvolnit“). Toto slovo má v angličtině dlouhou tradici, objevilo se ve hře Grim the Collier of Croydon, která byla údajně napsána již v roce 1599:

Rob. Říkám ti, ať přijdeš. Proč se třeseš?
Grim. Ne, pane, já ne; ‚to je ochrnutí, které ještě mám.“

V některých vydáních je biblická pasáž z Lukáše 5,18 přeložena jako „člověk, který byl stižen ochrnutím“. Modernější vydání hovoří prostě o člověku, který je ochrnutý. Ačkoli byl tento termín historicky spojován s ochrnutím obecně, „nyní se téměř vždy používá ve spojení se slovem ‚mozkový‘ – tedy mozek“.

Mezi specifické druhy ochrnutí patří např:

  • Bellova obrna, částečné ochrnutí obličeje
  • Bulbární obrna, postižení lebečních nervů
  • Mozková obrna, nervová porucha způsobená intrakraniálními lézemi
  • Konjugovaná obrna pohledu, porucha postihující schopnost pohybovat očima
  • Erbova obrna, známá také jako brachiální obrna, zahrnující ochrnutí ruky
  • Spinální svalová atrofie, známá také jako wasting palsy
  • Progresivní supranukleární obrna, degenerativní onemocnění
  • Squatterova obrna, společný název pro oboustrannou obrnu peroneálního nervu, která může být vyvolána trvalým dřepováním
  • Obrna třetího nervu, zahrnující lebeční nerv III

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.